Reklama

Reklama

Osvobození

  • Sovětský svaz Osvoboždenie (více)
Sovětský svaz / Východní Německo / Polsko / Itálie, 1969, 5x90 min

Režie:

Jurij Ozerov

Hudba:

Jurij Levitin

Hrají:

Sergej Nikoněnko, Vladimir Samojlov, Jan Englert, Fritz Diez, Larisa Golubkina, Barbara Brylska, Daniel Olbrychski, Vasilij Šukšin, Vladimir Koreněv (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Pětidílná epopej Osvobození byla natáčena bez ohledu na rozpočet, aby bylo dosaženo maximálních historických i technických detailů. Například tanková bitva u Prochorovky byla natáčena dva měsíce. Dokumentární materiály ze sovětských, amerických, britských, německých a francouzských archivů ve spojení s hraným filmem vytváří unikátní divácký dojem. Ve filmu vystupují pouze reálné postavy a samotní vojenští poradci byli účastníci 2. světové války.

Jednotlivé částí: Osvobození I - Ohnivá duha (1967)
Osvobození II - Průlom (1968)
Osvobození III - Směr hlavního úderu (1970)
Osvobození IV - Bitva o Berlín (1971)
Osvobození V - Poslední úder (1971) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (84)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Velmi obsáhle o sérii Osvobození pojednává komentář Arccose a flankera.27 a žádný nový úhel pohledu se už patrně k tak rozsáhlým textům vymyslet nedá, takže ve stručnosti - pro fanoušky vojenské historie a milovníky vojenské techniky určitě povinnost a zároveň pro filmové nadšence důležitý kus filmové historie, který se nedá opominout, pro ctitele kvalitního herectví a pečlivě promyšlených scénářů obtížně stravitelná podívaná, která je holt poplatná své době, místu vzniku a svému tvůrci. Ozerovovi práce s detailem a s herci nikdy moc nešla, stejně tak choreografie bitev je těžkopádná, ale nikdo jiný nedokázal soustředit před kameru takové množství vojáků a vojenské techniky jako právě on. Osvobození je možné hodnotit v zásadě jakýmkoli počtem hvězdiček podle osobního hodnotového měřítka, za sebe musím konstatovat, že je mi s odstupem času čím dál tím odpornější patos, naivita a zřejmý propagandistický rozměr. Celkový dojem: 25 %. ()

RHK 

všechny recenze uživatele

Mistrovský sovětský epos Osvobození v režii Jurije Ozerova je sice občas ideologicky v době minulé (Komunisti - vpřed!), ale filmově v masových válečných scénách jeden z nejlepších, ideologie je zde jen zanedbatelně. Já osobně mám tento druh filmů v oblibě. Rusové válečné filmy točit uměli, vždyť prostředky na ně byly téměř neomezené a Němci jim došli až po dotočení všech dílů:)). Hodnocení jednotlivých dílů Osvobození - díl 1: Ohnivá duha - je asi nejlepší z celé série a je věnován tankové bitvě u Kurska a Prochorovky, díl 2: Průlom - je o bitvě o Dněpr a dobytí Kyjeva, díl 3: Směr hlavního úderu, se věnuje bitvám v bažinách Běloruska v létě 1944 - operaci Bagration; díl 4: Bitva o Berlín - 1945; a díl 5: Poslední úder -1945, který je už nadbytečný, nudný a dost tendenčně se zabývá vztyčováním vlajky na Reichstagem, nevěrohodným kafíčkem Němky pro právě nakvartýrované ruské vojáky, Hitlerovou sebevraždou a pozdní kapitulací. Trailer: nenalezen ()

Reklama

gogo76 

všechny recenze uživatele

Veľkosť a náročnosť niektorých scén je dychberúca. Počet techniky a komparzistov je dnes už asi neprekonateľný. V tomto je film najsilnejší a okrem toho mnohým málo znalým divákom dokáže zhruba podať reálny a ucelený pohľad na celý priebeh toho najdôležitejšieho v 2. svet. vojne. Pochváliť treba nestranný pohľad a priestor dostáva tak jedna ako aj druhá strana. Jedinou, ale pre mňa zásadnou vadou na kráse je fakt, že veľká väčšina bojových scén je snímaná z výšky. Chýbali mi vojaci na fronte a v boji z blízka, cez ktorých by bol myslím film divákovi bližší. Pár ich tu je, ale nedostávajú veľký priestor a ich osudy vždy preťali dôležité udalosti. Samotný záver sa nesie až v smiešne socialistickom duchu a výpočet mŕtvych akosi pozabudol na židov(ak som dával dobrý pozor), čo sa mi ani veriť nechce. 80%. ()

