Nemocnice Parkland

I když na prvotinu Petera Landesmana se jedná téměř o kaskadérský kousek, protože to vyžaduje notnou dávku odvahy, vybrat si jako námět atentát na prezidenta JFK, jednu nejen z největších ikon USA, ale téměř celého světa. Ale proč ne a když je to podané z trochu jiné perspektivy, než jsme normálně zvyklí, tak to je potom plusovým bonusem navíc. Třeba otázka, kam dát v letadle rakev s prezidentem, tak ta by mě snad ani nenapadla. A je tam víc takových situací, které se skutečně staly a možná se o nich až tak moc nevědělo. Určitě Parkland považuji za velmi dobrý počin, kde oceňuji i autentické záběry a závěrečné info těsně před koncem. (01.12.2013)

Kennedyovka, která nespekuluje nad tím, jak to vlastně s vraždou Kennedyho bylo, ale věnuje se pouze dostupným informacím a to velmi detailně. Ačkoliv se svým způsobem jedná o formát hraného dokumentu, film nepostrádá výborné herce a perfektní dramatické sekvence. Za všechny bych jmenoval snahu lékařů udržet prezidenta Kennedyho při životě či hádku mezi texaským koronerem a tajnou službou o jeho tělo. Dále se mi líbil i prostor, který dostala Oswaldova rodina, přičemž dojem udělal zejména atentátníkův pohřeb. Landesman si ukousl pro svůj debut velké sousto, ale z mého pohledu obstál znamenitě. 80% (15.12.2013)

1 a 3 dny, které se udály po atentátu na Kennedyho v Dallasu. Režijní debut Petera Landesmana plný vypjatých situací v podání známých i méně známých herců a plný zajímavých informací z pozadí neblaze známé události, které mě nenechaly ani na chvíli vydechnout. P.S. Vůbec by mě nenapadlo, že rakev s ostatky prezidenta nemohli dostat do letadla... (23.04.2014)

Spočiatku to vyzerá ako jedna z inteligentných politických konverzačiek typu Margin Call, alebo ešte lepšie Bobby, ale ono to nakoniec politické moc neni a o inteligencii by sa tiež dalo polemizovať. Nemocnica Parkland nie je o tom čo sa vtedy stalo, ale ako to ľudia prežívali. A v tom je ten problém. Patetické až to bolí, hromada nešťastných ľudí, trpiacich svoje papierové dialógy. Priemer ktorému som tie slzy neveril (09.04.2014)

Klíčovou otázkou zde je: daří se tvůrcům vytvořit odpovídající atmosféru? Naštěstí mohu odpovědět jednoznačné ano. Celý úsek oživování v nemocnici jsem ani nedýchal a vůbec jsem v té době nemyslel na to, že vím jak to dopadne. I ostatní minipříběhy tu ale mají své pevné místo a všechny dohromady precizně zakomponované dávají vzniknout přesvědčivé mozaice. Souvislosti a drobnosti, nad kterýma by člověka ani nenapadlo v kontextu s danou událostí přemýšlet, jsou vyobrazeny neuvěřitelně přirozeně. Já doporučuji. 90 % Oblíbená část- proces naložení do letadla (10.08.2014)