Reklama

Reklama

Poklad Aztéků

  • Západní Německo Der Schatz der Azteken (více)

Obsahy(1)

Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato... Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendlandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce... Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své, a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky. Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Panarová. (Česká televize)

(více)

Recenze (82)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

To, že Karel May nebyl jen Vinnetou či možná ještě tak Kara ben Nemsi, je snad jasné každému. A právě románový cyklus, jímž je inspirován tento film (naposledy vyšel v nakladatelství Návrat pod výstižným názvem Tajemství starého rodu), patří k mým oblíbeným, erformou psaným dílům velkého německého romanopisce. Proto musím vyjářit uznání scénaristovi tohoto zpracování, s jakou lehkostí dokázal složit příběhy v předloze z úplně jiného času, občas i prostoru, do jednolitého celku. A přesto se v celém filmu vlastně nevyskytuje událost, která by nebyla vzata z knižní předlohy, i když někdy je místo Barcelony použita zapadlá vesnická pevnůstka a doktor Sternau stíhá i činy původně jiných postav. Pouze Ralf Wolter je něčím úplně novým, ale zase ho můžeme vidět v jeho přirozené podobě, bez paruky či turbanu, tak jak zářil v německých komediích šedesátých let. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Průměrnej film Jeho volný pokračování Pyramida boha slunce je o dost lepší. Tady je to podobný jako u těch dvou filmů z Orientu, takže tahle první část je vyloženě na rozjezd není špatná, ale chybí tomu nějaká aspoň trošku gradace. Takhle jsme především uvedeni do příběhu kterej je místy trochu zmatenej. Možná, že těch postav ať už kladných nebo záporných je tu prostě moc. I tak film obsahuje pár slušných bitek a přestřelek. Barker i když tu hraje úplně jinou postavu která nemá nic společného z Old Shatterhandem, tak je pořád největší borec a taky film přináší poznání, že Mexico je prostě Mexico i když to zrovna točí Němci na Balkáně...50% ()

Reklama

Radiq 

všechny recenze uživatele

No hrozná slátanina. Politicky motivy a chování postav jsou mi uplně cizí a v podstatě nevim, co se tam děje. Pro někoho by mohlo byt zajimavy to, že hlavního klaďasa Dr. Sternaua tam hraje Lex Barker, kterej je tady stejně čestnej a hrdinnej, jak Old Shatterhand. Ale tady to jaksi nefunguje. Pro někoho muže byt taky zajimavy, že tam hraje Jean-Roger Caussimon, což je ten lord Rashley z Fantomasa, za kteryho se Fantomas furt vydával... ten tady tentokrát hraje maršála "Bazéna", ch... Ve filmu nechybí stovky různých klišé a to je špatny a nudny. I když - několikrát jsem se tam pěkně od plic zasmál, jak to bylo kolikrát vtipně trapny. Ale to asi nebyl záměr... Jinak taky mě nasralo, že to utli v půlce děje a já se dozvěděl, že to bude pokračovat filmem Pyramida boha slunce... a já nemám rád nedokoukany příběhy, i když to jsou třeba sračky... ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Lex Barker druhýkrát bez Winnetoua, ale na 90% s tými istými hercami. Nesmiešny humor a teatrálnosť, ale dá sa to pozrieť. Hlavne, keď tou nechcenou humornou vložkou sú úmrtia Indiánov, ktorých keď strelíš, tak sa ešte krásne stále zopnú, ako keby šli na kladinu a až potom padnú. Pre gymnastickú dušu ozaj prínosné. Stále je to ale lepšie než nejaký Old Firehand z domova dôchodcov. ()

Rominator 

všechny recenze uživatele

[USA 1864] Doktor a tajný diplomatický kurýr Sternau žádá amerického prezidenta Abrahama Lincolna o finanční pomoc pro mexického prezidenta Juareze v boji s císařem Maxmiliánem. Lincoln nemůže v tuhle chvíli oficiálně nic udělat a proto posílá důvěrný dopis, který by měl Juareze povzbudit. Po návratu do Mexika Sternau prezidentovi navrhne, že by mohl pomoci přítel hrabě Fernando di Rodriganda y Sevilla... Komickou postavu tentokrát ztvárnil Ralf Wolter jako Andreas Hasenpfeffer, který prodává kukačkový hodiny. Další roli záporáka si ve filmu zahrál Rik Battaglia jako kapitán Verdoja. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (11)

  • Doba natáčení: 31. srpna 1964 až 29. ledna 1965. (hippyman)
  • Producent filmu Artur Brauner pôvodne zamýšľal natáčanie filmu v Mexiku, ale nakoniec sa rozhodlo v prospech Juhoslávie, kde sa natáčalo mnoho ďalších filmov Karla Maya. (westerns)

Reklama

Reklama