Aelita 

všechny recenze uživatele

"Roku 1945 existoval plán spojenců, zvaný Nemyslitelná operace, který se zdá skutečně nemyslitelný, totiž začít třetí světovou válku těsně po skončení války druhé. Měl jí být útok na Rudou armádu a kobercové bombardování ruských měst - něco na způsob Drážďan, kde za jednu noc zahynulo více než 100 tisíc lidí. (...) Ruský hisotrik V. M. Falin, který se intenivně zabýval II. světovou válkou, uvádí, že 13. 8. 1943 schválili vedoucí činitelé USA a Velké Británie utajovaný plán RANKINE. Přísně utajovaný proto, neboť neměl nic společného se spojenci. V souladu s tímto plánem se připravovalo spiknutí proti Hitlerovi, jeho fyzická likvidace, nebo odstranění z politického života (organizoval Allan Dulles). Tento plán předpokládal, že západní spojenci se spojí s nacistickými generály. Ti měli po vylodění spojenců rozpustit západní frontu a uvolněné útvary wehrmachtu přesunout na východ. Generálové, kteří by přešli na stranu demokracie, by vytvořili podmínky pro výsadky amerických a britských vojsk v Německu, Polsku, Československu, Maďarsku, Rumunsku, Rakousku, Bulharsku, Jugoslávii a k převzetí kontroly nad těmito zeměmi před tím, než jednotky RA dorazí k jejich hranicím. Kruh se uzavírá, území těchto zemí mělo být čisté bez přítomnosti RA, takže bleskový útok RA přes uvolněné Karpaty až do Banské Bystrice a dále na západ nebyl přijatelný. Sovětský svaz překonal všechny překážky, zmařil plány spojenců a osvobozovací misi uvedených zemí zakončil v Berlíně. (...) Plán UNTHINKABLE: Konference v Jaltě skončila 11. února a už v noci z 12. na 13. února 1945 Britské letectvo srovnalo Drážďany se zemí - zahynulo tam stejné množství lidí jako v Hirošimě a Nagasaki dohromady. Brzo poté zničili všechny důležité závody Slovenska a východního Německa, aby nepadly do rukou Rusů. Čtrnáct dní před koncem války srovnaly se zemí Plzeňskou Škodovku. Celou válku vyráběla zbraně pro Němce, ale zničena byla 14 dní před koncem války. A to navzdory dohodě nepřestoupit linii v Jaltě dohodnutou mezi Stalinem, Rooseveltem a Churchillem." (http://blisty.cz/art/72440.html) ___ Jak říkají Francouzi – Za vším hledej ženu. Vztaženo na světové dějiny – Za vším hledej životní prostor a mocenské zájmy. Ideologie je jen nadstavba a zástěrka zcela hmotných potřeb, i když nelze popřít, že osvícení a revoluční intelektuálové Západu i Východu často upřímně věří svým misionářským idejím. Vlastně protivenství Západ-Východ vzniklo ještě v roce 1054 s rozkolem křesťanské církve (viz Velké schizma – http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9_schizma) a od té doby zakořenilo v samotných genech přinejmenším národních elit, hlavně těch západních. Misionářství ruských revolucionářů, kteří převzali ideje francouzské revoluce a západních socialistů, již patří do historie. Rusko již ideologii nemá, snad kromě své svéráznosti, velikosti a celistvosti. Avšak idea západní osvícené pravdy a nadřazenosti stále žije a zde je malý důkaz z českých luk a hájů: "Proč nemůže být Rusko součástí Evropské unie? Řečeno velmi jednoduše: protože tam nebyla renesance a osvícenství. A když, tak jenom v omezené míře. Jenomže demokratická a humánní Evropa právě ideově čerpá z myšlenek a idejí humanismu a osvícenství. Bez toho je nepochopitelná a nesrozumitelná. Evropa není jenom onen antický a biblický kořen, ze kterého se Rusko také napájí a čerpá z něho, tak jako celá Evropa, ale je také onen výhonek renesance a humanismu a také osvícenství, který z onoho kořene vyrůstá, ono něco víc, co Rusko nezná a čemu nerozumí. O renesanci a humanismu v Rusku je možné hovořit jenom stěží nebo ve velice omezené míře a o osvícenství rovněž. I ruská carevna Kateřina II. Veliká, která sama sebe považovala za osvícenou a přátelila se s francouzskými osvícenci (Diderota dokonce finančně podporovala), nechala ruského osvícence Radiščeva nejprve odsoudit k trestu smrti, poté mu trest milostivě prominula a poslala ho pouze do vyhnanství na Sibiř – a světe div se, za nic jiného, než za to, že si dovolil kritizovat samoděržaví a nevolnictví, jako jevy nehodné osvícené epochy (mimochodem byl to šlechtic, tak jako Puškin, který zase skončil ve vyhnanství na Krymu a jihu Ruska). Rusové zajisté jsou Evropané, rasově i geograficky, a Rusko zajisté je Evropa (ačkoli sahá až k Tichému oceánu), ale je to východní Evropa, která má jiný civilizační a kulturní kontext, než Evropa západní. A rovněž také, než Evropa střední, i když tady se vlivy Západu a Východu prolínají (viz Velká Morava a mise Slovanských věrozvěstů z Byzance). Neboť co je Rusko? Rusko je Byzanc. Rusko je novodobá Byzanc. Rusko vyrůstá a čerpá z Byzance. Odtud také sklon k mysticismu a asketismu (duchovnímu i vojenskému). Rusko prostě ideově čerpá z Východořímské říše, tak jako Evropa zase z říše Západořímské. A tak jako Byzanc, má i Rusko velkou kulturu, ale příšernou politiku, a to nejenom v době současné (putinovské) a nedávno minulé (sovětské), ale také i carské (samoděržavné). Docela mě pobavilo, když německá kancléřka, «andělská» Angela Merkelová ruskému prezidentovi, «báťuškovi» Vladimíru Vladimíroviči Putinovi vysvětlovala a mírně vytýkala, že Rusko porušuje právo, že jedná protiprávně, když vojensky obsazuje cizí státní území. Ach německá a ženská nevinnosti, jaképak právo v Rusku! V Rusku přece vždycky platilo pouze jedno právo, a to právo silnějšího." (http://blisty.cz/art/72486.html). ___ Inu, osvícenství, kultura, demokracie, racionalita a hédonismus na jedné straně a tma, barbarství, totalita, mysticismus a asketismus na straně druhé. Otázka Evropy, natož Ameriky nezní, kdo je lepší a má pravdu, protože odpověď je jasná, přinejmenším jim samotným. Otázka zřejmě zní – jak s těmi neosvícenými národy na této malé planetě spolu žít a vycházet? Zdá se, že Rusko se stále snaží osvobodit od osvícených kapitalistů a hospodařit si na své vlastní půdě samo. Ach, západní nevinnosti, jaképak právo Rusku a jiným neosvíceným zemím?! Je na čase, aby se Evropa a Amerika osvobodily od iluzí ohledně toho, že lze osvítit neosvícené bez jejích přání. ___ Hraný skoro dokument. () (méně) (více)

