V říši Stříbrného lva

TV/// Obsazení 8/10 Děj 6/10 Hudba 7/10 Efekty 7/10/// +když si to tak vezmu tak solidní obsazení (hodně postav), hudba, výprava i akce je shodná s předešlím dílem -a právě při srovnání s ním, už ten orient není tak úderný jako prvně/// V podstatě ve všech bodech je tento film srovnatelný s tím předešlím. Možná mám pocit, že je o něco slabší. Dějově se v obou případěch jedná jen o mírný nadprůměr. Zde mě již tolik neoslnilo prostředí a hudba. Zato víc jsem si zvykl na herece. I když paradoxně oba angličané už nejsou tak vtipní a Halef je místy už otravnej. Celkově mohu tedy říct, že orient není úplně moje polívčička, ale dívat se na to dá a v závěru to pěkně houstne./// Celkem 67%/// (24.10.2007)

Nemůžu si pomoct, ale poslední díl trilogie Kary ben Nemsího, V říši Stříbrného lva, mi přišel kvalitativně naprosto stejný, jako prostřední Divokým Kurdistánem. Opět se moc povedla příroda, stopáž je střízlivá, herci obstojní, dojde i na humor, takže vše zůstalo při starém. Bohužel se povedlo zachovat i ty negativní aspekty, tedy hluchá místa, kolísavé tempo, trochu rozpačitý příběh, nic moc závěr. Zaslouženě tedy zůstáváme stále na poctivém průměru. 5/10. (11.02.2023)

Všechny Mayovky jsou prodchnuty jistým kouskem naivity a je to jedna z věcí kterou přiznivci očekávají a akceptují, ale když se k tomu přidá i naivita režiséra a sénáristy, tak vznikne film na který se dá dívat jen se sebezapřením. Zde jsou příklady: Přežití Machredže, který spad v minulém dílu do 15 metrové propasti a odnesl to jen šrámem na tváři....a to se V říši odehrává okamžitě po Divokém Kurdistánu, takže tam ani nebyl nějaký čas na rekonvalescenci. Solné jezero, které Kara říká že se dá objet za tři dny má na jednom záběru velikost Máchova jezera. Útěk M.Versini za pomocí Machredže, při kterém ji vypadne dýka na skálu a stráž, která stojí 3 metry od ní si ničeho nevšimne....atd, atd. (07.03.2005)

Poněvadž Gottlieb režíroval takřka zároveň Divokým Kurdistánem a V říši Stříbrného lva, mohl si dovolit filmy vlastně navázat, což byla dosud v mayovkách věc naprosto průkopnická. Ve srovnání se skvělým předchozím filmem je tento přece jen o trošičku slabší a Angličané jsou o poznání méně údernější, ale podívaná je to stále skvělá. Dějově jsem něco ze stejnojmenného románového cyklu dokonce i našel a například solná jezera jsou zase vypůjčena z prvního dílu prvního Mayova orientálního cyklu Ve stínu pádišáha. (07.03.2005)

Pátá či kolikátá mayovka v řadě... ti indiáni měli tentokrát na hlavě fezy, turbany a ručníky, Old Shatterhand si změnil jméno a velcí náčelníkové neschovávají své poklady v jeskyních, ale staví je na odiv. Kromě těch chaldejských. 90 minut a opět stejný recept užívající přestřelek, chamtivého záporáka (v těch mayovkách jim snad nikdy nejde o nic jiného než zlato, jednou to tedy bylo černé zlato), komické postavičky (otravná dvojice angličanů), únosy, útěky, ordály a spousta scén, jež neposouvají děj a necharakterizují postavy, které to při své plochosti a dětské čitelnosti vlastně ani nepotřebují. +++++ Speciálně těmi božími soudy by se mělo šetřit, jeden na film je příliš. Připomíná mi to jeden vtip... Katecheta v nedělní škole se snaží vysvětlit žákům, co je to zázrak. "Představte, že vylezu na věž, skočím dolů a nic se mi nestane. Co to je?" Pepíček: "No, to je štěstí." "Hm, štěstí, dobře. Ale já vylezu ještě jednou a zase skočím dolů a zase se mi nic nestane. Co je tohle?" "No, to je fakt klika." "Klika, říkáš... ale já vylezu potřetí, skočím dolů a ani teď se mi nic nestane..." "Nojo, to už je trénink." Kara ben Nemsí ten trénink má a proto by nikoho božím soudem neměl být schopen přesvědčit! (23.09.2014)