Reklama

Reklama

Žut

  • Západní Německo Der Schut (více)

Obsahy(1)

Jméno Žut vnáší do srdcí obyčejných lidí děs a hrůzu. Bandita, který se takto nazývá, za pomoci svých pohůnků ovládá širokou oblast Balkánu a nezalekne se před žádnou odporností, která by mu upevnila jeho moc a bohatství. Jednou z jeho nejnovějších obětí je i francouzský obchodník Galingré. Zprávu o jeho únosu donese k lordovi Davidovi Lindsayovi obchodník s drahými koberci Nirwan. Lord vyhledá proslulého hrdinu zvaného Kara ben Nemsí, jenž si již získal slávu na Divokém západě pod jménem Old Shatterhand, aby ho požádal o pomoc. Kara v doprovodu věrného pomocníka hadžiho Halefa Omara okamžitě vyráží na cestu po stopách banditových pohůnků. Zanedlouho přijíždějí k usedlosti rolníka Oska, kterou napadli a vypálili Žutovi muži jako trest za to, že jim odmítl vydat část úrody. Současně unesli Oskovu dceru Čitu. Ke Karovi se přidává její snoubenec Omar, jenž přísahá pomstu za životy svých blízkých. Čitě se mezitím podaří utéct a zachrání ji Nirwan, jenž ji odveze do svého sídla. Uhlazený obchodník ale není tím, kým se zdá být.
Po ohromném diváckém úspěchu Pokladu na Stříbrném jezeře v produkci Horsta Wendlandta se začal po zlaté žíle v podobě adaptací románů Karla Maye poohlížet také konkurenční producent Artur Brauner. Po právně problematickém snímku Old Shatterhand, který mohl natočit jen díky tomu, že Wendlandtovo výsadní právo na Mayovy indiánky obešel faktem, že film vznikl podle původního scénáře a nevycházel z žádné předlohy, se Braunerova pozornost obrátila k Mayovým románům zasazeným do jiných prostředí než Divokého západu. Na základě odborného posudku, jenž si nechal vypracovat již v roce 1963, pouze několik měsíců po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, se jako první rozhodl do filmové podoby převést dobrodružstvím a dramatickými zvraty nabitou knihu "Žut", závěrečnou část cyklu "Ve stínu padišáha", zasazenou do balkánské oblasti Osmanské říše. Role Kary ben Nemsího, tedy postavy totožné s Old Shatterhandem, logicky připadla Lexu Barkerovi. Také do dalších partů byli obsazeni populární představitelé a známé tváře z dříve natočených mayovek. Halefa hraje Ralf Wolter, jenž se v roli komické figurky osvědčil již coby Sam Hawkens, a podobně part za všech okolností korektního anglického sluhy připadl Chrisu Howlandovi, představiteli roztržitého Brita Tuff-Tuffa z Vinnetoua. Hlavního záporáka opět ztvárnil italský herec Rik Battaglia a part dívky v nesnázích připadl Marii Versiniové, kterou k velké popularitě katapultovala role Nšo-či. Režie byla svěřena Robertu Siodmakovi, zkušenému řemeslníkovi, který v předchozích desetiletích působil v Evropě i USA a proslul jako autor výtečných noirových snímků Zabijáci a Pláč města, ale i populární dobrodružnou komedií Pirát Vallo či působivým detektivním dramatem z války Noc, ve které přišel ďábel. Finální scénář napsal Georg Marischka, jenž v padesátých letech režíroval tehdejší adaptaci mayovky Karavana otroků. Natáčení opět probíhalo v osvědčené Jugoslávii, tentokrát především v oblasti kosovského města Peć. (Česká televize)

(více)

Recenze (92)

