Reklama

Reklama

Poklad Aztéků

  • Západní Německo Der Schatz der Azteken (více)

Obsahy(1)

Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato... Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendlandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce... Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své, a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky. Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Panarová. (Česká televize)

(více)

Recenze (82)

Autogram 

všechny recenze uživatele

Klasická herecká zostava udržala túto Mayovku na celkom slušnej úrovni a Lex Barker tu dokonca ani nie je za nezraniteľného hrdinu. Čistotou myšlienok a hrdinnou spravodlivosťou ale suverénne vyčnieva nad celú zostavu tých Mexičanov, Francúzov, Aztékov, Američanov a neviem koho, snáď len černosi v tom filme nemali zastúpenie. Naivnosť príbehu som očakával, takže som nebol zaskočený, zaskočil ma len otvorený koniec, a očakávam pokračovanie. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Lex Barker druhýkrát bez Winnetoua, ale na 90% s tými istými hercami. Nesmiešny humor a teatrálnosť, ale dá sa to pozrieť. Hlavne, keď tou nechcenou humornou vložkou sú úmrtia Indiánov, ktorých keď strelíš, tak sa ešte krásne stále zopnú, ako keby šli na kladinu a až potom padnú. Pre gymnastickú dušu ozaj prínosné. Stále je to ale lepšie než nejaký Old Firehand z domova dôchodcov. ()

Reklama

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

To, že Karel May nebyl jen Vinnetou či možná ještě tak Kara ben Nemsi, je snad jasné každému. A právě románový cyklus, jímž je inspirován tento film (naposledy vyšel v nakladatelství Návrat pod výstižným názvem Tajemství starého rodu), patří k mým oblíbeným, erformou psaným dílům velkého německého romanopisce. Proto musím vyjářit uznání scénaristovi tohoto zpracování, s jakou lehkostí dokázal složit příběhy v předloze z úplně jiného času, občas i prostoru, do jednolitého celku. A přesto se v celém filmu vlastně nevyskytuje událost, která by nebyla vzata z knižní předlohy, i když někdy je místo Barcelony použita zapadlá vesnická pevnůstka a doktor Sternau stíhá i činy původně jiných postav. Pouze Ralf Wolter je něčím úplně novým, ale zase ho můžeme vidět v jeho přirozené podobě, bez paruky či turbanu, tak jak zářil v německých komediích šedesátých let. ()

Rominator 

všechny recenze uživatele

[USA 1864] Doktor a tajný diplomatický kurýr Sternau žádá amerického prezidenta Abrahama Lincolna o finanční pomoc pro mexického prezidenta Juareze v boji s císařem Maxmiliánem. Lincoln nemůže v tuhle chvíli oficiálně nic udělat a proto posílá důvěrný dopis, který by měl Juareze povzbudit. Po návratu do Mexika Sternau prezidentovi navrhne, že by mohl pomoci přítel hrabě Fernando di Rodriganda y Sevilla... Komickou postavu tentokrát ztvárnil Ralf Wolter jako Andreas Hasenpfeffer, který prodává kukačkový hodiny. Další roli záporáka si ve filmu zahrál Rik Battaglia jako kapitán Verdoja. ()

klúčik 

všechny recenze uživatele

Tieto diely z mexického prostredia nemám tak rád ako filmy z divokého západu. No musím priznať , že tvorcovia vytvorili dokonalú ilúziu, že sa natáčalo v Mexiku. Pekná príroda, kostímy a podobne. Je len škoda, že film nedosahuje kvalitu na ktorú som čakal. Gerárd Barray v titulkoch na druhom mieste sa vo filme ukáže len pár krát. No R.Battaglia, ako záporná postava si zahral schuti. Filmu dávam 50%. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (11)

  • První Mayovka, která nezískala ani "Zlaté plátno" za tři miliony návštěvníků, ani cenu "Bambi" za obchodně nejúspěšnější film roku. (hippyman)
  • V priebehu jedného roka od premiéry videlo film v Československu celkovo 543,052 divákov. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama