The Baby of Mâcon
Das Wunder von Macon
Režie:
Peter GreenawayScénář:
Peter GreenawayKamera:
Sacha ViernyHrají:
Julia Ormond, Ralph Fiennes, Philip Stone, Don Henderson, Jessica Hynes, Bastian Pastewka, Jeff Nuttall, Dennis Rudge, Dela Maria Vaags, Kathryn Hunter (více)Obsahy(1)
V roce 1659, v zemi spravované prostomyslným a sadistickým vladařem, se odehrává příběh zázračného dítěte, které je zcela ovládáno jeho sestrou a mocnou církví. Podle původního záměru z roku 1986 chtěl Peter Greenaway pojednat DÍTĚ Z MACONU jako operu. I když se později rozhodl pro filmovou verzi, v konečném výsledku se výrazně uplatňují také operní prvky. Dílo je předvedeno jako velkolepé barvité divadlo s prologem, třemi dějstvími a s velkým finále. Děj se odehrává na jevišti barokního divadla a místy se přenáší do ulic města či do nedostavěné gotické katedrály. Základem je schéma "her o zázraku", jež byly v barokní době často uváděny katolickou církví s cílem oslabit reformační proudy. Ve zbídačelém městě se odporné stařeně narodí krásný chlapec. Její dcera dosáhne toho, že lidé uvěří na zázrak neposkvrněného početí, a vydává se za matku dítěte. Do města se načas vrací blahobyt. Dceřino rouhání a zpupnost však jsou brzy potrestány a po několikanásobné tragédii se opět vrací bída a neplodnost. Greenaway natočil působivé podobenství o zneužívání dětí, o moci církve, která ma "patent na zázraky", i o snadném ovládání zfanatizovaného davu. Ve formě výpravných obrazů, v nichž dominují statická seskupení četných postav, s bohatým hudebním doprovodem, s liturgickými a rituálními (někdy velmi krutými) obřady, s obratným využíváním iluzionismu a archetypálních kulturních prvků vznikla sugestivní podívaná s myšlenkovým nábojem. Zdá se že k dokonalosti dovdedený Greenawayův manýrismus zde má i jiný účel než pouze provokovat a šokovat. O tom ostatně vypovídá závěr filmu, naznačující ve zmnoženém efektu otázku, zda i my nejsme jen diváci a zároveň herci nějakého divadelního kusu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (46)
Dítě z Maconu je překvapivě poměrně brutální a hravá alegorická divadelní show. Greenaway je hodně kreativní borec a určitě jde o jeden z jeho lepších filmů. Jako bývalý malíř si umí vyhrát s mizanscénou a vizuálem. Ti, co žerou církevně-satirický, umělecky-společensko-kritický anebo lars von trierovský záležitosti, tuhle fajnšmekrovskou věcičku ocení. Běžný divák může zůstat zaskočen, snad i pobouřen - mamince a babičce to radši nepouštějte. ()
Metaforicko-symbolický sugestívny výjav najhrubšej krutosti a násilia neskorého stredoveku v štyroch dejstvách a skvostnou výpravou na divadelných doskách - samo o sebe vynikajúce a nezabudnuteľné, no v rámci Greeawayovej tvorby jeden zo slabších kúskov - i keď post Peterovho najbizarnejšieho filmu mu právom patrí. ()
Velká taškařice Péti ZelenoAway. Předmětem je inscenace. Předmětem je plodnost. Kráva! A dítě co má překrásného pindíka. Všechny dámy si chtějí na něj sáhnout.. A pak je tu vražda býkem----to je divadlo? A jedna takzvaná matka ušukaná k smrti. To bylo divadlo? Já asi Greenawayovi rozumím, však nejist, nechávám si to pro sebe. Zajímavý brutální spektákl. ()
Brutální, odporné, deprimující, zvrácené, úchylné, naprosto nelogické. Asi jsem (promiňte mi ten výraz!) blbá, ale tenhle snímek ve mě zanechal více zlosti, nechutenství a odporu než příjemný kulturní zážitek. Ke všemu jsem asi přeci jen feministka - co to mělo být to několikáté znásilnění?! Ženy, radši bychom měly stát u plotny... ()
Theatrum Mundi, nebo-li Begotten v barvách a na prknech jeviště, před zraky celého světa. Světa papouškujících, tleskajících oveček, jenž se smějí, když je jim dovoleno, brečí, když je jim přikázáno a trpí, když jim není dopřáno. Moc v několika podobách, moc náhle nabitá a ztracená i moc zakořeněná a trestající " třináctkrát + třináctkrát + třináctkrát a tak dále. Velkolepá vizuální stránka, postavena na preciznosti snímání a pohybu v každém detailu. I v malém rohu obrazovky se odehrává příběh. Každý navštěvuje denně to samé divadlo a každého okolní herci jistě nudí. Nudí svým hledáním jistoty, každý si chce sáhnout, nebo jen ukrojit malý prstíček. Film plný žehnání i bolesti. Ojedinělé pojetí režijní i herecké. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (3)
- Sacha Vierny soutěžil o cenu Zlatá žába polské Camerimage v kategorii nejlepší kamera. Ve stejné kategorii vyhrál katalánskou cenu Sitges. (Terva)
- Film byl v roce 1993 mimosoutěžně promítán na filmovém festivalu v Cannes. (Terva)
- Peter Greenaway soutěžil na Mezinárodním filmovém festivalu v Katalánsku o cenu Sitges u v kategorii nejlepší film. (Terva)
Reklama