To nejsi Ty

Ako začať. Videli ste francúzskych Nedotknuteľných?? Takto to je taká americká, ženská verzia. Rozhodne krajšie a príjemnejšie obsadenie. Ale. Od polovice pre mňa umelo naťahované. Začalo to byť klišoidné a nudiť. Mal som také myšlienky, že tomu dám menej, lebo Francúzi aspoň mali Maserati a predsa, aj keď je Duhamel môj obľubenec, nedostal toľko priestoru aby to zachránil. Ale. Posledných asi tak 10 - 15 minút berú vaše emócie frontálnym útokom. Aj keď sa bránite, niečo sa vám pod kožu predsa len dostane. Zo záverečnej scény určite. Preto také moje konečné resumé : príjemnejšie, možno zbytočne dlhšie, skvelo zahraté a emočne plnohodnotné. Maserati tam ale chýbalo a nie som fanúšik takýchto filmov. 3 z 5 (13.12.2015)

Je pravda, že filmů o nevyléčitelných chorobách se v posledních letech urodilo, je to evidentně téma vděčné pro zfilmování. V současné době negativních zpráv ale mám někdy také trošku dojem, že se točí (medializují) témata podle hrozného hesla ("Nic tak nepotěší jako cizí neštěstí ...). Ale je pravdou, že jsou příběhy pojaté i přes vážnost tématu vkusně a hledají se v tom zmaru lecjaká pozitiva. Pak jsou samozřejmě díla kategorie opačné blízká k bulváru, ale tenhle film naštěstí patří do té první kategorie. To, že Hillary Swank byla ve své roli naprosto spontánní a přesvědčivá, mne ani nepřekvapilo (její herecký rejstřík je hodně různorodý), ale překvapila mne Emmy Rossum, která jí byla velice důstojnou hereckou partnerkou (i když zpočátku to tak nevypadalo). V průběhu děje se mi samozřejmě vybavovaly asociace na "příbuzné filmy" jako Nedotknutelní, Teorie všeho, Než jsem tě poznala, ale třeba i Hvězdy nám nepřály, Půlnoční láska a především Griffin a Phoenixová. A za uvedenými filmy i v nich předvedenými hereckými výkony tohle dílko nijak moc nepokulhává. (02.07.2020)

Další z řady filmů, kdy hlavní hrdinka trpí nevyléčitelnou nemocí. Poslední dobou je jich opravdu hodně a ani tento není špatný, avšak Hillary Swank dle mého názoru nedokáže (alespoň tady ne) strhnout jako J. Moore, E. Redmayne či ten herec z Intouchables. Mě se daleko více pozdávala Emmy Rossum a to ne jen kvůli tomu, že je mladší a hezčí. Její postava a postupná proměna ve mě vyvolávala více emocí než Hillaryna, což jednak svědčí o jejím hereckém umění, ale jednak také o tom, co jsem zmiňoval, že Hillary zkrátka nedokázala tak strhnout. Na tuto herečku si musím dávat pozor, jelikož jí moc neznám, nějaké filmy jsem s ní sice viděl, ale v nich buď neměla moc velkou roli, nebo neměla co hrát. (10.08.2015)

Průměr. Ale spíš míň než víc. Bec je příjemná a velice sympatická, a také jediná ryze pozitivní věc na filmu. Celkově mi to přijde jako mix Still Alice a Intouchables. Ani na jeden z nich to však zdaleka nemá. Hilary ráda nemám, ale šanci jsem jí dala, zato Emmy, kterou neznám, byla super. No a Josh je fajn snad všude. :) Takže jak už tady lidi píší - bylo to křečovité. (05.06.2015)

Ztvárnit člověka postiženého krutou nemocí nezvládne každá áčková hvězda, a tak se nedivím, že povolali Hilary. Ta to má navíc těžší o to, že má předepsáno vypadat stále vesele a líbivě. Divák je tedy ušetřeny (či ochuzený) všech hnusů, které péče o postiženého člověka provází. Taky bych chtěla umírat v čisťounkém luxusu. Dále má divák štěstí na to, že Kate je svatá osoba a všichni okolo ní mají sympatické povahy. Je pak jednoduché nenávidět každého, kdo Kate ublíží či nepochopí. Film tedy klouže opatrně na povrchu tématu nevyléčitelné nemoci, díky čemuž nezabředne do přílišného patosu. Zaměřuje se spíš na příběh Bec, čímž mi to připomíná Rain Mana. (04.05.2017)