Vinnetou

Naprosto úžasné neamerické a přesto Divokým Západem dýchající exteriéry v nádherné jugoslavské přírodě, famózní hudba a v neposlední řadě i dobrá zábava. Sečteno a podtrženo = 5 hvězdiček. Druhému ze série klasických mayovek ze šedesátých let, tak jako všem ostatním, je možné vytknout černobílé charaktery postav, jednoduchý a prvoplánovitý děj a naivní zápletka, ale proboha, kdo by se nad tím u takovéhoto skvostu pozastavoval, je to prostě KLASIKA, May by byl nadšen... (31.03.2004)

Bolo by nepoctivé, keby som predstieral, že som Winnetoua nevidel. Na druhej strane treba napísať, že som v živote neprečítal ani riadok z nejakej knihy Karla Maya. Vystačil som si s knihami J.F. Coopera a Howarda Fasta. A tak, keď mám v svojom veku charakterizovať tento film, pomôžem si slovami Jana Wericha: "Je to blbý, bude se to líbit". Krajina je nádherná, hudba podmanivá, dobrých od zlých rozozná aj repetent z pomocnej školy, čo viac by sme mali chcieť? Z niekoľkých komentárov som vyrozumel, že je to akýsi film pre pamätníkov, pri ktorom hodnotenie reflektuje nostalgické spomienky z mladosti a nie to, čo pretrvalo. Mne nostalgia chýba a k trom hviezdičkám sa prikláňam iba preto, že dvoma označujem filmy, ktoré nemali byť nakrútené. A tento potešil mnohých, tak prečo nie? (22.06.2013)

Jako děcko jsem to žral i s navijákem, byť jsem spíš než indiánky prožíval příběhy z moře (např. ČERNÉHO KORZÁRA) a dodnes jsem nepřečetl jedinou mayovku. S odstupem času to pořád funguje jako v nejlepším slova smyslu naivní romantické dobrodružství se sympatickými hrdiny, dobrým záporákem, dostatkem zapamatovatelné akce (indiáni vs kolona, lokomotiva vs saloon, souboj na kanoích) i pěknou výpravou a hudbou. S tou záchranou ženy z okupovaného saloonu tím, že saloon nepodpálil, ale srovnal se zemí lokomotivou, se ale Old Shatterhand posral, ne? Zaujala mě ale následná scéna masakru mezi hodnými bělochy a rovněž hodnými Apači, které na sebe navzájem úspěšně poštval Senter. Tam dostali ti hodní na obou stranách těžce na prdel, až to bylo nepříjemné sledovat. Taky je milé, že jedno z nejslavnějších filmových přátelství začne tím, že Vinnetou bodne Old Shatterhanda nožem do krku. (01.03.2017)

Knižní předloha a následné filmové zpracování Vinnetoua mají naprosto rozdílnou poetiku. Karl May byl natolik zdatný vypravěč s neuvěřitelnou invencí a strhujícím popisem, že film těchto kvalit nedosahuje ani omylem. V jedné jediné věci je film lepší než Mayovo dílo, a sice ve výběru dvou hlavních představitelů. V knize nemají až takové charisma, ale nezapomenutelný Pierre Brice jako Vinnetou a Lex Barker jako Old Shatterhand jim ho vtiskli. Film sám o sobě hodnotím jako lehce nadprůměrný, s několika skvělými scénami, ale také velmi vlažný ve vztahu k nepřekonatelné literární předloze, která působí mnohem opravdověji, než poněkud naivně zpracované dobrodružství dvou pokrevních bratrů. Slabší výprava, kýčovitě monumentální hudba, vynikající dabing a jugoslávské exteriéry snad ani nebrat. 60% (26.06.2012)

Co s tím, sakra? Nedotknutelný kult mého mládí, Starý Drťoruka byl mým idolem, vzorem, modlou mého dětství. Od svých sedmi-osmi let jsem hltala veškeré knižní Mayovky a nenechala si ujít žádnou reprízu z filmů o apačském náčelníkovi (ten byl podružný, jeho zbožňování jsem přenechala sestře:-)) a jeho bílém pokrevním bratrovi (čůr-čůr:-)). Vydrželo mi to skoro 10 let, bez debat bych dala 5*. A dnes? Na ohmatané knihy sedá prach a kdykoliv spatřím v TV německo/jugoslávsko/italský pseudowestern, přemáhají mě záchvaty smíchu z té přemíry naivity a idealismu, dvě hvězdičky by byly maximum. Jak rozseknout tento gordický uzel? V současné době mě jen málokterý film dokáže okouzlit a poněkud mi to chybí, nehodlám tedy plivat na ikonu svého dětství a udělím kompromisní čtyři puntíky. Nostalgicky popotahuju sopel a slibuju si, že si zase někdy musím alespoň kousek nějaké Mayovky přečíst. 35/100% (20.04.2010)