Der Schut
Au pays de Skipetars
Una carabina per Schut
Sut
Žut
Yellow Devil
The Yellow One
Režie:
Robert SiodmakKamera:
Aleksandar SekulovicHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Marie Versini, Ralf Wolter, Rik Battaglia, Marianne Hold, Maria Grazia Francia, Friedrich von Ledebur, Renato Baldini, Pierre Fromont (více)Obsahy(1)
Jméno Žut vnáší do srdcí obyčejných lidí děs a hrůzu. Bandita, který se takto nazývá, za pomoci svých pohůnků ovládá širokou oblast Balkánu a nezalekne se před žádnou odporností, která by mu upevnila jeho moc a bohatství. Jednou z jeho nejnovějších obětí je i francouzský obchodník Galingré. Zprávu o jeho únosu donese k lordovi Davidovi Lindsayovi obchodník s drahými koberci Nirwan. Lord vyhledá proslulého hrdinu zvaného Kara ben Nemsí, jenž si již získal slávu na Divokém západě pod jménem Old Shatterhand, aby ho požádal o pomoc. Kara v doprovodu věrného pomocníka hadžiho Halefa Omara okamžitě vyráží na cestu po stopách banditových pohůnků. Zanedlouho přijíždějí k usedlosti rolníka Oska, kterou napadli a vypálili Žutovi muži jako trest za to, že jim odmítl vydat část úrody. Současně unesli Oskovu dceru Čitu. Ke Karovi se přidává její snoubenec Omar, jenž přísahá pomstu za životy svých blízkých. Čitě se mezitím podaří utéct a zachrání ji Nirwan, jenž ji odveze do svého sídla. Uhlazený obchodník ale není tím, kým se zdá být.
Po ohromném diváckém úspěchu Pokladu na Stříbrném jezeře v produkci Horsta Wendlandta se začal po zlaté žíle v podobě adaptací románů Karla Maye poohlížet také konkurenční producent Artur Brauner. Po právně problematickém snímku Old Shatterhand, který mohl natočit jen díky tomu, že Wendlandtovo výsadní právo na Mayovy indiánky obešel faktem, že film vznikl podle původního scénáře a nevycházel z žádné předlohy, se Braunerova pozornost obrátila k Mayovým románům zasazeným do jiných prostředí než Divokého západu. Na základě odborného posudku, jenž si nechal vypracovat již v roce 1963, pouze několik měsíců po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, se jako první rozhodl do filmové podoby převést dobrodružstvím a dramatickými zvraty nabitou knihu "Žut", závěrečnou část cyklu "Ve stínu padišáha", zasazenou do balkánské oblasti Osmanské říše. Role Kary ben Nemsího, tedy postavy totožné s Old Shatterhandem, logicky připadla Lexu Barkerovi. Také do dalších partů byli obsazeni populární představitelé a známé tváře z dříve natočených mayovek. Halefa hraje Ralf Wolter, jenž se v roli komické figurky osvědčil již coby Sam Hawkens, a podobně part za všech okolností korektního anglického sluhy připadl Chrisu Howlandovi, představiteli roztržitého Brita Tuff-Tuffa z Vinnetoua. Hlavního záporáka opět ztvárnil italský herec Rik Battaglia a part dívky v nesnázích připadl Marii Versiniové, kterou k velké popularitě katapultovala role Nšo-či. Režie byla svěřena Robertu Siodmakovi, zkušenému řemeslníkovi, který v předchozích desetiletích působil v Evropě i USA a proslul jako autor výtečných noirových snímků Zabijáci a Pláč města, ale i populární dobrodružnou komedií Pirát Vallo či působivým detektivním dramatem z války Noc, ve které přišel ďábel. Finální scénář napsal Georg Marischka, jenž v padesátých letech režíroval tehdejší adaptaci mayovky Karavana otroků. Natáčení opět probíhalo v osvědčené Jugoslávii, tentokrát především v oblasti kosovského města Peć.
