Kdysi byli bojovníky

Už je to dlouho, co by mě nějaký film takovýmhle způsobem dostal, složil, převálcoval, zanechal mě po zhlédnutí třesoucího se a neschopného ve 3h v noci usnout; tak moc neutěšený a nelítostný film pro mě naposledy bylo snad Requiem for a Dream. Celou dobu jsem se cítil jako skrčený někde v koutě, přímo před sebou pozorující postavy, prožíval s nimi každou další ránu od toho rváče (jelikož jsem na film koukal bez jakýchkoliv titulků pouze v "maorské" angličtině, nějak se mi nepovedlo pochytit jejich jména). Velmi intenzivní deprese a krutost s lehce mihotavým světélkem naděje na konci tmavého tunelu. A velmi nepříjemná pachuť, že takovýhle příběhů se mohly odehrát stovky, tisíce, milióny po celém světě. (03.08.2004)

Sociální drama, které se v určitém okamžiku vždy trochu odkloní od realistického způsobu zobrazení a divákovi tak sledování naprosto šílených obrazů v životech hlavních hrdinů trochu ulehčí. Je to zvláštní způsob, ale funguje. Dohromady to vytváří zvláštní pocit jinakosti, díky kterému si film určitě zapamatujete a i po delší době ho v hlavě bez problémů oddělíte od ostatních. Já jsem měl to štěstí, že jsem si o obsahu filmu nic nepřečetl, takže zvrat, který po nějaké té úvodní půlhodině nastane, mě silně překvapil a zcela přikoval moji pozornost. Gradace celého toho zmaru navíc funguje na výbornou, takže celá dramaturgická stavba dává svůj jasný smysl a nestalo se mi tak, že bych se někde v polovině filmu začal nudit. Má jediná výtka by tak snad šla k hereckým výkonům. Ty mi občas přišly až moc teatrální, ale právě to naštěstí zachraňuje občasná stylizace (třeba využití hudby a ruchů v násilných scénách) a ten zmíněný pocit jinakosti. Hodně silný film. 8/10 (03.03.2019)

Uf, tak toto bola čistá esencia krutosti. Film buď rozdýchate a dáte mu 4-5 hviezd alebo nie a pošlete ho na smetisko. Tu neexistuje žiaden kompromis. Áno, kedysi to boli bojovníci, teraz to sú však väčšinou len socky a alkoholici - Maorovia (pôvodní obyvatelia Nového Zélandu). A tiež nie zriedka to sú ľudia, ktorí si svoju vlastnú bezútešnosť a neľahkú životnú situáciu vybíjajú hlavne na svojej vlastnej rodine. A to je to najhoršie čo môže byť. Snímku kraľuje tak hnusná, bezútešná atmosféra, živená krutosťou, bezcitnosťou, pijatikami a totálnou brutalitou, až z toho ide mráz po chrbte. Komu sa podarí vcítiť do tých detí a aspoň čiastočne si predstaviť ich smutný život v takejto komunite, ten prežije ohromný citový otras, srdce vám stiahne tak tuho až sa rozplačete, tí citlivejší určite. Pretože násilie na rodine, ženách a deťoch je jedna z tých najodpornejších vecí, aká sa vám môže v živote pritrafiť. Jednoducho atmosferická bomba, skladám poklonu. (20.09.2014)

Jediným dojmom z toho filmu je poznanie, aké sú si tie "neprispôsobivé menšiny" podobné. Je úplne jedno, či sú to Maorovia, Aborigéni, Indiáni alebo tí premenovaní na Rómov. Všetci mali prijateľnú minulosť, v ktorej fungovali pravidlá, hierarchie a tabu. Dnes sú na okraji majoritnej spoločnosti, ktorá si s nimi nevie rady, pretože demokratické pravidlá na nich neplatia a iné sú pre zjemnenú väčšinu neprijateľné. Nakrúcajú sa o nich filmy, pretože je v tom exotika, násilie, drogy, skrátka to, čo väčšina chce vidieť, kvôli tej príchuti zakázaného. Ja necítim najmenšiu potrebu oboznamovať sa so životom "neprispôsobivých", ktorí sa úspešne prispôsobili využijúc slabiny života väčšiny. (18.11.2021)

Tak dlouho jsem tenhle snímek odkládal až jsem na něho zapomněl. Vlastně jsem si ani nepamatoval o čem že to má být. Škoda že jsem ho odkládal tak dlouho, protože tohle byla pecka ( mezi oči ). Brutální, syrový, drsný, šokující drama vypráví příběh takové (ne)normální rodinky. Napříč tomu, že to nemá žádnej extra příběh je to neskutečně napínavý a atmosféra je přímo deprimující. Nemám co bych tomuto filmu vytkl. Mám jen slova chvály. Vše blo tak jak mělo být. Od kamery, přes hudbu až po dechberoucí herecký výkony. Tohle můžu s klidným srdcem doporučit. Moje rada zní. Čím míň o filmu budete vědět tím silnější může být zážitek. Alespoň u mě to tak bylo. (16.05.2020)