Reklama

Reklama

Poklad Aztéků

  • Západní Německo Der Schatz der Azteken (více)

Obsahy(1)

Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato... Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendlandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce... Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své, a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky. Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Panarová. (Česká televize)

(více)

Recenze (82)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Trochu změna prostředí, ale ne až tak zásadní, protože ono se pořád natáčelo v podstatě na jednou místě. Tady nejsou postavy, které by člověk znal, i když je hrají herci, jež jsou známí z ostatních film. Je to místy celkem humorné a Ralf Wolter je prostě srandovní. Jinak je ale příběh takový nijaký, v závěru mi přijde nedotažený. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Ak by ste čakali nejakú dobrodružnú honbu za tajomným pokladom ( viď STRIEBORNÉ JAZERO ), s frňákom narazíte tvrdo, tak ako ja. Tešil som sa na akúsi predpotopnú ,,jonesovku,, plnú akcie ( a nemusela byť ktovieako veľkorysá ). Namiesto toho som čučal na nudu, intrigy a sem tam nejaký pästný súboj. Snáď ma pokračovanie privedie na tú správnu stopu. ()

Reklama

anli 

všechny recenze uživatele

Další Mayovka,tentokráte natočená podle románové série"Tajemství starého rodu" a Old Shatterhand se nám tu změnil v Dr.Sternaua,který má ovšem stejné ctnosti jako on či Kara ben Nemsi.Děj nás zavádí tentokrát do Mexika v době bojů za nezávislost.Scénář se celkem drží románové předlohy,i když mění čas a místa a poměrně velké kusy chybí,hlavní kostra zůstala zachována a filmu se daří držet ducha knihy a chvílemi i slušně zaujmout.Oproti ostatním Mayovkám je tahle trochu více pohádková a to nejen díky pokladu.Je tu také spousta postav-například náš oblíbený a vtipný Ralf Wolter a taký Rik Battagila v roli dalšího Mayovského padoucha(jiný herec asi nebyl tehdy k mání),ovšem opět skvělého.Ano,není to nic světoborného a na zlatou Mayovu čtyřku to nemá,ale je to slušné dobrodružství s nezpochybnitelným morálním ponaučením nejen pro děti.Takže dávám 60% a kdepak mám ty zlaťáky z Mexika? ()

Lottr 

všechny recenze uživatele

Jedná se o jeden z nejslabších, dobrodružných příběhů s Lexem Barkerem. Ta příběhová linie je sice podobná, jako je tomu ve všech těch předchozích, ale něco tady tomu prostě chybí. Dějová stránka je rozhodně slabší a komické vsuvky filmu jen škodí. Možná jen šlo o odlehčení pro mladšího diváka, ale i to se dá přece udělat s jakýmsi vkusem, jako tomu bylo třeba v sérii o Vinnetouovi. Místo drsného hrdiny, který uspí svou pravačkou kde jakého padoucha, je z Oldy Šetrného jakýsi načesaný doktůrek, který si sice umí taky s bezprávím poradit, ale už ne, s tou drsnou grácií, na kterou jsem si zvyknul. ()

Deimos 

všechny recenze uživatele

TV/// Obsazení 7/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Efekty 7/10/// +zajímavé prostředí, atmosféra –vyloženě je zde cítit, že je film rozdělen na 2 části/// Tak tohle je film, který předcházel druhé části s názvem Pyramida boha slunce. Kterouž to jsem viděl paradoxně jako první. A právě většina z vás tvrdí, že první část je lepší. Ovšem u mě je to naopak. I tato část je určitě zajímavější než mnoho májovek. Jenže hlavně z počátku trvá než se dostaneme do děje. Vše se rozjíždí pomalu a některé postavy se objeví až v polovině filmu. Podobné je to s hudebním doprovodem. V druhé části jede jeden song za druhým. Zde chvíli trvá než se hudba pořádné rozproudí. Jinak postavy jsou zde zajímavé a příběh se zde pěkně zamotává. Málo prostoru zde mají indiáni, ale ti si to v Pyramidě vynahradí./// Celkem 70%/// ()

Galerie (13)

Zajímavosti (11)

  • Premiéra proběhla 4. března 1965 v Düsseldorfu. (hippyman)
  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné knihy Karla Maye. (Terva)
  • Producent filmu Artur Brauner pôvodne zamýšľal natáčanie filmu v Mexiku, ale nakoniec sa rozhodlo v prospech Juhoslávie, kde sa natáčalo mnoho ďalších filmov Karla Maya. (westerns)

Reklama

Reklama