Ain't Them Bodies Saints

Vizuálně famózní, herecky jisté, výstavbou děje problematické. Lowery navnadí fantastickou atmosférou a strhujícím úvodem, ale v druhé půlce už mu schází větší tah na bránu. Co ten film zachránilo a dovedlo ho do správného konce, je Ben Foster. Ze začátku typický příklad doplňkové vedlejší postavy bez výrazného zásahu do hlavního děje, později však (i díky Fosterovým hereckým kvalitám) zdaleka nejlépe vykreslená postava. Aint Them Bodies Saints dlouhou dobu nikam nesměřuje a nic neznamená, ale teprve s úderem závěrečných titulků jsem si uvědomil, jak moc to na mě ve finále zapůsobilo. Bezpochyby nedokonalý, kontemplativní film, který je třeba vychutnávat malými doušky a nehltat jako texaský t-bone steak. Ve Varech to není úplně snadné. 80% (KVIFF 2013) (04.07.2013)

Keitha Carradina bych mohl jenom poslouchat, protože ten chlap má naprosto skvělý hlas. Na druhou stranu by to chtělo, abych ho mohl poslouchat v něčem, co stojí za to. Snímek "Ain't Them Bodies Saints" si hraje na umělecký, jak už bylo několikrát řečeno, jde ve stopách Malicka, a jede si svou jednu rovinu, kde vlastně nejsou žádné zvraty. S prominutím, ale na tohle jim kašlu. Pokud se to někomu líbí, tak ať, ale pro mě jsou tohle jen prázdné snímky, které se za "uměleckost" snaží skrýt to, že o ničem nejsou. (27.11.2013)

Nebýt faktu, že v tomhle filmu hraje jednu z hlavních rolí Rooney Mara, na jejíž filmografiii občas mrknu, asi by mě Ain't Them Bodies Saints minulo ještě něco déle, možná dokonce nadobro. A to by byla škoda, protože se mi tenhle syrově poetický, meditativně pomalý a krásně obyčejný texaský novodobý western moc líbil. A navíc k němu hraje nádherná hudba. Uživatel Isherwood v souvislosti s ním zmínil knihy Cormaca McCarthyho. Jestli je máte taky rádi, možná se v průběhu filmu tak jako já několikrát udiveně zeptáte: "Cože? Tohle že NENÍ Cormac McCarthy??" Kdybych nevěděl, vsadil bych boty že je. (17.11.2013)

Vypravěčsky nezvládnuté. Film stojí na tom, že Bob a Ruth jsou odloučení, ale tahle distance mezi nimi nikdy není patrná. Lowery až na výjimky všechno snímá v detailech a až překvapivě často se spoléhá na prostou figuru záběr protizáběr. Přitom, jak ukázal už v Upstream Color (ale i tady), je skvělý střihač a v některých kratších montážích pořád exceluje. Jenže jsou to opravdu jenom jednotlivosti doplněné nadprůměrnou tesknivou hudbou, při kterých letmo přeběhne mráz po zádech, ale jako celek to bohužel nefunguje. Často mi vyloženě přišlo, že ten film přímo odmítá vytvářet napětí zažitými konvenčními způsoby, ale náhrada v podobě dialogů (často popisujících jinou situaci) nebo voiceoverů není dostatečná. Škoda, potenciál ten příběh má. Pokud to měla být jakási variace na Badlands nebo Nebeské dny, odkoukal Lowery přesně jen záběry při magic hour. (04.07.2013)

Tak tohle jsou přesně ty snímky, které miluju, které se nenápadně a pomalu vkradou pod kůži a zůstanou tam až do úplného konce. V tomhle případě na tom má zásluhu bezesporu především Rooney Mara a skvěle vytvořená atmosféra smutku a melancholie, včetně vizuálně nádherných momentů na které se nezapomíná. Možná tam nějaké slabiny byly, ale já je tentokrát ani nevnímala a nechala se unést příběhem, tak jak byl předložený a vychutnala si ho se vším všudy. Díky za takové filmy, jen houšť. (20.01.2018)