Jak vytrhnout velrybě stoličku

V případě volného cyklu polokomediálních, polocharakterních televizních inscenací Marie Poledňákové se podařilo a daří pojednat podstatné téma: odvrácenou tvář feminismu a nesnáze ženy, která našla odvahu sloučit své profesní představy i mateřské závazky do jednoho uceleného, vždy napjatě žitého života ženy socialistické práce bez odlehčující možnosti přídatných služeb. Zní to skoro frázovitě a hrozně ekonomicky a jakoby mimo komediální rámec díla; je to ovšem zavádějící pocit. Napětí, které se z těchto vzájemně se podpírajících i rušících klíčových poloh vytváří, se stává nosnou základnou pro celý gejzír polovážných, polokomických scén, jež dávají dítěti netušené možnosti. V Tomáši Holém a jeho výbojném chlapeckém mužství byl tento výchozí rámec dokonán. Zběsilost, s níž toto zdánlivě bezbranné děcko usiluje o emancipaci nejen vlastní, ale v rodícím se patriarchální dikci svého nitra i své milované mámy, odzbrojuje; okamžiky hlubokých bezděčných mouder se střídají s uličnickými příhodami nezvladatelného syna a je těžko odlišit, kdo koho trestá či odměňuje víc: zda rodič potomka, nebo naopak. Němcův part, úloha nevinného muže, jemuž bylo bez zlé vůle odepřeno otcovství, je v této uvozující inscenaci potlačena. Cesta k dotvoření vlastně existující úplné rodiny, řešícímu problémy všech jejích členů, je cíl, který poetice celého bezděčně vznikajícího volného cyklu dává směr, hloubku i výhled. Komediální je ve VELRYBĚ současně společensky kritické (připomíná o něco starší nájemnickou trilogii, která do Tháliiny náruče přivedla Ivu Andrlovou). Dobové strázně osamělé matky a neposedného nápaditého syna poprávu získaly - a dále získávají - svou nadčasovost v nových a nových generacích svých vděčných, rozradostnělých diváků. Myslím, že právem. (02.12.2007)

Neviem sa rozhodnúť, či je tento film gýčom alebo dobrým rodinným filmom. Neviem, či tri hviezdičky sú veľa a dve hviezdičky málo. Viem iba, že na úspechu filmu má leví podiel Tomáš Holý. Jeho "dospelácke" hranie bolo v danej dobe ojedinelým zjavom a vysvetľuje to divácku reakciu. I keď dnes som si už povšimol, že Tomáš si svoju popularitu už vtedy uvedomoval a sem tam pritlačil na pílu. Nedostatkom filmu je scenár, do ktorého autor chcel natlačiť príliš veľa motívov, bez ktorých by bol film priamočiarejší. (16.10.2020)

Nemám rád filmy Marie Poledňákovej. Nepáči sa mi je režisérsky rukopis a nemám zmysel pre jej druh humoru. A všimol som si, že s každým ďalším titulom, pod ktorým je podpísaná ide kvalita krôčik po krôčiku nenápadne dole. Ak bude tento trend u nej takto pokračovať ďalej, a ja som presvedčený, že bude, tak to skončí až v odpade. Koncom sedemdesiatych rokov minulého storočia však natočila dve rodinné komédie, ktorým predsa len môžem s čistým svedomím dať tri hviezdičky. Jednou z nich je snímok z roku 1977 „Jak vytrhnout velrybě stoličku“. *** (14.01.2019)

Šmankote, nemůžu uvěřit tomu, že jsem na tento klenot mohla zapomenout! S hodnocením, samozřejmě:-) Jinak se na tohle dílko pochopitelně zapomenout nedá. Geniální Tomáš Holý a sympaťák pan Němec. Správně kožený pan Harapes. Nepochopitelně nervózní maminka v podání Jany Preissové. Ony všechny maminky u paní Poledňákové jsou tak jaksi pořád na trní a nervózní nebo mi tak aspoň připadají, že řeší, co řešit nemusí a zbytečně brblají (S Tebou mě baví svět). Asi je to tím, že moje maminka, ač měla docela těžký život a já byla takový malý Vašek, taková nikdy nebyla, tudíž pro ženy ve vidění paní Poledňákové moc pochopení nemám a vždycky mě v těch pánských jízdách ruší (no suveréně nejblbější je Studénková ve S tebou mě baví svět). To Hřebejkovy ženy, to je jiná káva, hlavně paní Šebková v Pelíškách, ta je prostě dokonalá! (26.04.2010)

Halo, pane, jste ženatej? Hledá se otec. Naposledy spatřen: pod lavinou na Annapurně. Vašek byl první kluk z masa a celuloidu, kterého jsem si zamilovala. Jak vytrhnout velrybě stoličku byl první film, který jsem viděla víc než pětkrát. A dodnes se dušička toužebně chvěje, když tuhle mistrovskou komedii fenomenální trojky Holý-Preissová-Němec s mnoha screwballovými momenty, verbálními přestřelkami a klukovskými lumpárnami vidím v televizním programu. Stará láska nerezaví a tahle osmitisícovka mezi rodinnou zábavou/romantikou/analýzou problému neúplné rodiny doby reálného socialismu:) let sedmdesátých bude stát za zdolání. Stolička času ji vůbec nenahlodala. A o tom, že Vašek je největší filmový borec v kategorii do 12 let, tak o tom žádná. Harrymu by zlomil hůlku, Kevinovi ruku a Rákosníčka by naučil na vodních lyžích. :-) (24.04.2007)