Brilliantovaja ruka
The Diamond Arm
Obsahy(1)
Semjon Gorbunkov je nenápadný úředníček a vzorný otec rodiny. Jeho život se nečekaně změní, když jednoho dne nastoupí na výletní loď do Orientu. Shodou okolností se zaplete do akce jedné zločinecké bandy, která jej omylem považuje za svého člena a do sádrového obvazu levé ruky mu ukryje sadu briliantů. Než se vše urovná, dojde v této excentrické veselohře s kriminální zápletkou k řadě intrik a omylů. Režisér Leonid Gajdaj ji pojednal s velkou komediální nápaditostí a smyslem pro parodickou nadsázku. Oporou mu byli všichni herečtí představitelé, zejména Jurij Nikulin v hlavní roli. V anketě o nejlepší ruskou komedii století (1995) získala Briliantová ruka na základě hlasování televizních diváků první místo. (FebioFest 2006) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (40)
Matně si pamatuji, byl jsem vděčný dětský divák :-) Briliantová ruka Film byl dabován po vpádu spřátelených vojsk v roce 1968, na základě rozhodnutí FITESu odmítali herci jako protest dabovat sovětské filmy. Hlavní role mluvili "stávkokazové" dříve představitelé středních rolí, přešli v tomto období na hlavní role, herci malých přešli na střední role. Mezi dabéry se začali objevovat herci mimopražských divadel a dokonce dabovali i technici barrandovského dabingu. ()
Kolega argenson vystihl vše důležité, je to skvělý zdroj informací. Já bych jen dodal, že hůř napsaný scénář jsem dlouho neviděl a tuhle šlamastyku nezachrání ani původní dabing neoposlouchaných hlasů, ani krátké vsuvky rychlodabingu místo dnes běžných titulků, když tvůrci nechtějí sjednotit více použitých jazyků. Koukal jsem se přes 90 minut a doteď nevím, o čem to bylo. ()
Nechal jsem se navnadit - v Rusku vyhlášená nejlepší komedie století, osmdesát miliónů diváků v kinech, slibný, byť neoriginální námět, říkal jsem si, nebude to špatný. Ale buď jsem nebyl správně naladěnej nebo je špatně něco jinýho, ale mnoho jsem se nebavil. Ano, usmál jsem se u hlášky: "Tady nejste v Londýně, tady není přítelem člověka pes, tady je nejlepším přítelem člověka domovní správa.", zaujal mě i nevšedně použitý simultánní překlad v jedné z úvodních scén, kdy minutový výlev nasranosti překladatelka završila lakonickým "Drž hubu":-) Nakonec musím uznat i to, že sovětská kinematografie mi není příliš blízká a nedokážu asi správně ohodnotit herce, které jsem viděl poprvé. Ovšem je-li toto nejlepší komedie století... ()
1/10 Úřednícký "podpantofel" je shodou nešťastných náhod v průběhu dovolenkové návštěvy orientálních krajů proti své vůli zatažen do podniku zlotřilých pašeráků zlata a diamantů. Do sádry kolem jeho zhmožděné ruky je uschováno velké množství cenností, které chce banda po jejich převezení do Sovětského svazu získat zpět. Protože hlavní hrdina je moula (ostatně jako téměř všichni, co se objeví před kamerou - včetně milicionářů a padouchů) otevírá se celá plejáda plánů a situací, které by některé z diváků snad mohly pobízet do smíchu, což mně ve většině případů obcházelo - i když našlo se pár momentů - titulkování herců: hrají, dále, hrají, také hrají, v neposlední řadě - mezititulky: konec prvního dílu, československá tatra 603 jako exotické orientální auto, chůze po vodě. Hlášky: Viděl jsi Lorenovou? Pil jsi Colu? Jak chutná? Možná tento druh prvoplánového humoru oslovil italské tvůrce a byl předobrazem Fantozziho - mě to nesedlo. Když někde stačí k výbuchu smíchu pitvořící se obličej hlavního hrdiny, strejda nikdy nesundávající rádiovku nebo kopnutí do nejchoulostivějších mužských partií...to že vyhrálo na konci 90. let titul nejlepší ruské komedie století? Mám strach vidět ty méně úspěšné - tady byla aspoň polonahá slečna ()
Že komedie Leonida Gajdaje patří k divácky oblíbeným, dokazuje vítězství Briliantové ruky v soutěži o komedii století. Úředníček Gorbunkov se nechtěně připlete do pašování šperků. Celý film poté slouží jako návnada policie, aby mohla zločince chytit. ___ Briliantová ruka vykazuje několik podobných motivů jako další Gajdajova komedie Ivan Vasiljevič mění povolání. Hrdinové se do svých svízelných situací dostávají neúmyslně. Většina zábavných scén ústí v jednoduché groteskní gagy. V obou filmech také vystupuje správce domu či ulice, který hyperbolicky lpí na pravidlech více než na lidech - „Člověku se má věřit jen v krajním případě.“ A zapomenout nesmím ani na černou kočku, která se jako „černá nit“ proplétá oběma snímky. ()
Zajímavosti (2)
- Film byl dabován po vpádu spřátelených vojsk v roce 1968. Na základě rozhodnutí FITESu odmítali herci jako protest dabovat sovětské filmy. Hlavní role mluvili „stávkokazové“. Dříve představitelé středních rolí přešli v tomto období na hlavní role, herci malých přešli na střední role. Mezi dabéry se začali objevovat herci mimopražských divadel a dokonce dabovali i technici barrandovského dabingu. (sator)
Reklama