Brejlil 

všechny recenze uživatele

Naprosto otřesná bída, a to ani ne tak příběhem nebo humorem (Halef i Archie jsou mile komické postavičky), dokonce snad ani hereckými výkony (byť Barker není asi ve formě), ale režií a především střihem. Jakmile dojde na nějakou akci, jde střih neortodoxní cestou maskování všeho, co se z jakéhokoliv důvodu nenatočilo a výsledek je velmi nepříjemně nesledovatelný sled spolu nesouvisejících záběrů, které se ovšem snaží vzbuzovat dojem, že na sebe plynule navazují. Kdyby tohoto nebylo, snad bych i hvězdičku přidal. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Prumernej a trochu moc rozvleklej film na kvalite mu pridavaji predevsim asi nejluxusnejsi exteriery co jsem kdy v Mayovkach videl Barker je pak standartne narachlej a Wolter se svymi prupovidkami celkem zabavnej excelentne hraje Battaglia ten si toho zuta vylozene uzil ale filmu proste neco chybi akce je malo dost se to vlece a to finale je vylozeny zklamani asi to bude tim ze jsem slysel ze to May takhle napsal a zrejmne to co se dobre cte nemusi dobre vypadat jako film ale nejakou poradnou prestrelku a pak bitku to proste chtelo POZOR SPOILER! takhle jenom Barker honi Batagliu na koni ten spatne odhadne delku skoku nepreskoci a zriti se do propasti celkem slabota ale uplnym cynikem nejsem a za Lexova konika mi slzicka ukapla... ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Cyklus mayovek Ve stínu padišáha jsem četl v deseti letech a tehdy jsem z toho byl celkem nadšený, byla to prostě doba, kdy jsem ulítal na brakové četbě a usínal s Tarzanem nebo s romány od pana Trosky v rukou. Film celkem věrně přenáší obsah a atmosféru z románu na filmové plátno. Protože mi už není deset, tak musím bohužel vnímat tu naivitu a roztomilou pokleslost Mayových děl. Pamatuju si nicméně, že v kině tehdy kluci mého věku nadšením vstávali ze židlí a drželi pěsti při pronásledování padoucha, při jeho dopadení pak celé kino spokojeně vyřvávalo. Jo jo, něco na tom věku a našich tehdejších filmových hrdinech bylo.... Celkový dojem: 45 %. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Producenti filmových mayovek se naštěstí nezalekli jednoho z nejlepších Mayových "autobiografických" děl Ve stínu padišáha a přesadili tak Lexe Barkera jako Karu ben Nemsiho (Karla z Německa) do perfektního albánského prostředí prosyceného špínou, chudobou a nebývale prohnilými a zkorumpovanými tureckými úředníky. Navíc se také utvrdila autentičnost prostředí, neboť z Jugoslávie to bylo Albánie přece jenom o trochu blíže než na Divoký západ. Mnoho prostoru dostal i Ralf Wolter, stejně skvělý Halef jako Sam Hawkins. Rik Battaglia se tu stal asi nejdůstojnějším padouchem své mayovské kariéry. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

První mayovka z orientu má svoje klady - filmaři našli v Chorvatsku oblast, která skutečně jako orient vypadá, Martin Böttcher složil těžkotonážní hudbu, ale ten film má bohužel velmi unylé tempo. Navíc točit vyvrcholení cyklu Ve stínu Pádišáha a hned na to skoro jeho začátek je dost praštěné. Jako a daptace ovšem snímek víceméně obstojí. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (17)

  • Film byl natočen na motivy z románů V roklinách balkánských; Zemí Škipetarů a Žut. (hippyman)
  • Jiné názvy filmů:
    Belgie a Lucembursko: Le Prince Noir / A La Poursuite De "Schut". Slovensko: Schut. Dánsko: Kampen I De Sorte Bjerge. Francie: Le Prince Noir. Holandsko: Kara Ben Nemsi – De Held van de Woeste Balkan. Itálie: Una Carabina per Schut. Jugoslávie: Sut. Mexiko: En el Emperio del Mal. Rakousko: Der Schut. Švýcarsko: Der Schut. Španělsko: En el Emperio del Mal. USA: The Shoot. (hippyman)
  • Celé jméno hlavního hrdiny zní Emír Hadží Kara ben Nemsí Efendi. (Hans.)

Reklama

Reklama