Přerušený kruh

Adeptů na odpad roku nikdy není dost, proto jsem rád, že i Holanďané vysílají své štiky na festivaly, kde nezřídka kdy zazáří. Gandalf deflorující zaměstnankyni tetovacího studia se svou existencí zasloužil čestné místo po boku Babkovřesk, Bez doteku či hróóózného Fantoma, welcome to the loser's club! odpad! (07.12.2013)

Akokoľvek sa na to pozerám vychádza mi to rovnako - The Broken Circle Breakdown príliš schématický, scenár len spája náhodne vybrané úseky zo spoločného života pracovníčky tetovacieho štúdia Elisy, potulného bluegrassového speváka Didiena a ich malej dcérky Maybelle chorej na rakovinu. Nedá sa hovoriť o chladnej konštrukcii, ale kalkuláciu s početnými scénami čistokrvne útočiacimi na emócie diváka poprieť nemožno. Nestále (až diletantské) usporiadanie časových línií spôsobuje chaos v orientácii naprieč príbehom. Predsa si ma však pozorovanie rozpadu Didierovho amerického sna v háve európskeho arthouse a obostreného melodickým coutry bluegrass dokázalo divácky získať natoľko, že som postavám porozumel. Preto nemôžem ísť nižšie. 60% (20.01.2014)

Mám rada, keď sa netlačí na pílu. Keď sa scenár obíde bez klíše a citovo vydieračských viet. Dej plynul krásne prirodzene a tak nežne smutne. Tažšie pasáže boli odľahčené krásnymi pesničkami (čo inak vo filme nemusím, no tentokrát to bol pre mňa len ďalší príjemný bonus a hneď po skončení filmu som sťahovala soundtrack). Dvaja zaujímaví, v niečom podobní, no naopak v niečom zásadne odlišní dvaja mladí ľudia, ktorí sa spoja a prinesú na svet ďalšieho človeka. Práve po tom, čo ich dieťa dostane rakovinu vyplávajú ich rozdielne povahy prvýkrát výrazne na povrch. Keď vaše dieťa zomiera, prechádzate si rôznymi fázami. Najprv sa pýtate sami seba, čo ste urobili zle, obviňujete sa, potom obviňujete partnera. Niečo ste predsa museli urobiť zle, inak by sa to proste nestalo, nie práve vám. Kto zato môže? Môže zato boh? A existuje vôbec? Naučia sa niekedy holuby, že sa majú vyhýbať sklu? (29.10.2015)

Syrové a sentimentální. Je to dobrý film, ale jsou i lepší. Stálé lapsy z lásky do zoufalství. Tradiční bluegrass písně film drží nad vodou. Nechybí megaklišé - pohřeb na kterém prší. Tentokrát úplná průtrž. Manžel se opil už před porodem a jeho těhotná žena pije a kouří v době, kdy se u dítěte vyvíjí nervová soustava, rakovina v rodině a další klišé. Po tom co začnou být partneři flustrovaní smrtí dítěte film ztěžkne, ale objeví se vtipný je proslov hlavního hrdiny na koncertě před věřícími v Alabamě, kteří věří v kreacionismus o tom, že Bůh - diktátor z vlastní vůle stvořil Zemi, a to jen proto, abychom před ním ve velkém počtu padali na kolena. V Bibli se dopouští etnických čistek a vyžaduje dětské oběti. Téma odvahy říct co si myslím. (15.01.2018)

...bluegrass a Belgie? ...skvělá kombinace... se vší iluzí, nevkusem a bláznostvím... napadá mě otázka... mají emoce právo na existenci? ...každý si musí odpovědět sám... ale tenhle film má odvahu... ne kvůli (banálnímu?) prohlédnutelnému příběhu... ...ale pro svou krutost i smích, který zažívá každý sám... ...americký scénář bez kýčovitosti amerických klišé... ...nahradila je evropská, ale brilantně, s trochou ironie a výsměchu a narve to do nás naplno, protože ve skutečnosti víme, že ironií kýče je strach, že neprožijeme štěstí... a že neprožijeme happy end? ...škoda, protože ruku na srdce, každý z nás si to přeje, jen máme strach si to přiznat... takže díky mickey mousům za vynález hepáče... a vám milí Evropané díky za facku... (27.05.2014)