Jeremiah 

všechny recenze uživatele

Pouze ten, kdo prožil peklo války, mohl natočit takhle realistickou a vcelku důvěryhodnou filmovou epopej, která ukazuje drsný život na frontě, ale i v zázemí krutě zkoušené země. Netvrdím, že zde nejsou přikrášleny některé detaily, ale jako celek to na empatického člověka musí zapůsobit. To vše si dovoluji napsat s odstupem času, neboť i já jsem patřil mezi žáky, kteří trpěli tím, že na tento film se muselo jít povinně v rámci školní výchovy. Přesto v současné době již nelituji. Kvalitní 4. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (21)

  • Ve čtvrtém díle, zhruba v 52. minutě, těsně po dlouhé scéně z nádraží, při krátkém záběru útoku sovětských tanků, je zjevně vidět stín snímající kamery na výložníku. (optik)
  • V části, popisující bitvu u Kurska, jsou ve scéně, kdy jedou německé stroje du útoku, tanky schválně zachyceny z dálky, protože německé tanky představovaly převážně stroje T-55 v německé kamufláži. (Zodiak455)
  • Scénáristé Oskar Kurganov a Jurij Bondarev měli každý jiný úkol. Kurganov nastoupil na historické scény, zatímco Bondarev psal příběhy hlavních hrdinů. (Spinosaurus)

Reklama

Reklama