Reklama

Reklama

Osvobození

  • Sovětský svaz Osvoboždenie (více)
Sovětský svaz / Východní Německo / Polsko / Itálie, 1969, 5x90 min

Režie:

Jurij Ozerov

Hudba:

Jurij Levitin

Hrají:

Sergej Nikoněnko, Vladimir Samojlov, Jan Englert, Fritz Diez, Larisa Golubkina, Barbara Brylska, Daniel Olbrychski, Vasilij Šukšin, Vladimir Koreněv (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Pětidílná epopej Osvobození byla natáčena bez ohledu na rozpočet, aby bylo dosaženo maximálních historických i technických detailů. Například tanková bitva u Prochorovky byla natáčena dva měsíce. Dokumentární materiály ze sovětských, amerických, britských, německých a francouzských archivů ve spojení s hraným filmem vytváří unikátní divácký dojem. Ve filmu vystupují pouze reálné postavy a samotní vojenští poradci byli účastníci 2. světové války.

Jednotlivé částí: Osvobození I - Ohnivá duha (1967)
Osvobození II - Průlom (1968)
Osvobození III - Směr hlavního úderu (1970)
Osvobození IV - Bitva o Berlín (1971)
Osvobození V - Poslední úder (1971) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (84)

pakobylka

všechny recenze uživatele

Po 24. únoru 2022 pro mě osobně nehodnotitelné ... ruská agrese proti Ukrajině radikálně změnila můj názor nejen na události Druhé světové - a nejsem schopná přihazovat hvězdy jenom na základě filmařského umu sovětského režiséra ... původní komentář z roku 2015 nechávám čistě pro ilustraci - toho, jak jsem byla naivní a hloupá: ---------- Ke každému jednotlivému filmu jsem už komentář připojila - co zbývá dodat, abych se neopakovala ? Celá epopej je koncipována jako výpravný - dalo by se říct téměř polodokumentární cyklus, který přibližuje Velkou vlasteneckou válku ... ze sovětského - potažmo ruského pohledu, pochopitelně. Řadí vedle sebe barevné i černobílé obrazy - podle toho, o čem pojednávají: Ty černobílé se kromě autentických dokumentárních záběrů zaměřují víceméně na rekonstrukci důležitých jednání či zlomových událostí, v nichž hrají hlavní úlohu státníci zúčastněných zemí - nebo které se jich přímo dotýkají. Barevné scény vyprávějí především o průběhu vlastních vojenských operací - a kromě skutečných historických postav (vyšší i nižší šarže na obou stranách fronty) v nich účinkují i postavy smyšlené ... některé z nich mají jen epizodní role - ale jiné spojují celou sérii, když skrze ni procházejí a znovu se s vámi při různých příležitostech potkávají. Jejich úkolem je dodávat ději autentičnost a dramatický nádech ... to abyste si uvědomili, že nejde o pouhou šachovou partii s černými a bílými figurkami - že se hraje o lidské životy. Což se kupodivu ukazuje jako zadání poměrně obtížné: Prakticky beze zbytku se ho daří naplnit v prvních třech filmech - aby téměř totálně selhalo ve dvou závěrečných ... paradoxně proto, že právě tady dostává nejvíc prostoru - tudíž vyplavou na povrch i všechny jeho slabiny ... kromě toho je zahlcené příliš velkou porcí dosti nešikovně podané ideologie či propagandy - což je v poslední době (píše se rok 2015 !) velice oblíbený výraz. Ať tak či tak, ve výsledku to celou sérii zcela zbytečně sráží, neboť přiměřené ideologické zabarvení je nutné akceptovat ... nejen s ohledem na dobu vzniku. Víc než co jiného je právem vítěze, který za cenu nezměrných obětí ubránil svou zemi a měl lví podíl na osvobození Evropy i na drtivé porážce fašistického Německa. P.S.: Kdysi, v časech dávno minulých, jsem "Osvobození" vídala v rámci školních filmových představení. Tehdy mě nijak přehnaně neoslovilo: Za prvé při takových příležitostech nešlo zpravidla až tak o samotný filmový prožitek - a za druhé mně chyběl nosný příběh s nějakým ústředním hrdinou. Netuším, zdali jsem tehdy měla možnost sledovat všechny jeho části, pamatuju si jen útržky: Sovětský tank na okraji záběru, potápějící se v běloruských močálech ("Směr hlavního úderu"), mladičkého vojáčka, zasaženého kulkou doprostřed čela v berlínské ZOO ("Bitva o Berlín") nebo celuloidovou panenku, pohupující se ve vodách zaplaveného berlínského metra - a závěrečný výčet mrtvých, kteří zahynuli za druhé světové války ("Poslední úder"). Nicméně s odstupem mnoha let se dívám na "Osvobození" jako na nákladný počin s originální koncepcí, který si zaslouží uznání: První tři filmy mají ode mě 4,5* a čtvrtý a pátý 3,5* ... celkově mi vycházejí čisté 4* - pro všechny, kteří se konce té největší z válek nedožili. () (méně) (více)

