Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Old Surehand sleduje prérií stopu hledaného vraha a pátrání ho zavádí až k Petrolejovému princi. Tak se říká proradnému muži, který se právě chystá uskutečnit velký obchod. Hodlá zámožnému bankéři prodat naleziště petroleje. Potíž je v tom, že na prodávaném území žádný petrolej ve skutečnosti není. Proto se musí padouch zbavit i skupiny osadníků, která má na dané místo namířeno. Jeho němý zabiják a pravá ruka zavraždí v táboře přistěhovalců syna náčelníka Navajů. Podaří se Old Surehandovi a jeho příteli Vinnetouovi odvrátit hněv Navajů, ochránit osadníky a potrestat mazaného padoucha? ... Ačkoli ve stejnojmenné literární předloze z pera Karla Maye vystupuje po boku apačského náčelníka hrdinný Old Shatterhand, ve filmové verzi se místo něj objevuje Old Surehand ztvárněný někdejší hollywoodskou hvězdou Stewartem Grangerem. Prozaický důvod pro tuto obměnu spočívá ve faktu, že ikonický představitel Old Shatterhanda Lex Barker byl v době plánované výroby snímku zaměstnán natáčením mayovek z prostředí Orientu v produkci konkurenční firmy Artura Braunera. Producent Horst Wendlandt, jenž stojí za nejslavnějšími adaptacemi Mayových knih a jako první přišel s konceptem mayovské série, dané situace využil k tomu, aby znovu obsadil Grangera, kterého získal již pro předchozí snímek Mezi supy a hodlal s ním vytvořit samostatnou sérii. Podobné důvody vedly také k angažování nového režiséra Haralda Philippa, jenž předtím točil nejrůznější žánrové snímky. Oba Wendlandtovi kmenoví režiséři mayovek Harald Reinl a Alfred Vohrer se totiž chystali na natáčení dalších filmů. Rok 1965 ostatně představoval co do kvantity vrchol mayománie – do kin bylo uvedeno celkem osm filmů podle Mayových knih, čtyři z produkce Braunera, tři od Wendlandta a Poklad Inků vzniklý mimo „klasickou“ sérii bez účasti Pierra Brice nebo Lexe Barkera. Nicméně výsledkem bylo spíše přesycení zájmu diváků, které spolu s dalšími faktory již nadcházející rok přineslo konec filmových mayovek... Hereckému obsazení vévodí Stewart Granger, který postavu Old Surehanda pojal jako světáckého šviháka, jenž vše bere s notnou dávkou nadsázky. Pierre Brice a jeho Vinnetou hraje ve filmu spíše druhé housle a hlavnímu hrdinovi spíše sekunduje prosťáčkovský zmatkař Old Wabble v podání Milana Srdoče, (vystupujícího pod pseudonymem Paddy Fox). Titulního záporáka ztvárnil Harald Leipnitz a polepšeného karbaníka, jenž začne pomáhat osadníkům, zase Terence Hill, v titulcích uvedený ještě pod svým rodným jménem Mario Girotti. Part krásky v nesnázích získala francouzská herečka Macha Mérilová, která předtím hrála hlavní roli ve filmu Jeana-Luca Godarda Vdaná žena. (Česká televize)

(více)

Recenze (127)

kaylin 

všechny recenze uživatele

On je to strašně jednoduchý film, ve kterém se opakují motivy z předchozích filmů, ale ten Petrolejový princ je tak jednoduchý padouch, zákeřný a šmejdský, že prostě nejde než přijmout tuhle jednoduchou hru dobra a zla a prostě si ji užít. Surehand je sympaťák a Vinnetou jakbysmet. Tohle nostalgické vzpomínání mě prostě baví. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Nejslabší mayovka s Grangerem, kterému tu chybí trošičku jeho obvyklého enormního sebevědomí. Zajímavá je samozřejmě osoba starého Olda Wableho (Mimochodem v originálním Mayovi devadesátiletý, dlouhovlasý stařec, a navíc spíše záporná postava.) Terence Hill dostal možná až moc prostoru a na něj asi příliš složitou postavu, přesto však nepatří vorařská epizoda mezi ty nejslabší. Vinnetouovo supermanství bylo přivedeno až na vrchol dokonalosti; to jak si poradil se sprškou hořících šípů, bych čekal spíše v Xeně nebo Herkulovi. ()

