Jak vytrhnout velrybě stoličku

Tak dobiehanie zameškaného z detstva, tzv. povinných filmových jázd, nie je až tak bolestivé, ako som sa obával. Zároveň však nie je nad čím jasať. Minulý rok S tebou mě baví svět, tento Jak vytrhnout....Vždy som si myslel, že sa myslí normálna stolička na sedenie, ale tak všetci sme občas trochu prihoretí...Poledňákovej film nie je až tak komédia, základ filmu je skôr dramatický. Na maminku je vyvíjaný trochu nepochopiteľný tlak ohľadom hľadania si nového "tatínka", ako by sa rúcal svet. Holého hlášky pôsobia trochu vykonštruovaným dojmom, na nervy mi ale liezť počas filmu nezačal. Milo pôsobia po sebe nasledujúce scény, keď malý ledva pluhuje pri malom zjazde a hneď nato dáva veľké oblúky na nevyjazdenom svahu. Takzvaný druhý plán filmu (i keď tu skôr ten prvý), inteligentne vsunuté problémy nekompletnej rodiny a otázok ako z toho von, je samozrejme v rodinných filmoch ocenenia hodnou pridanou hodnotou. Touto cestou zdravím aj Ítího, ktorého som nedávno po čase videl. (30.12.2014)

Znovu - pokolikáté už? - mne dojal příběh Anny, Vaška a Luboše a vůbec si nemyslím, že je to kýč nebo romantická pohádka, jak tu zaznělo v některých komentářích.Tenhle film, to je skutečné rodinné stříbro. Natočený takřka před 40 lety, neztratil nic ze svého půvabu a kouzla, spíš léty ještě hodně získal. Kolik se toho od té doby změnilo! Situaci svobodné matky vnímá Anna i její okolí jako zvláštní, mimořádnou. A dnes? Takřka polovina dětí se u nás rodí mimo manželství, v některých evropských zemích je to i vysoko nad 50 %. Rodinný model tehdy vypadal: máma + táta + dítě; nebylo ani zdání o tom, že by to mohly být dvě stejnopohlavní osoby + dítě - tak jak se to dnes vtlouká do hlav už těm nejmenším dětem. A takových perel by bylo možno nalézt i víc. A mne - vpředvečer Národního pochodu pro život 2015 - potěšila slova hlavní představitelky Anny: "To dítě jsem si uhájila proti všem". (18.03.2015)

Skutečně typicky dětský film. Po zhlédnutí po těch moha a mnoha letech mohu pouze konstatovat, že se mi nyní z toho nejvíce vybavuje Preissová, a to jen jakožto čistě sexuální objekt. A ta Poledňáková jest dalším důkazem, že to přesto přese všechno šlo za minulého režimu v jistých ohledech lépe. Ale jinak pochopitelně vivat kapitalismus. (04.07.2021)

Krásný film natočený Marií Poledňákovou. Tomáš Holý byl podle mě velký talent a je škoda, že zemřel, tak mladý. Ovšem za svou krátkou kariéru natočil tolik filmů, o čemž se leckterým herců může jen zdát. Krásná zimní zasněžená krajina navodí nádhernou atmosféru. Úplně jsem záviděla Vaškovi dovádění ve sněhu zvláště, když sem se podívala z okna a u nás žádný sníh. Hned jsem tam chtěla být taky. Nádherná scéna je kdy F. Němec zaboří hlavu do sněhu. Vašek se ptá: Co to děláš? tatínek: Zjišťuju jaký bude zítra sníh. Buch a malý Vašek má hlavu ve sněhu celou :D (26.12.2009)

Miluju tohle komedii, stejně jako následné pokračování. Viděl jsem to už tolikrát, že to ani nedokážu spočítat. Výborný Tomáš Holý zde zcela dominoval, ale ani jeho „filmoví rodičové“ se rozhodně nenechali zahanbit. Malý šibal a dohazovač byl prostě excelentní dětský herec. Pro Janu Preissovou mám rovněž velkou slabost – výborná herečka a pěkná ženská. No a František Němec coby horolezec Luboš a táta, který neví…taky dokázal diváka nejednou rozesmát. Jediný kdo mi tam vždycky vadil, je Vlastimil Harapes – potažmo jeho postava. (07.04.2018)