d-fens 

všechny recenze uživatele

nebyť tej otravne rozvážnej postavy dobrého deduška "dedmoroza" Stalina, nebyť otravne patetických táranín o komunizme a fašizme, nebyť toho primitívneho karikovania Churchilla a Roosewelta ako lstivých a vypočítavých verzus obraz Stalina hrajúceho vždy čestnú hru, nebyť toho posmešného znevažovania druhého frontu na Západe, nebyť tej až komickej snahy brnknúť Poliakom na panslávistickú strunu (najmä 4. diel) a tváriť sa bratsky, pričom ešte pár rokov dozadu ich Rusi zradili a spolu s Hitlerom si ich (opäť raz v dejinách) rozporcovali.... nebyť ešte mnoho ďalších nekorektností, a skrátiť to celé aspoň o 90 minút, dal by som určite vysoké hodnotenie - veľkofilmy mám rád, a toto je echt veľkofilm ruských rozmerov. Z celej série sa mi najviac páčila druhá časť - zdala sa mi najmenej ideologicky zaťažená, prechod cez Dneper bola sama osebe jedna z najdôležitejších operácií v porážke nacistov, najviac priestoru tam dostala aj sympatická postava Cvetajeva (ten vzhľad, čistý Árijec, asi chceli Rusi ukázať, že aj oni majú takých:), a aj scenár tohto dielu mi asi najviac sadol. Najnudnejší je záver, 4., 5. časť, to už len idú, idú a idú Poľskom, potom sa zastavia, Žukov si zahrá na harmonike, a potom zase jebú a jebú a jebú Berlín. Druhú až poslednú časť som videl za jedno poobedie, a ku koncu som bol už fakt ohučaný a znudený, len som pozeral na časomieru a keby zrazu hodili Rusi na Berlín atómovú bombu, ani by som si to už nevšimol. To je hold taká povahová črta Rusov - keď sa rozbehnú, nepoznajú mieru a nevedia kedy prestať. Na túto sériu to platí do bodky! Okrajom by som ocenil snahu pri castingu, kde hercov vyberali naozaj starostlivo, aby sa čo najviac podobali svojim "predlohám". Lepšieho Hitlera som zatiaľ nevidel (aj keď pochybujem, že bol až tak impulzívny, cholerický) ◘ A k záveru pre mňa veľmi dôležitá poznámka k jednému scenáristickému "lajtmotívu" celej série: __ Veľa sa tam hovorí o otvorení západného frontu, o odďalovaní celej akcie, o slabej ochote pomôcť chudákom Rusom v ich boji, o vypočítavosti "angloamerikancov". Lenže Rusi akosi pozabudli, že keď Hitler napadol Francúzsko, Britániu, Benelux, oni vtedy tiež Francúzom, Britom, Holanďanom na pomoc neutekali. Neurobili nič ani keď Nemci vstúpili do Československa, Poľsko si doslova s "Fritzmi" bratsky podelili a pobaltské štáty úplne bezprecedentne anektovali. Pre nich akoby 2.sv.vojna začala napadnutím ZSSR. To je z môjho pohľadu neuveriteľne arogantné! Keď Nemci vyčíňali mimo ich územia, ešte aj s Hitlerom spolupracovali, ale keď krajiny, ktoré neboli v podstate priamo napadnuté Nemeckom sa im tiež neponáhlali až tak na pomoc, tak cítili nespravodlivosť?! A na Jalte tam ešte Stalin vytiahne na Roosewelta a Churchilla argument, že za jeho chrbtom sa snažia dosiahnuť s Nemcami prímerie. To že on za chrbtom celej Európy podpísal s Hitlerom ten známy pakt, to akoby Rusi úplne vypustili z pamäti. Toto ma vážne na celom tomto mamuťom projekte sralo najviac!! Tak isto tie moralistické narážky, že Churchill už vypočítavo myslí na to, čo bude po vojne. Akoby Stalin neuvažoval úplne rovnako, a na Berlín sa hrnul tak rýchlo iba preto, aby z Európy odkrojil čo najväčší kus pre Kremeľ!! Angličania (a anglickí historici) nemajú problém dnes priznať, že samozrejme ich politika smerovala aj k tomu, aby Rusi "neoslobodili" až príliš veľkú časť Európy (aj preto chcel ísť Churchill cez Balkán, nie Normandiu). Rusi (a ruskí historici) ani dnes nedajú dopustiť na to, že ich jediným cieľom bola porážka fašizmu a že nemali postranné úmysly s "oslobodenými" krajinami!! Sorry za dlhý komentár, ale na takéto veci sa nedokážem len tak potichu pozerať! 2* maximálne.... Z "vojenskej" stránky filmu sa môžem iba plne podpísať pod komentár Arccos-a - tanky hrajú prím, aj keď "choreografia" je bez nápadu. Význam leteckých síl obmedzený iba na nízke prelety zopár strojov nad monštruóznymi tankovými scénami + jedna epizódka s francúzskymi letcami, bomby vybuchujú naozaj ako majú, ale pochybujem, že tak husto vybuchovali aj v blízkosti hlavných stanov všetkých tých generálov a maršálov, pri výbuchu bomby sa vojaci ani neunúvajú prikrčiť, v Berlíne ruskí vojaci zase organizujú záchranu nemeckých ľudí z vytopeného metra ("ženy, deti a zranení napred!"), keď náhodou niekomu tankom nabúrajú do domu, idú domácich ubezpečiť, že sa nemusia báť, 15 ročného chlapca strielajúceho na veliteľa pošlú domov k mame, vyhodia do luftu kozub, dierou v stene prejdú do vedlajšieho bytu, kde ich pohostia kávou a dcérky pána domáceho dokonca hádžu očkom po ruských soldatoch... alebo keď neozbrojený nemecký vojak prosí Rusa, aby ho zastrelil, ten ho poučí, že oni ich nechcú zbaviť života ale fašizmu... () (méně) (více)

