Reklama

Reklama

Poklad Aztéků

  • Západní Německo Der Schatz der Azteken (více)

Obsahy(1)

Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato... Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendlandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce... Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své, a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky. Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Panarová. (Česká televize)

(více)

Recenze (82)

Rominator 

všechny recenze uživatele

[USA 1864] Doktor a tajný diplomatický kurýr Sternau žádá amerického prezidenta Abrahama Lincolna o finanční pomoc pro mexického prezidenta Juareze v boji s císařem Maxmiliánem. Lincoln nemůže v tuhle chvíli oficiálně nic udělat a proto posílá důvěrný dopis, který by měl Juareze povzbudit. Po návratu do Mexika Sternau prezidentovi navrhne, že by mohl pomoci přítel hrabě Fernando di Rodriganda y Sevilla... Komickou postavu tentokrát ztvárnil Ralf Wolter jako Andreas Hasenpfeffer, který prodává kukačkový hodiny. Další roli záporáka si ve filmu zahrál Rik Battaglia jako kapitán Verdoja. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Ak by ste čakali nejakú dobrodružnú honbu za tajomným pokladom ( viď STRIEBORNÉ JAZERO ), s frňákom narazíte tvrdo, tak ako ja. Tešil som sa na akúsi predpotopnú ,,jonesovku,, plnú akcie ( a nemusela byť ktovieako veľkorysá ). Namiesto toho som čučal na nudu, intrigy a sem tam nejaký pästný súboj. Snáď ma pokračovanie privedie na tú správnu stopu. ()

Reklama

Deimos 

všechny recenze uživatele

TV/// Obsazení 7/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Efekty 7/10/// +zajímavé prostředí, atmosféra –vyloženě je zde cítit, že je film rozdělen na 2 části/// Tak tohle je film, který předcházel druhé části s názvem Pyramida boha slunce. Kterouž to jsem viděl paradoxně jako první. A právě většina z vás tvrdí, že první část je lepší. Ovšem u mě je to naopak. I tato část je určitě zajímavější než mnoho májovek. Jenže hlavně z počátku trvá než se dostaneme do děje. Vše se rozjíždí pomalu a některé postavy se objeví až v polovině filmu. Podobné je to s hudebním doprovodem. V druhé části jede jeden song za druhým. Zde chvíli trvá než se hudba pořádné rozproudí. Jinak postavy jsou zde zajímavé a příběh se zde pěkně zamotává. Málo prostoru zde mají indiáni, ale ti si to v Pyramidě vynahradí./// Celkem 70%/// ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Mayovky o indiánech žijících na jih od Rio Grande pro mě nemají to správné kouzlo. I v téhle je Lex Barker, krásná příroda, kouzelný hudební motiv a slušný záporák. Zdánlivě tedy nic nechybí, ale výsledný dojem je přinejlepším průměrný. Snad za to můžou směšné efekty a křiklavě studiové kulisy, snad fakt, že mu chybí ideály ze série Vinnetoua. Lehké osvěžení v podobě zasazení do doby Francouzské intervence v Mexiku potěšil, ale sám o sobě film nespasil. ()

klúčik 

všechny recenze uživatele

Tieto diely z mexického prostredia nemám tak rád ako filmy z divokého západu. No musím priznať , že tvorcovia vytvorili dokonalú ilúziu, že sa natáčalo v Mexiku. Pekná príroda, kostímy a podobne. Je len škoda, že film nedosahuje kvalitu na ktorú som čakal. Gerárd Barray v titulkoch na druhom mieste sa vo filme ukáže len pár krát. No R.Battaglia, ako záporná postava si zahral schuti. Filmu dávam 50%. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (11)

  • Doba natáčení: 31. srpna 1964 až 29. ledna 1965. (hippyman)
  • První Mayovka, která nezískala ani "Zlaté plátno" za tři miliony návštěvníků, ani cenu "Bambi" za obchodně nejúspěšnější film roku. (hippyman)
  • Premiéra proběhla 4. března 1965 v Düsseldorfu. (hippyman)

Reklama

Reklama