Jak vytrhnout velrybě stoličku

Tak dobiehanie zameškaného z detstva, tzv. povinných filmových jázd, nie je až tak bolestivé, ako som sa obával. Zároveň však nie je nad čím jasať. Minulý rok S tebou mě baví svět, tento Jak vytrhnout....Vždy som si myslel, že sa myslí normálna stolička na sedenie, ale tak všetci sme občas trochu prihoretí...Poledňákovej film nie je až tak komédia, základ filmu je skôr dramatický. Na maminku je vyvíjaný trochu nepochopiteľný tlak ohľadom hľadania si nového "tatínka", ako by sa rúcal svet. Holého hlášky pôsobia trochu vykonštruovaným dojmom, na nervy mi ale liezť počas filmu nezačal. Milo pôsobia po sebe nasledujúce scény, keď malý ledva pluhuje pri malom zjazde a hneď nato dáva veľké oblúky na nevyjazdenom svahu. Takzvaný druhý plán filmu (i keď tu skôr ten prvý), inteligentne vsunuté problémy nekompletnej rodiny a otázok ako z toho von, je samozrejme v rodinných filmoch ocenenia hodnou pridanou hodnotou. Touto cestou zdravím aj Ítího, ktorého som nedávno po čase videl. (30.12.2014)

Televizní útěky z šedavého bezčasí normalizace podvědomě směřovaly tam, kam komunistický režim mohl dosáhnout jen částečně, takovým ,,ostrůvkem svobody" byly pak logicky třeba hory a prostředí horské záchranné služby, kam jistě ne náhodou částečně lokalizovala svůj první film z volného cyklu snímků s Tomášem Holým režisérka a scénáristka Marie Poledňáková. Její televizní film oplývá takovou tou normalizačně optimistickou náladou, která byla pro daný segment dobové filmové tvorby povinná, pod ní se ale ukrývají i hlubší věci a mollovější tóny - motiv osamění navázaný na širší fenomén ženské emancipace a feministických proudů, v nichž se (socialistická) žena vědomě (s vědomím své ekonomické nezávislosti) rozhodne vychovávat dítě bez muže. I když film je především vnímán jako nenáročná rodinná zábava a jako takový si získal nehynoucí popularitu, Poledňáková v něm naznačila cosi zásadnějšího - totiž fatální konec patriarchálně usazené společnosti a její přerod v cosi ještě nedefinovaného. Jistě, modernost umělého světa filmu trochu předběhla dobu, neboť dobově byla platná jen pro jistě omezené (spíše umělecké) společenské kruhy v Praze, ze zpětného pohledu ale oceňme režisérčinu intuici. Svět matek samoživitelek se pomalu stal normou. Příznačné je, že malý Vašík si s odzbrojující přirozeností a autentičností Tomáše Holého v takovém světě intuitivně (až posedle) hledá tátu... (27.11.2011)

Hlášky: Vašek: - "Na mě se můžeš spolehnout!" & Luboš: - "Každej člověk si myslí, že horolezec je šílenec." Vašek: - "To já jsem." Luboš: - "No to vidím. Sypeš si do čaje sůl." & Luboš: - "Jak jsi na to přišel, že jsem horolezec?" Vašek: - "Jsem detektiv Colombo." & Luboš: - "Když ty jsi mi vystrojila pohřeb, já ti vystrojím svatbu." & Vašek: - "Máma říkala, že máme počkat venku." Luboš: - "Tak jdeme dovnitř." & Vašek: - "Když jsem byl malej, tak jsem ti věřil, že sis mě koupila v hračkářství, ale teď už jsem velkej a moc dobře vím, jak se narodí dítě." Anna: - "Opravdu?" Vašek: - "Po svatbě." (12.06.2016)

Pokusil jsem se tomu rodinnému porno světu Marie Poledňákové přijít na chuť. Poledňáková a já, to je svět, který se míjí. Nemíním jí lézt do zadku, že natočila nesmrtelný a do dnešních dnů nepřekonaný evergrýn. Nepopírám, že v mnoha ohledech je její televizní film příjemný, vzorně zahraný, jenže pokud nejsem fanatickým obdivovatelem jejích děl, vidím i otravnost jménem klučina Vašek. U mě by to proběhlo tak, že kluk by už měl třetí nadbytečný zubní kartáček v krku, jeho máti až v krku "pékádéčko" a nebylo by co řešit. Zde je smrkáč středobodem vesmíru, všichni hledají ústupky, jak našemu "dadánkovi" vyjít vstříc, pomalu jsou z něj posraní. A nadto Němec zrovna nevypadal se svým zčernalým chrupem na klátiče šíleně přitažlivých bloncek. Tedy řemeslné kvality tomu nelze upřít, pak je zde ještě jeden důležitý faktor, a sice skutečnost, že vzniklo o téměř tři desítky let ještě třetí pokračování. Od stejné autorky, s jinými herci, nicméně naprosto zoufalé. Není to jenom to, její tvorba je od té doby zcela odpadoidní. Tudíž je nutné oddělit kvalitní zrno od plev. A tenhle počátek Vaškových rodinných trampot je tedy ještě kvalitně odveden. 7/10 (26.12.2017)

Malý a skromný televízny filmíček ,ktorému dnešné české a slovenské filmy nesiahajú ani po kolená. Želám si ,aby takýchto filmov bolo viacej. Dva nestačia. Rodinných komédii je v Česku síce plno ,ale tých rodinných plných normálneho humoru ,ktoré riešia aj dôležité rodinné otázky je fakt málo. Inteligentných filmov je v tunajších končinách jak ropy na Slovensku. A som rád ,že táto dramatická rodinná komédia o chlapcovi ,ktorí poprvýkrát v živote stretne svojho otca patrí k tomu lepšiemu. Ak vás toto nepobavilo potom už fakt neviem. Mali by ste byť menej nároční. 83% Veľmi by ma zaujímalo ,čo by si o tom myslel Tomáš Holý ,keby bol ešte medzi nami... (28.12.2019)