Die Pyramide des Sonnengottes
I violenti di Rio Bravo
Pyramída boha Slnka
Pyramid of the Sun God
Režie:
Robert SiodmakKamera:
Siegfried HoldHudba:
Erwin HalletzHrají:
Lex Barker, Gérard Barray, Michèle Girardon, Hans Nielsen, Rik Battaglia, Gustavo Rojo, Ralf Wolter, Alessandra Panaro, Petar Buntic, Jeff Corey (více)Obsahy(1)
Doktor Sternau je po předchozí konfrontaci s proradným bývalým kapitánem Verdojou v bezvědomí, takže ani neví, že se díky svým zachráncům ocitl na chvíli v blízkosti bájného aztéckého pokladu. Verdoja mezitím uzavřel pakt s Čičimoky a spolčil se s mazanou Josefou, s níž ho spojuje nenávist ke Sternauovi a touha po zlatě. Proradný Alfonso přemluvil ke sňatku indiánskou princeznu Karaju a má nyní poklad na dosah. Doktor Sternau se mezitím za pomoci přátel navrátil na Arballezovu haciendu, kde se zotavuje. O jeho záchraně se dozví Veroja a plánuje na haciendu útok... Pyramida boha slunce představuje druhou část vyprávění, které započalo ve snímku Poklad Aztéků. Dvoudílný projekt iniciovaný producentem Arturem Braunerem vychází z cyklu Mayových kolportážních románů Waldröschen (naposledy vyšel česky pod názvem "Tajemství starého rodu"). Nicméně podobně jako v jiných mayovkách se film předlohy drží velmi volně, spíše na jejím základě skládá nové vyprávění s totožnými motivy. Na druhou stranu v tomto případě tvůrce omlouvá fakt, že předloha čítá přes dva tisíce stran a naopak v porovnání s jinými mayovkami zůstávají Poklad Aztéků a Pyramida boha slunce své předloze v mnohém věrné. Oba filmy vznikaly najednou během jednoho natáčení, jež probíhalo v tradiční destinaci štábů točících mayovky, v Jugoslávii. S ohledem na tento fakt zůstává štáb i herecké obsazení totožné jako v případě Pokladu Aztéků. Diváci tedy opět uvidí Lexe Barkera coby udatného doktora Sternaua a Ralfa Woltera jako naivního obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera. O život jim opakovaně usiluje trojice zloduchů ztvárněných Rikem Battagliou, Gérardem Barraym a Michele Girardonovou. (Česká televize)
(více)Recenze (77)
[Mexiko 1864] Doktor Sternau se nachází v bezvědomí a Čičimekové proto nemají s jeho zajmutím sebemenší problém. Štastnou náhodou si ho přátelé v indiánském zajetí všimnou. Sternau je osvobozen a dopraven na haciendu, kde se ze svého zranění uzdraví. Alfonso hraje stále roli milence, aby mu Karja prozradila, kde se nachází aztécké zlato... Toto přímé pokračování předchozího filmu Poklad Aztéků (1965) je pouze takový zběsilý závod s hlavní cenou v podobě aztéského zlatého pokladu. Občanská revoluce ustoupila v příběhu na pozadí. ()
Dost mi uniká, proč je pod tímto filmem podepsán Robert Siodmak. Poznat to nikde není. Po začátku, který sumarizuje předchozí díl stylem cimrmanologického shrnutí proslulé operety Proso, jsme in medias res. Once upon in time in Mexico... Udatný německý doktor se chová jak idiot, aztécká princezna se chová jak idiot, ba i ten zavilý Verdoja rozumu zrovna nepobral. Co nezmrvil scénář, to dorazí režie a produkce svými svéráznými představami. Indiáni v Mexiku po 400 letech kolonizace vypadají jak jejich bratranci z amerických plání. K tomu přidejme zvláštní střih. Zde bych zvláště zdůraznil násilný přechod přes řeku. Některé záběry nevypadají špatně (např. ten přes hranu vodopádu), ale uprostřed krvavé bitvy se odehraje podivnost. Jeden mrtvý padá do vody, proud jej strhává přes vodopád. Tělo letí dolů. Střih. Z vodopádu vyjde indiánská postava, zavile se rozhlédne a popojde po skále. Střih. Kdo to byl? Co tam dělal? K čemu to bylo? Podobných zvláštností je plno. U mě slabé dvě. ()
Všechno, co se mi líbilo na minulým díle je pryč. Nebo me spis začalo víc věcí vadit? Tentokrat je tu moc papundeklovych kulis, indiáni i přestřelky působí směšně, atmosféra divokého Mexika je pryč, zato nastupuje atmosféra pohádková, která me nebaví. Postavy naprosto černobílé. Skoda. Poklad Aztéků vypsal zajímavě, ale v tomhle filmu se jen narychlo zakončují dějové linky, bez jakéhokoli překvapeni.. ()
Je to i na svou dobu kýč, chvílemi dost lacině působící (jak po technické, herecké, režijní, tak i příběhové stránce). Jenomže to je pořád o třídu lepší jako Vinnetou a Mayovky v Arábii. Hudba mluví za své (asi stokrát originálnější, ikoničtější a s tolika zábavnými motivy). Pokud si chci pustit filmového Maye, tak Poklad Aztéků nebo Pyramidu boha slunce. 73% ()
Za tento film by se nemusel stydět ani Ed Wood (pro mladší - Uwe Boll:-)). Dialogy i situace vypadaly jako z Venezuelské telenovely, Lex Barker nebyl hlavní postavou (polovinu svého výstupu na začátku proležel a ostatní se o něj prali), hvězdičku dávám za Barraye, který aspoň vypadal celkem sympaticky (ikdyž se tak nechoval). Slabota. ()
Galerie (5)
Photo © Omnia Deutsche Film Export
Zajímavosti (6)
- V priebehu jedného roka od premiéry videlo film v Československu celkovo 539,202 divákov. (Raccoon.city)
- Doba natáčení: 31. srpna 1964 až 29. ledna 1965 (souběžně s Pokladem Aztéků). (hippyman)
- Spolu s Pokladem Aztéků jde o nejdéle natáčenou Mayovku (celkem 152 dní). (hippyman)
Reklama