Reklama

bloom 

všechny recenze uživatele

Mně tedy Petrolejový princ hodně připomíná předešlou surehandovku Mezi Supy, jisté kvality mu ovšem upřít nelze. Old Wabble (je mi jedno, co to bylo za postavu v knize) je vcelku zábavný mužíček. V roli profesora Hampela německý komik Heinz Erhardt, jehož filmy, kde hrál hlavní roli, u nás neznáme a tak aspoň tady je malá ukázka jeho umu. Každopádně pro film se plánoval úplně jiný závěr. Na konci se měli objevit Old Shatterhand a Sam Hawkens, Old Surehand se rozloučit s Vinnetouem a vypravěč říci něco ve smyslu, že Old Surehand netuší, že vidí Vinnetoua, který zakrátko přijde do věčných lovišť, naposledy. Ovšem z důvodu Barkerova časového vytížení k tomu nedošlo. Jinak proti Stewartu Grangerovi nic nemám. Jeho výkon film nekazí, narozdíl od příšerného dabingu, který nezachraňuje ani už trochu starý Stanislav Fišer. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Nie je to žiadna katastrofa, ako by sa zdalo podľa hodnotení. Normálna winnetuovka s jednoduchým príbehom o rope, zlate a zákernosti, možno až priveľmi jednoduchým. Winnetou je jedinou stabilnou postavou, sršia z neho veľké indiánske myšlienky, a v tomto filme dostal dokonca aj svoj tradičný krásny hudobný motiv, čo nie je pravidlom pre tie menej podarené časti. Zostáva len záhadou, čo to bol za nápad nahradiť pokrvného brata trápnym Old Surehandom s jeho smiešnymi gestami a vystupovaním. –––– Aby mohl člověk důvěřovat, je třeba mít odvahu. ()

IsaacNewton 

všechny recenze uživatele

Teď si hodně povzdechnu: to bylo smutné (hrůza říkat nebudu- to by tam nesměl být Vinnetou). Potom, co jsem viděla Mezi supy a nezdálo se mi to nakonec tak strašlivé, jak jsem původně předpokládala a hlavně skvělou sérii z orientu, jsem se rozhodla dokoukat všechny "mayovky"-asi špatný nápad. Už nedávný pokus s Old Firehandem byl tragický a tohle dílo je na tom velmi podobně. Začnu klady- jedním z nich je nepochybně Pierre Brice v roli Vinnetoua, i když je v průběhu filmu značně pasivní, potom krásná ústřední hudba (ale je pravda, že některé melodie v jiných mayovkách jsou mnohem lepší) a celkem charismatický záporák- jsou sice mnohem lepší, ale proč by ne. Tím bohužel končí to dobré a začínají zápory. Především nudný scénář a předvídatelný děj je celkem tragédie- a to kniha byla tak fajn! Něco se pořádně začne dít až v polovině filmu a nevěřila bych, že to někdy řeknu, ale pomalu se mi začalo stýskat i po tom hrozném Surehandovi (ten mi opravdu nesedí)- větší část filmu se totiž řešili jen přistěhovalci a to ani ne moc zajímavě a nebo jsme sledovali padouchy- to je moc fajn, ale trochu hlavních hrdinů by to taky chtělo. Ano- občas nám je režisér laskavě ukázal, jako že oni taky něco dělají, ale to mi moc nestačilo. (SPOILER) Ten muž, stojící na začátku uprostřed hořícího petrolejového dolu a vedoucí monolog byl také zajímavý- všichni utíkají a on mluví, ale co na tom- Petrolejový princ postával také poblíž.(KONEC SPOILERU) Zoufalství režiséra jsou i ty písničky, které zpívají osadníci (tady i v Míšence Apanači)- bože, koho tady zajímá, jak si někdo zpívá! A kdyby jen chvíli, ale takovou dobu! Jinak jsem jako mnoho dalších znechucená z postavy Old Wabble- i kdyby měl jiné jméno, tak je to hrozná vedlejší postava ale dát jí stejné jméno jako "Králi kovbojů" z knížky? Na závěr ještě musím dodat, že i když jsem zastánce českého dabingu, tak tohle byla hrůza- alespoň 2 dabéry (a to ještě s hodně výrazným hlasem) jsem slyšela v několika různorodých rolích (například Pavel Pípal mluvil náčelníka Mokašiho, jednoho z hlavních banditů i falešného průvodce a pár vedlejších postav). Ani nemluvím o tom, že například Terence Hill (v té době ještě Mario Girrotti) měl v českém znění moc starý hlas. ---------------------------------------------------------------------------------------------------Sečteno a podtrženo, jedna silnější hvězdička- je mi líto, ale rozdíl oproti jiným filmům z mé jinak milované série musí být vidět... ()

Galerie (32)

Zajímavosti (21)

  • Hlavní padouši z obou snímků jsou inspirováni jedinou postavou z knihy. (Vojcl)
  • Štáb provázelo většinou štěstí v neštěstí - během natáčení v divokém toku Cetina málem utonul jeden z kaskadérů, Stewarta Grangera zas málem trefila do obličeje hmota z hořícího kola. Jednoho z nejlepších plavců, Herberta Kerze, stáhnul pod ledovou osmistupňovou vodu vír a celé dvě minuty se nevynořil. Naštěstí vše dobře dopadlo. Nejhůře tak skončil Brice, který si způsobil tržnou ránu na ukazováčku. (hippyman)
  • Premiéra proběhla ve středu 25. března 1965 v mnichovském Mathäser-Filmpalastu. (hippyman)

Reklama

Reklama