Volný pád

No než se do toho pustíme, tak bych rád předznamenal, že mi homosexualita přijde v pohodě a slovy seržanta Hartmanna je mi jedno jestli je někdo na holky nebo hnusná slizká olezlá buzna. Freier Fall je prostě špatný film a má v sobě veškerá temná zákoutí současného evropského artu v pejorativním slova významu. Ústřední postava je zase z taktických důvodů autisticky dementní, aby s ní mohl scénář mávat jak se mu zachce a vlastně jediný výrazný rys, který má je její homosexualita. Mimo ni neexistuje a v zásadě spíše než pohled do trampot sebeobjeveného gaye je film sondou do světa mentálně zaostalého, který nedokáže řešit základní životní potřeby a zejména komunikaci se svým okolím. Naprosto zbytečné je zakomponovat protagonistu do macho světa policejní zásahové jednotky, protože s tímto tématem se zde nepracuje jakkoli nad rámec homosexuála v jakékoli jiné "silové" práci, stejným způsobem se nezadařil obraz rozkladu tradiční rodiny v důsledku hrdinovy nalezené orientace, protože problém tady buduje akorát fakt, že hlavní postava nestíhá vést dva vztahy najednou. V neposlední řadě tu máme homofobní pracovní kolektiv s rodinou - oboje jak z katalogu -kteří zde jsou však nositelé těch nejtěžších homofobních klišé, ačkoli se v tomto skutečnost posunula už notně kupředu, protože tvůrci queer snímků potřebují homofoby ke svému uměleckému životu. Jak najednou vypadá Život Adél pokrokově... (12.10.2014)

Hanno Koffler od Letní bouře vyrostl a je z něj dospělý muž. V mé filmotéce je to druhý jeho film s homosexuální tématikou a tentokrát v hlavní roli. Film opět nabourává zásadní klišé, že gay nemusí být jen vykroucené tintítko s typicky ženskými gesty. Jakkoli se mi průběh filmu líbil, závěr zkazil, co mohl. Když jsem konečně očekával nějaké rozuzlení filmu, přišly na řadu závěrečné titulky, a proto mu nemůžu dát o hvězdičku víc. Skoro jako kdyby se tvůrci připravovali na pokračování, protože takhle otevřený konec jsem už dlouho neviděl. I kdyby ten příběh dopadl jakkoliv, tu pátou bych mu dal. (31.08.2014)

Fakt sa nemecku kinematografiu oplati sledovat len jednym okom, a aj to len obcas. Uneseny z Gannselovho Die Welle som sa pozrel aj na tento film. A ide o poriadnu koninu, teda zbuznelu homoromantiku, teda uchylaren, teda sexualnu deviaciu. Ja viem, ja viem, som stara ikonzerva skor nalavo, xenofob, rasista a homofob ...... vobec to nie je choroba, bolo to vynate zo zoznamu chorob, oni su uplne normalni, nicim sa nelisia, to je problem u xenofobnej, homofobnej a rasistickej spolocnosti, urcite nie u bukvic, ne, ne. Vztah 2 policajtov, ktori sa pomaly az zamilovali do seba, ma zaujima asi tak ako hospodarsky zazrak v Somalsku. Kopa prazdnych tlachaciek o medziludskych vztahoch, ba co je este horsie, aj uchylarny. Film nezachranil ani sympatak Max Riemelt /Die Welle/. Buzny mi nevadi - to nie su moje telesne otvory /vadit mi to bude keby to boli moje telesne otvory/ mam  ich uprimne v prdeli a fandim -smrtelne vazne - kazdemu homosovi ktory sa odjebe do kozmu  4 % (22.04.2014)

Mark míří k ideálním vrcholům společenského i soukromého života, má našlápnuto ke skvělé kariéře u zásahové policie, darem získal moderní a velký rodinný dům, má pěknou přítelkyni a očekává potomka. Ale potom se do jeho života zatoulá muž s příznačným jménem Angel a najednou je všechno jinak. Dosud pevné hodnoty jsou během krátké doby totálně rozmetány ve jménu spalující lásky k muži, kterého se sice Mark snaží vypudit ze svého života i srdce, ale citům se nedá poručit. Svým způsobem klasická situace, jakých na filmovém plátně ožilo možná už několik desítek, nicméně vývoj událostí a především závěr není tak předvídatelný, jak by se na první pohled mohlo zdát. Film velice dobře pracuje s otázkou coming outu v jak pracovním (přísně homofobní prostředí policejní akamedie), tak v soukromém (rodina, přátelé) životě a předkládá nebanální důsledky, které sebou nečekané rozhodnutí hlavního hrdiny nese. Následky jsou katastrofální a situace je bezvýchodná. Mimo to jsou Hanno Koffler s Maxem Riemeltem jedním z nejpřirozenějších homosexuálních párů, jaké kdy stříbrné plátno oživilo. Jen výjimečně se stane, že by člověk mohl pocítit takřka neznatelné chvění při pouhém dotyku, vnímat každý pohled a přitom nebýt obelháván laciným předstíráním emocí. Opravdové je opravdovým a nezáleží pak příliš ani na tom, zda je to právě láska mužů. (19.10.2013)

Rozhodně jeden z těch lepších filmů s gay tématikou. Jak již napovídá název, je to tak trošku o tom, jeden den mít všechno a druhý, skoro nic. Zdánlivě štastné, mladé manželství, které dostane těžký direkt, ze strany, jakou by asi neočekával nikdo. Výborná kamera, velmi příjemné, herecké výkony a také dost povedený, typicky (ne)americký konec. Pro mě vydařenené, filmové drama, se vším všudy. (05.10.2014)