Reklama

Reklama

Osvobození

  • Sovětský svaz Osvoboždenie (více)
Sovětský svaz / Východní Německo / Polsko / Itálie, 1969, 5x90 min

Režie:

Jurij Ozerov

Hudba:

Jurij Levitin

Hrají:

Sergej Nikoněnko, Vladimir Samojlov, Jan Englert, Fritz Diez, Larisa Golubkina, Barbara Brylska, Daniel Olbrychski, Vasilij Šukšin, Vladimir Koreněv (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Pětidílná epopej Osvobození byla natáčena bez ohledu na rozpočet, aby bylo dosaženo maximálních historických i technických detailů. Například tanková bitva u Prochorovky byla natáčena dva měsíce. Dokumentární materiály ze sovětských, amerických, britských, německých a francouzských archivů ve spojení s hraným filmem vytváří unikátní divácký dojem. Ve filmu vystupují pouze reálné postavy a samotní vojenští poradci byli účastníci 2. světové války.

Jednotlivé částí: Osvobození I - Ohnivá duha (1967)
Osvobození II - Průlom (1968)
Osvobození III - Směr hlavního úderu (1970)
Osvobození IV - Bitva o Berlín (1971)
Osvobození V - Poslední úder (1971) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (84)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Na čsfd je úžasné, že sa tu dá dobre zasmiať. Na komentároch špeciálne. Napríklad lubica1995 k tomuto seriálu píše: "Ťažko pridať hviezdičky. K vojnovým filmom mám rešpekt. Ale k Americkému pohľadu na ne....nie." Tak epopej natočená v roku 1969 v Sovietskom Zväze má vraj americký pohľad... Zaujímavý názor. Ale inak som čakal viac propagandy a bol som prekvapený veľkou kvalitou, precíznosťou, pekne sa tu dopĺňajú hrané scény s archívnymi. Našťastie to bolo točené už v období destalinizácie a tak tu nie je fúzatý tyran zobrazený ako neohrozený macho. Hoci k tomu, že nevymenil svojho syna za maršála nebolo povedané to hlavné. On síce povedal: „Nehodlám vymeniť vojína za poľného maršála. Nemám syna menom Jakov.“ Ale v skutočnosti nešlo o vojenský počin, len jednoducho svojho syna nemal rád, pretože si vzal za ženu židovku. Keď sa o tom Stalin ako zarytý antisemita dozvedel, zúril tak, že sa labilný Jakov v tom čase pokúsil o samovraždu. Guľka z jeho pištole ho len poškrabala, čo Stalin okomentoval len slovami: „Ten neschopák sa nedokáže ani zastreliť.“ ()

