Pravá a levá ruka ďábla

Jeden z lepších filmů Buda Spencera a Terencea Hilla - westernová verze. Období osídlování Ameriky směrem na západ. Těžko říct, kdo je dobrý a kdo zlý - farmáři, mormoni, indiáni. Mezi nima potulní zloději. Každý si chce pro sebe urvat alespoň kousek z té velké země. Nakonec všichni mlátí ostatní, ale každý se bije sám za sebe. (08.07.2014)

První Spencer-Hillovka, která se blíží klasikám, co si pamatuju a první co jsem už viděl. Je to poměrně vážná variace na Sedm statečných - tentokrát s Mormony versus banda bohatého chovatele dobytka, ale více se fackuje a vtipkuje než střílí a Spencer s Hillem nehrají takové drsňáky jak předtím. Spencer je nabručený zloděj koní Bambino, který je donucen dělat šerifa a Hill jeho poťouchlý a vychytralý bratr Trinity, který mu leze na nervy. Tedy víceméně to, jak jsem je znal ve většině filmů. Nedosahuje to ještě zábavnosti pozdějších filmů, ale záverečná bitka je absolutně nepřekonatelná. (14.09.2014)

Už takmer pol roka mi v hlave vŕtal film, v ktorom po pasáži z Kazateľa nasleduje dobrá bitka. Do "Hľadám film..." som nechcela písať, nakoľko táto rubrika žiaľ už dávno neplní svoju funkciu. O to väčšia bola moja radosť keď som zbadala brata Tobiáša a jeho blond náborovú jednotku. A po toľkých rokoch čo som túto klasiku nevidela, opäť nesklamala. (27.06.2011)

Je bez debat, že právě tady se Hill a Spencer definitivně našli. Spousta situací a scén byla téměř beze změn využívána i v jejich pozdějších snímcích, což se kupodivu ukázalo jako skvělá volba. Příklon ke komedii je evidentní a Terence už představuje jiný typ postavy, než tomu bylo dřív. Výborný dabing dává vyniknout nezapomenutelným hláškám a Micalizziho píseň nastolí už na začátku velkou pohodu, které se film až do svého konce nezbaví. Tuším, že to byl jejich první film, který jsem viděl (v kině v roce 92 nebo 93) a pořád patří k těm nejoblíbenějším. (18.05.2006)

Veliká klasika, kterou jsem viděl za těch  spoustu let, co se na pohyblivé obrázky dívám, už nespočetněkrát. Vždycky mě spolehlivě dostane především hudba a špína, prach a pot  italských špaget, které tady čouhají z každého záběru. K dokonalosti lehké a vtipné westernové komedie pak u nás přispívá i vynikající dabing.  Hill a Spencer tady poprvé navlékli své typické "šaškovské" čepice, vyhrnuli si rukávy, plivli do dlaní a zmlátili, přestříleli či alespoň zesměšnili hordy nanicovatých pistolníků.  Nenápadný návrat k filmové grotesce, který v průběhu své dlouhé a úspěšné kariéry obě italská esa mnohokrát zopakovala, byť z mého pohledu jim to v té rozpálené Divoké Itálii slušelo nejvíc.  A tak nejen z nostalgie  pět fazolí na okraji pánve zůstává. (27.05.2021)