Im Reich des silbernen Löwen
El ataque de los kurdos
Attack of the Kurds
V ríši strieborného leva
Fury of the Sabers
Režie:
Franz Josef GottliebKamera:
Francisco MarínHudba:
Raimund RosenbergerHrají:
Lex Barker, Marie Versini, Ralf Wolter, Sieghardt Rupp, Đorđe Nenadović, Gustavo Rojo, Anne-Marie Blanc, Charles Fawcett, Gloria Cámara, Fernando Sancho (více)Obsahy(1)
Kara ben Nemsí a jeho přátelé jsou hosty chaldejského vůdce Kadira Beje, jehož dceru Ingdžu zachránili během předchozího společného dobrodružství. Mezitím se obávaný lupič Abu Seif se svou bandou chtějí zmocnit nejstarších chaldejských pokladů, které v jeskyních hory Nejdir střeží kněží vedení Marou Durimeh, Ingdžinou babičkou. Jakmile se zpráva o plánech gaunerů donese ke Karovi, vyráží v doprovodu věrného Halefa Omara, udatného Ahmeda el Cordy a Ingdži na cestu varovat ochránce pokladu. Abu Seif je ovšem lstivý a proradný a sám je navede do pasti. A navíc ještě spojil síly s Karovým nedávným protivníkem, jenž přežil svou zdánlivou smrt, a nyní přísahá pomstu... Vyprávění V říši stříbrného lva volně navazuje na předchozí snímek Divokým Kurdistánem a oba filmy vznikaly současně. Navzdory názvu nemá film nic společného se stejnojmenným románem Karla Maye, ale představuje volnou adaptaci dalších motivů obsažených v knize "Divokým Kurdistánem". Tento ryze komerční tah producenta Artura Braunera může být pro příznivce Mayových románů obzvláště matoucí. Knižní série "V Říši stříbrného lva", přesněji řečeno její stejnojmenná třetí část, se vyznačuje ztrátou romantické naivity a naopak oplývá duchovními a filosofickými motivy, k čemuž autora vedly zkušenosti z jeho první reálné výpravy za hranice Evropy, do Orientu, kterou podnikl v závěru své literární kariéry během let 1899 a 1900. Film s tímto názvem naopak představuje typicky idealistickou dobrodružku s až superhrdinskými figurami.
Jelikož dobrodružství Kary ben Nemsího vyžadovala pouštní exteriéry, probíhalo natáčení ve Španělsku v provincii Almería, kde se rozprostírá impozantní Tabernaská poušť. Výrobu filmů provázela řada personálních konfliktů. Vedle nespokojenosti režiséra Franze Josefa Gottlieba a handrkování se se španělskou koprodukční společností Balcazar byl nejvíce sledován spor s Lexem Barkerem, který se dožadoval navýšení honoráře, protože nebyl předem informován, že výsledkem natáčení mají být dva filmy. Diváky pochopitelně čeká shledání s hrdiny z předchozího snímku, které ztvárnili Lex Barker, Ralf Wolter a Marie Versiniová, známí svými rolemi již z mayovek odehrávajících se na Divokém západě. Stejně tak se vracejí i představitelé komediálních partů Dieter Borsche a Chris Howland. Jediné, co se stran výroby a distribuce snímku změnilo oproti Divokým Kurdistánem, byla distribuční společnost. Producent Artur Brauner uzavřel smlouvu s mladou firmou Nora, která se týkala jiného projektu na motivy Karla Maye, z něhož ale sešlo. Aby dodržel podepsanou smlouvu, nabídl Brauner firmě distribuci již hotového snímku.
(Česká televize)
Recenze (69)
Film vznikal souběžně s předchozím dílem a ta rychlost výroby je sakra znát. Hlavně zavěrečná půlhodina je dost odflaklá. Prostě tři skupiny stojí a střílí, nikdo se nekreje, občas někdo spadne. Ovšem je to moje první májovka, viděl jsem ji v deseti a pamatuji si ji dodnes. Co na té rychlokvašce je tak zajímavého? ()
Pokračování Divokého Kurdistánu, které se natáčelo zároveň s ním, a je to vidět. Možná by ale bývalo lépe, kdyby tohle dobrodružství Kurdistánem skončilo. Proradný Machredž je po pádu ze skály jako křepelička a Kara ben Nemsí, který po celý minulý díl vypadal, že se dobře baví, se začíná tvářit otráveně. Není divu. Krásná Ingdša dala přednost arabskému joudovi (proboha, proč?), Abu Seif mu pořádně zasolil (doslova) a Halef je na zabití (víc než jindy). Navíc jsem se bála, že po Ríhovi budou následovat skony dalších Old Shatterhandových domácích mazlíčků a dalším na seznamu bude jeho pes. ()
Taková kvalitou a prožitkem stejná věc, jak předchozí Divokým kurvistánem. V podstatě bych ty dva od sebe ani neuměl rozeznat, kdyby mi někdo pustil ukázku. Je tam totiž aji stejnej záporák. Ale hlavní je, že tam je i stejnej klaďas a to tak kladnej, že být ještě kladnější, tak by vytvořil asi nějakou novou fyzikální sílu. Ano, je to hrdinný Kara ben, obklopenej stejnou sortou lidí, jak v předchozích filmech. A to už je docela trapny... ()
Poněvadž Gottlieb režíroval takřka zároveň Divokým Kurdistánem a V říši Stříbrného lva, mohl si dovolit filmy vlastně navázat, což byla dosud v mayovkách věc naprosto průkopnická. Ve srovnání se skvělým předchozím filmem je tento přece jen o trošičku slabší a Angličané jsou o poznání méně údernější, ale podívaná je to stále skvělá. Dějově jsem něco ze stejnojmenného románového cyklu dokonce i našel a například solná jezera jsou zase vypůjčena z prvního dílu prvního Mayova orientálního cyklu Ve stínu pádišáha. ()
Opět geniální pokračování cest Kari ben Nemsiho po Dálném Východě...tentokráte stojí ve filmovém pokračování proti proradnému Machredži z Mosulu, který přežil pád do strže a dál vraždí a okrádá bezmocné lidi a přitom se spojí s brutálním řezníkem Abú Seifem, získá opět pozornost Pádišáha a je znovu uveden do velení malého voj.pluku, zlo však končí jako ve všech Mayových filmech potrestáno a nejinak je tomu i tady...závěrečný souboj na lanovce je roztomilý..! ()
Galerie (6)
Zajímavosti (12)
- Datum premiéry filmu bylo dlouho záhadou. V literatuře můžeme najít tři termíny - 28. prosince 1965, dále 31. prosince 1965 a nakonec 18. února 1966. Snímek byl skutečně promítán v mnoha kinech Německa dne 18.2. 1966, do té doby se žádné představení nekonalo - tedy až na jednu výjimku: 31.12. 1965 běžel film v kině City v Brémách. Důvodem byla smlouva uzavřená mezi Braunerem a půjčovnou filmů Nora, v níž stálo, že film musí mít premiéru nejpozději do konce prosince 1965. Přítomní diváci ani netušili, že se zúčastnili světové premiéry filmu. (hippyman)
- Snímek se natáčel souběžně s filmem Divokým Kurdistánem (1965) ve dnech 15.03.-19.07.1965. (hippyman)
- Film je síce pokračovaním filmu Cez divoký Kurdistan (1965), ale nemá nič spoločné s pôvodným románom Karla Maya. (Arsenal83)
Reklama