Dagon

Paul s Barbarou a ještě dvěma kamarády si vyjedou na širé moře, aby si trochu odpočinuli od nepřetržité práce. Ale v mlze s lodí narazí na skálu, a tak musí Paul s Barbarou hledat pomoc v přímořském městečku. Ale už od prvních okamžiků město působí podivným dojmem - vypadá velmi opuštěně. Jakmile ale Paul narazí na některé z místních, asi by radši byl, aby město opuštěné bylo - z vyprávění starého Ezequiela se dozvídá, že před mnoha lety zde lidé zavrhli boha, a začali uctívat podmořského netvora Dagona, který žízní po lidské krvi ... Na jedné straně z filmu určitě dýchá atmosféra, jako z málokterého jiného. Když Paul poprvé prochází opuštěnýma a špinavýma uličkama města, chvilkama jsem přestával dýchat. Ale pak na veřejnost vyskočí místní obyvatelé, a nevěděl jsem, jestli se mám smát, nebo brečet. Více než strašidelní jsou rybolidi docela směšní - zvlášť když se snaží Paula dohonit, tak jsem se mohl smíchy umlátit (s jejich typem chůze by jim asi utekla moje babička). Konec filmu, který měl být asi šokující mne však nijak nepřekvapil. Myslím že H.P. Lovecrafta stíhá stejné prokletí jako Stephena Kinga - filmové nebe ani pro jednoho z nich asi nebude ... (25.01.2004)

Poslední Gordonův čistokrevný horor a opět se mi líbil. Do pochmurné a vzápětí i hrůzyplné atmosféry vhodí Dagon diváka prakticky od samotného počátku. Všudypřítomné vlhko, hniloba, podivné bublavé zvuky a zejména prapodivní obyvatelé příbřežního městečka Imboca a proti nim dlouho stojí jediný normální člověk. Ohraničený ostrůvek jinakosti a odlišnosti má sice vnější známky zla (zabíjení lidí), ale při druhém pohledu působí spíš jako společenství tvorů, kteří jen dobrovolně směřují ke svému určení, osudu a vlastně i snu. Pravda, klidně i přes mrtvoly. Imboca ale ani neláká do svých tenat nebohé oběti ani se nerozpíná, její obyvatelé jen chtějí spočinout v náruči svého boha a ten, jak se zdá, to s nimi myslí upřímně a přesně tak i působí závěrečná pointa. Svým způsobem přitažlivě zvrácené, tedy zejména v souvislosti s "lehce" odlišnou Macarenou Gómez. Čtyři přísavky na holé kůži. (05.05.2021)

Jednoznačne sklamanie. Očakávanie boli určite vysoké, keďže za touto snímkou stál Stuart Gordon - tvorca kultového Re-Animátora a o to väčšie bolo aj sklamanie. Prvých 20 minút síce prekypuje veľmi pôsobivou atmosférou, ktorá zatieni i nižší rozpočet, lenže potom sa snímka presúva do úplne inej roviny, tajomnosť sa celkom vytratí, vystrieda ju nuda a nevydarené a celkom zbytočné pokusy o humor. Herecké výkony sú dosť otrasné, hlavne v prípade titulného predstaviteľa a príliš nezaujme ani legenda španielskeho filmu Francisco Rabal v jednej zo svojich posledných úloh. Fanúšika hororov určite poteší aspoň jedná lahôdková scéna - sťahovanie kože, no ani tá nedokáže zachrániť rozpačité dojmy z celkového výsledku. (29.10.2007)

"Šokující a drsný horor..."?! Ée?! Tak to asi spim! Jako horor tento film rozhodně nemůže obstát, jako komedie snad možná, rozhodně blbá. Tento fantasy nehoror byl pro mě docela zklamáním, už jen proto, že začátek je docela povedený. [2/1O] Zkuste raději třeba: Man Thing(5/10). (07.04.2007)

Sam Raimi i Stuart Gordon začali v 80tych rokoch točením Lovecraftom inšpirovaným splatterov. V roku 2001 jeden točil Spider-Mana a druhý v Španielsku nakrúcal lacnú lovecraftovku. Takú lacnú, že tu ani nevidieť niekdajšiu Gordonovu šikovnosť. Film skoro nemá hudbu, skoro celý čas je tu nepretržitá akcia, chýba mu atmosféra a tajomno, flashback v tretine filmu so šušľajúcim Španielom je underwhelming a celé to má strašne lacný vizuál. Nehovoriac o tom, že súdobé Španielsko nikdy nenahradí Nové Anglicko v 30tych rokoch 20. storočia! Nemusím hádam dodávať, že The Shadow over Innsmouth je jedna z mojich najobľúbenejších lovecraftoviek, že? (08.11.2023)