d-fens 

všechny recenze uživatele

nebyť tej otravne rozvážnej postavy dobrého deduška "dedmoroza" Stalina, nebyť otravne patetických táranín o komunizme a fašizme, nebyť toho primitívneho karikovania Churchilla a Roosewelta ako lstivých a vypočítavých verzus obraz Stalina hrajúceho vždy čestnú hru, nebyť toho posmešného znevažovania druhého frontu na Západe, nebyť tej až komickej snahy brnknúť Poliakom na panslávistickú strunu (najmä 4. diel) a tváriť sa bratsky, pričom ešte pár rokov dozadu ich Rusi zradili a spolu s Hitlerom si ich (opäť raz v dejinách) rozporcovali.... nebyť ešte mnoho ďalších nekorektností, a skrátiť to celé aspoň o 90 minút, dal by som určite vysoké hodnotenie - veľkofilmy mám rád, a toto je echt veľkofilm ruských rozmerov. Z celej série sa mi najviac páčila druhá časť - zdala sa mi najmenej ideologicky zaťažená, prechod cez Dneper bola sama osebe jedna z najdôležitejších operácií v porážke nacistov, najviac priestoru tam dostala aj sympatická postava Cvetajeva (ten vzhľad, čistý Árijec, asi chceli Rusi ukázať, že aj oni majú takých:), a aj scenár tohto dielu mi asi najviac sadol. Najnudnejší je záver, 4., 5. časť, to už len idú, idú a idú Poľskom, potom sa zastavia, Žukov si zahrá na harmonike, a potom zase jebú a jebú a jebú Berlín. Druhú až poslednú časť som videl za jedno poobedie, a ku koncu som bol už fakt ohučaný a znudený, len som pozeral na časomieru a keby zrazu hodili Rusi na Berlín atómovú bombu, ani by som si to už nevšimol. To je hold taká povahová črta Rusov - keď sa rozbehnú, nepoznajú mieru a nevedia kedy prestať. Na túto sériu to platí do bodky! Okrajom by som ocenil snahu pri castingu, kde hercov vyberali naozaj starostlivo, aby sa čo najviac podobali svojim "predlohám". Lepšieho Hitlera som zatiaľ nevidel (aj keď pochybujem, že bol až tak impulzívny, cholerický) ◘ A k záveru pre mňa veľmi dôležitá poznámka k jednému scenáristickému "lajtmotívu" celej série: __ Veľa sa tam hovorí o otvorení západného frontu, o odďalovaní celej akcie, o slabej ochote pomôcť chudákom Rusom v ich boji, o vypočítavosti "angloamerikancov". Lenže Rusi akosi pozabudli, že keď Hitler napadol Francúzsko, Britániu, Benelux, oni vtedy tiež Francúzom, Britom, Holanďanom na pomoc neutekali. Neurobili nič ani keď Nemci vstúpili do Československa, Poľsko si doslova s "Fritzmi" bratsky podelili a pobaltské štáty úplne bezprecedentne anektovali. Pre nich akoby 2.sv.vojna začala napadnutím ZSSR. To je z môjho pohľadu neuveriteľne arogantné! Keď Nemci vyčíňali mimo ich územia, ešte aj s Hitlerom spolupracovali, ale keď krajiny, ktoré neboli v podstate priamo napadnuté Nemeckom sa im tiež neponáhlali až tak na pomoc, tak cítili nespravodlivosť?! A na Jalte tam ešte Stalin vytiahne na Roosewelta a Churchilla argument, že za jeho chrbtom sa snažia dosiahnuť s Nemcami prímerie. To že on za chrbtom celej Európy podpísal s Hitlerom ten známy pakt, to akoby Rusi úplne vypustili z pamäti. Toto ma vážne na celom tomto mamuťom projekte sralo najviac!! Tak isto tie moralistické narážky, že Churchill už vypočítavo myslí na to, čo bude po vojne. Akoby Stalin neuvažoval úplne rovnako, a na Berlín sa hrnul tak rýchlo iba preto, aby z Európy odkrojil čo najväčší kus pre Kremeľ!! Angličania (a anglickí historici) nemajú problém dnes priznať, že samozrejme ich politika smerovala aj k tomu, aby Rusi "neoslobodili" až príliš veľkú časť Európy (aj preto chcel ísť Churchill cez Balkán, nie Normandiu). Rusi (a ruskí historici) ani dnes nedajú dopustiť na to, že ich jediným cieľom bola porážka fašizmu a že nemali postranné úmysly s "oslobodenými" krajinami!! Sorry za dlhý komentár, ale na takéto veci sa nedokážem len tak potichu pozerať! 2* maximálne.... Z "vojenskej" stránky filmu sa môžem iba plne podpísať pod komentár Arccos-a - tanky hrajú prím, aj keď "choreografia" je bez nápadu. Význam leteckých síl obmedzený iba na nízke prelety zopár strojov nad monštruóznymi tankovými scénami + jedna epizódka s francúzskymi letcami, bomby vybuchujú naozaj ako majú, ale pochybujem, že tak husto vybuchovali aj v blízkosti hlavných stanov všetkých tých generálov a maršálov, pri výbuchu bomby sa vojaci ani neunúvajú prikrčiť, v Berlíne ruskí vojaci zase organizujú záchranu nemeckých ľudí z vytopeného metra ("ženy, deti a zranení napred!"), keď náhodou niekomu tankom nabúrajú do domu, idú domácich ubezpečiť, že sa nemusia báť, 15 ročného chlapca strielajúceho na veliteľa pošlú domov k mame, vyhodia do luftu kozub, dierou v stene prejdú do vedlajšieho bytu, kde ich pohostia kávou a dcérky pána domáceho dokonca hádžu očkom po ruských soldatoch... alebo keď neozbrojený nemecký vojak prosí Rusa, aby ho zastrelil, ten ho poučí, že oni ich nechcú zbaviť života ale fašizmu... () (méně) (více)