(Česká televize)
Recenze (92)
Člověk prostě musí při úvodních titulcích zapomenout na existenci předlohy. Pak je to skvělé. Žuta považuji za nejlepší z trojice mayovek z Orientu. Oproti ostatním totiž obsahuje humor, a tím myslím ten skutečný (ne humor ve smyslu „Sam Hawkens se uchechtne“). Dialogy jsou vybroušené, i sám velký Kara je místy nabroušený („Sklapni, nebo ti jednu vrazím!“). Navíc Rik Battaglia je jedním z mála padouchů, který má dost charismatu, aby působil jako rovnocenný protivník Lexe Barkera. Jen toho koníka je mi líto. ()
Dvě hodiny jsou možná na tento typ filmu až moc, takže se občas dost vleče. Ale vcelku dobře odráží předlohu Karla Maye, která se dá donekonečna hltat tak mezi desátým až patnáctým rokem, než s vámi začne pořádně třást puberta. A do dob dětství už se nikdy nedá vrátit, ani pomocí sledování těchto filmů. i když se o to stále pokoušíme... ()
„Situácia je vážna. Zatiaľ však nie zúfalá.“ V r. 1964, kedy bol už Lex Barker brutálne zavedený ako kultový Old Shatterhand, sa produkcia rozhodla rozšíriť svoje portfólio o „falošné“ oldshattterhandovky. V nich majestátny Old Shatterhand odcestoval do exotického Orientu a prijal prezývku Kara Ben Nemsi. V praxi sa to prejavovalo tak, že k sebe pribral polovicu hercov z mayoviek, akurát v iných rolách. Pritom Old Shatterhand hrá "sám seba", akurát s iným menom. Proste wtf. A to, že nejde o Divoký Západ, ale o Orient, sa prejavuje v praxi tak, že to vyzerá skôr na Rumunsko, než Orient, ale s tým rozdielom, že občas sa produkcia zmohla na drahší, pikantnejší kostým. ()
Jednoduchý dobrodružný film, ktorý je skôr jednoduchý ako dobrodružný. Žutove väzenie ťažko nazvať väzením, ľudia si odtiaľ odídu, kedy sa im zachce. Pokiaľ ide o strety kladných a záporných postáv, tak neviete, či sa máte smiať, alebo to rovno vypnúť a koniec Žuta je to najväčšie WTF. Scénok, kde akože preskočí Džita z cválajúceho koňa na idúci voz (jasné, že vidíte len ako ide na koni a potom je odrazu na voze), alebo že Kara po 5 km ťahaní po zemi za vozom nemá ani len zodratý obleček je tu neskutočne veľa a ťažko nad nimi privrieť oči. Aspoň trošku to osviežujú klasické mayovské vtipné postavičky a už tradične pekná príroda a hudba, no celkovú plytkosť tohto filmu to zachrániť nemôže. ()
ČT2 HD - Uff. Ajajaj. No ty vole. To byl porod. Hrozná nuda... Tak to jsou moje pocity, vážení, z této 3. nejúspěšnější Máyovky (alespoň co se divácké účasti v kinech týče). Dokonce si říkám, proč dávám 2 hvězdičky, protože mě se opravdu na tomto filmu nelíbilo absolutně NIC! Fakt jsem nepřišel na jediné světlé místo. Možná jediné plus film měl - účast Lexe Barkera? To je ale málo, ne? No a ten všudypřítomný humorný podtext, to mě iritovalo nejvíc. 40% ()
Galerie (14)
Zajímavosti (17)
- Premiéra filmu se konala dne 20. srpna 1964 v hamburském kině "Die Barke". (hippyman)
- Celková délka filmové pásky činí tři a čtvrt kilometru. (hippyman)
- Scéna, v níž lord Lindsay očekává na své jachtě návštěvu bohatého francouzského obchodníka Galingréa, se natáčela v městečku Petrovać. Původním majitelem této vypůjčené jachty nebyl nikdo jiný, než sám předseda vlády Josip Broz Tito. (hippyman)
Reklama