Reklama

Stegman 

všechny recenze uživatele

Přečetl jsem si všech zdejších 53 komentářů a k mému překvapení tu často zaznívá, jak je to nestranné dílo. Dokonce by se prý mělo ocenit, že je ve filmu ukázáno pár záběrů ze západní fronty. Ok, ale v jakém kontextu?! Poprvé je západní fronta zmíněna, když s ní otálí vypočítavý Churchill; podruhé zase ruský vojín říká o Spojencích, že chtějí jen slíznout smetanu; potřetí se vychcaně dává prostor německému propagandistickému týdeníku, který ukáže pár záběrů z Arden, přičemž o Američanech se tu mluví jako o arogantních lajdácích. Tuhle "nestrannost" oceňujete? :) Vím, že žánrově to je vlastně epos, ale mnozí k tomu přistupují jako k věrohodnému historickému prameni. I do škol by to někteří cpali! To fakt ne. ____________ Jednotlivě: lepší první díly než ty pozdější (např. II) ****. Celek: Za plochost a propagandu **; za nešizenou výpravu, tanky v močálech a podobné nepříliš vídané kousky ***(*). Takhle by zkrátka Rusové CHTĚLI, aby si všichni pamatovali 2.sv.v. aneb o Katyni nebo znásilňování žen krasnoarmějci tu neuslyšíte. Doporučuju komentáře: d-fens, Arccos ()

Real Tom Hardy 

všechny recenze uživatele

"A SINCERE DIPLOMAT IS LIKE DRY WATER OR WOODEN IRON." ----------- Všetko potrebné a dôležité zhrnul Arcoss vo svojom komentári (taktiež aj flanker.27) a myslím, že nemá cenu nič viac dodávať. Oslobodenie sa hodnotí veľmi ťažko, záleží na tom, ktorej strane mince divák verí. V prvých troch dieloch bola propaganda relatívne na uzde, v posledných dvoch sa odtrhla z reťaze. Odhliadnuc od nej sa jedná o výživný vojnový snímok, ktorý v mnohom predčí svojich západných kolegov a ktorý je slastnou básňou pre milovníkov filmov o druhej svetovej vojne. Dal by som za tri, no dávam napokon štyri hviezdy. Tri som dal už aj horším snímkom a navyše som veľmi rád, že som toto sovietske dielko mohol vidieť a celé schrúmať počas jednej vianočnej noci. Čas pri tom odsýpal až podozrivo rýchlo. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Když tu koukám na ty obsáhlé komenty, budu se to snažit co nejvíce zkrátit. Velkolepá, precizní, detailní a výborně sehraná historická podívaná, která opravdu nemá obdoby. Vynikající kamera a neuvěřitelně věrohodní herci (Hitler, Goebbles). Nenašel jsem v tom chybu, točili to soudruzi, ale soudruzi také osvobozovali, tak proč ne. Vřele doporučuji všem milovníkům neamerické válečné kinematografie. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (21)

  • Pro natáčení v pozadí nařídil ministr obrany SSSR maršál Rodion Malinovskij vyčlenit asi 100 dalších sovětských tanků T-55, které byly jednoduše přemalovány, aby vypadaly jako německé. Poválečné vybavení sovětské armády v hromadných epizodách je však snadno identifikovatelné. Některá obrněná vozidla použitá při natáčení se ve skutečnosti nemohla zúčastnit bitev, protože se začala vyrábět mnohem později, než byly ukázány události – například střední tank T-34-85 s dlouhou hlavní a 85mm kanónem se nemohl zúčastnit v bitvě u Kurska, součástí vojska se stal až na jaře příštího roku 1944. Ale kvůli nedostatku provozuschopných vozidel dřívějšího modelu je to T-34-85, který je stálým účastníkem sovětských filmů o válce, včetně těch o jejím počátečním období 1941–1942. Také v některých scénách můžete vidět tanky IS-3, T-62 a samohybná děla SU-100. Celkem se do natáčení zapojilo asi 150 tanků. (sator)
  • Natáčení probíhalo v podmínkách blízkých bojovým: štáb byl vybaven komunikačními prostředky a nad bojištěm kroužily vrtulníky, z nichž jeden nesl Jurije Ozerova. (sator)
  • V bitvě u Kurska se na plátně pohybuje přes 150 tanků a 3000 vojáků. Bylo vyrobeno deset napodobenin Tigerů a osm Pantherů. (Spinosaurus)

Reklama

Reklama