Reklama

Dzin01 

všechny recenze uživatele

Tento "seriál" je obtížné hodnotit. Zásadní problém je, že ač se snaží tvářit, že je maximálně autentické, ve skutečnosti popis událostí je výlučně dán tehdejším ideologickým hodnocením. Proto se ve filmech na některých místech doslova lže. Takže z pohledu "dokumentárního" se jedná o dílko podřadné kvality, které nemá s relitou mnoho společného. Vyjmenovat potom všechny chyby by bylo velkým výkonem. Nadruhou stranu tak jak ukazuje film stále v Rusku dost válku na Východní frontě vnímají a tak máme alespoň pěkný přehled. Zhlediska popisu reality války z pohledu prostých vojáku Rudé armády je sytuace už lepší, ale opět ne nějak zásadně věrná. Ve filmu byly potlačeny prakticky všechny negativní aspekty, jako rabování ("braní suvenýrů"), loupení potravin ("babiččiny příděly") nebo znásilňování ("navazování styků s místními") a další. Zůstávají tu potom spíše jen drobné aspekty, které bylo možno popsat (např. nedostatečné zásobování pohonými hmotami a snaha je získat, což byla jedna z nejvtipnějších scén celé série). Takže zbývají válečné prožitky. Ty jsou zde podány velmi dobřě a ikdyž musí být stále zdůrazňována nadřazenost sovětských vojáků, Němci nejsou zase až tak tupí. Naopak mnohdy jsou velmi odhodlaní a bojovní. Právě v těchto chvílích mají jednotlivé filmy největší emoce a doslova uchvátí. Asi nejlépe to vynikne ve scénách s kurské bitvy, kdy posádky zničených tanků opustí své stroje a... ale nebudeme prozrazovat a potom sledování poutě odříznutých sovětských vojáků po překročení Dněpru. Pokud tedy odhlédneme od snahy "padělat dějiny", dostaneme poměrne silné dílo se spoustou výborných filmových momentů a rozhodně řadící se k tomu nejlepšímu, co vzniklo. Bohužel ty nepřevažují tolik nad tím ostatním, abych dal lepší hodnocení, než průměr. Pokud ovšem někomu toto nevadí, případně pokud se někdo chce jen podívat, jak v SSSR (a současném Rusku) běžně vnímají Velkou vlasteneckou válku, může si přidat minimálně další hvězdičku, možná i dvě. ()

xaver 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších válečných snímků v historii vůbec. Podle mého názoru se vyrovná, by i předčí takové válečné velkofilmy, jako Bitvu o Británii, Tora, Tora, Tora, nebo Bitvu v Ardenách, popř. Nejdelší den. Chvílemi dokumentární scény s autentickými osobnostmi se střídají s příběhy prostých vojáků na pozadí Velké války s precizně propracovanými bojovými scénami se spoustou originální válečné techniky. Po Blokáde Leningradu, Bitvy o Moskvu a Stalingradu začíná velkolepá epopej u Kurska a dovede diváka až do Berlína. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Klady: Velmi rozšafné a rozpočtově náročné, herecké výkony dobré, prostřihy do zahraničí zajímavé a k věci, velmi srozumitelné. Zápory: komunisty posraný scénář, zkreslování historie, Němci i západní spojenci zesměšňováni, baťuška Stalin vykreslen jako velký stratég, přitom historie ukázala, že to byl i ve vedení války pitomý nezodpovědný zločinec. Vše co o tomto velkofilmu šlo napsat, napsal flanker a jiní. Jen bych vypíchnul velmi zajímavě a naléhavě podanou úlohu ruských zdravotnic, působí tu jako takové světlušky, kterým snad jediným zůstalo kus citu v té apokalypse. Pak se mi velmi líbil Žukov, snad je i reálný, nevím. Velmi opatrně nabízí vrahovi Stalinovi svá skutečně strategická řešení. Je si vědom, že úspěch i neúspěch operací pro něj může znamenat gulag nebo kulku. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (21)

  • Letadla Jak-18 představovaly všechny sovětské stíhačky a český Zlín Z-526 představoval německé Messerschmitty. Auta z Velké vlastenecké války na masové scény také nestačila. Proto byla široce používána poválečná vozidla: GAZ-63 (1948), ZIL-157 (1958) a dokonce i Ural-375 (1961). Na scéně s účastí flotily Dněpru jsou zapojeny lodě poválečné výroby typu Yaroslavets projektu 376, které jsou konstrukčně a externě podobné lodím řady Ya používaným během válečných let. (sator)
  • Pro natáčení v pozadí nařídil ministr obrany SSSR maršál Rodion Malinovskij vyčlenit asi 100 dalších sovětských tanků T-55, které byly jednoduše přemalovány, aby vypadaly jako německé. Poválečné vybavení sovětské armády v hromadných epizodách je však snadno identifikovatelné. Některá obrněná vozidla použitá při natáčení se ve skutečnosti nemohla zúčastnit bitev, protože se začala vyrábět mnohem později, než byly ukázány události – například střední tank T-34-85 s dlouhou hlavní a 85mm kanónem se nemohl zúčastnit v bitvě u Kurska, součástí vojska se stal až na jaře příštího roku 1944. Ale kvůli nedostatku provozuschopných vozidel dřívějšího modelu je to T-34-85, který je stálým účastníkem sovětských filmů o válce, včetně těch o jejím počátečním období 1941–1942. Také v některých scénách můžete vidět tanky IS-3, T-62 a samohybná děla SU-100. Celkem se do natáčení zapojilo asi 150 tanků. (sator)
  • Problémem byla vojenská technika, zejména německé armády. Ani SSSR ani NDR neměly provozuschopné tanky Tiger, Panther nebo Ferdinand. V důsledku toho byly na podvozky sovětských tanků T-34-85 a poválečných T-44 instalovány falešné věže s charakteristickými atributy německých obrněných vozidel, které měly dosti nízkou siluetu. (sator)

Reklama

Reklama