Králova zahradnice

Králova zahradnice je melodramatem z červené knihovny tak čistým, že se chvílemi zdá, jako by ani nemohla být myšlena vážně. V době sebeuvědomnělých meta-filmů pracujících s žánrovými prvky jako s dílky lega není snadné uvěřit, že by někdo nabídl film tak žánrově čistý „nezištně“ a s vážnou tváří. V případě Královy zahradnice tomu tak ale nejspíš bude. Mluvíme tu o příběhu s postavami definovanými tak jasně, že jediný krůček k větší doslovnosti by byl obléknout hodné do bílého a zlé do černého šatu. Winsletová ztvárňuje prototyp „absolutně emancipované, ale ne hystericky feministické Ženy“, jež může být svedena pouze mužem, který ji nejdřív dá na vědomí svůj respekt všemi myslitelnými i nemyslitelnými způsoby. Schoenaerts „Mistr projektant“ naštěstí takový je, a že jde o dokonalého gentlemana se pozná i podle toho, že jako jediný muž ve Francii nenosí paruku, ale honosí se vlastními krásnými kadeřemi! (17.04.2015)

Překvapení. Čekala jsem plytkou romantickou novelu. Obrazem uchvacující film, dobře jsem se v něm zabydlela. Jako by byly chaos i skálopevná jistota tématem každého záběru, a v jejich zdánlivě nahodilé struktuře a smiřitelně nerozlučné soudržnosti klopýtáme po schodech do nebe, v němž krásné a duch jedno jest: věčné přátelství šťavnaté hlíny, dotyky známých knih, vůně malířských barev a kříd, síla i lehkost smysluplných rozhovorů, které se zabývají čím jiným než všedním dnem, šrámy a skvrny na cihlové kožené zástěře, provlhlé repasované trámy v záhonech, roky opečovávané oblečení nebo nedbalé účesy hodné plně prožitého dne. Obrazově neobvykle vstřícný film. Výjimečný je i tím, že je to film dospělý. Dialogy nad všedními věcmi lidskými jsou prodchnuty zkušeností, která v počátcích bortí jakoukoli možnou proměnu díla v lascivní román z červené knihovny, do níž bez jakýchkoli pochybností stále patří. Podtržením tohoto pozoruhodného rozměru, kvůli kterému si díla skutečně vážím, je oduševnělá, reálná dospělost Kate Winslet, ale i dalších filmových postav a herců. Prostá a hluboká zároveň, samozřejmá i jistá, právě tak jako zkušenost druhé půlky lidského života. Zkušenost člověka, který přijde o dítě, který netrpí iluzemi a mladickým narcismem, zná cenu strachu i vůle, život je pro něj prostředkem i cílem, nepřikrášlenou všedností i darem. Důraz na krásné, nepokryté vrásky Kate Winslet ve filmu (na rozdíl od trailerů) hloubku tohoto prožitku umocňuje – pohled i vrásky jsou svědkem. Svým způsobem je to film o lidství, jaké by mohlo být, kdybychom před ním neutíkali do nereálných, náhradních světů. A jistě také nepochybný zážitek pro každého milovníka zahrady i půdy. Casting je excelentní ve všech, i drobnějších rolích. Pikantním doplnkěm je, že tragicky zesnulou dceru hlavní postavy ztělesňuje skutečná dcera Kate Winslet. (08.07.2015)

Od filmu jsem nic nečekala, ale jelikož šlo o Alana, tak jsem na projekci nemohla chybět. Nicméně mě snímek mile překvapil. Již na začátku bylo řečeno, že je to smyšlený příběh, takže od historického životopisu jste se jednoduše museli odpoutat. Až poté vám film mohl nabídnout jednoduše krásu, která byla vyvážena jak jinak než díky milostnému příběhu a vtipem samotné postavy Alana Rickmana. Pro mě to byl neopakovatelný zážitek stejně jako pro většinu osazenstva v sále. (21.03.2015)

Láskyplná kritika či fanúšikovská základňa rozsiahle zastúpenie rozloží na promile hodnotení, ale to ani nesúvisí so skutkovou podstatou A Little Chaos za čo vztýčený palec rezolútne hodným je. Na enormnú škodu veci neslúži ku cti mlátenie prázdnej slamy z dvoch tretín až troch štvrtín a to narobí šarapatu aj medzi najužšou úzkoprofilovou klientelou. Z historického, dramatického a romantického hľadiska si film razí vlastnú, nekonvenčnú cestu a výnimočnosť eskalujú spoločné herecké partitúry dua Winslet/Rickman. Umelecký zážitok dotieňuje hudobný element a rozmer historických reálií. Všetko rapídne okresáva fádna réžia s úplne biedny scenár (vynímajúc spomínané herecké partitúry) , ktorý si navyše nepotykal s precíznosťou (oslovovať francúzskeho kráľa Sir sa rovná diplomatickému zemetraseniu faux pas). (08.05.2015)

Nemyslím si, že Králova zahradnice by měla být průšvihem ve filmografii Kate Winslet. Jde o příjemné drama, které určitě neurazí. Kate mi pro roli té přímočaré a lehkovážné (jak ji Andre označoval) zahradnice seděla. Unaveně sice vypadala, ale řekla bych, že to bylo záměrem, půvab z ní ale čišel taktéž. Myslím, že to Alan zvládl uspokojivě a jako "králův zahradník pan de la Quintinie" byl okouzlující. (05.03.2016)