Zahrada slov

Ako už všetci poznamenali, najsilnejšou stránkou je tu animácia... Dokonalé, dokonalé, dokonalé, rozplývala som sa. + dážď milujem, takže.. nie je čo riešiť. Celé to pôsobilo príjemne poeticky :) Dejová línia na konci akosi klesla.. ako sa tam obaja rozkričali a rozplakali... Ale animácia + charaktery postáv si proste zaslúžia 5*, aj keď slabších. (09.06.2013)

Šinkaiova devíza ve stopro deštivém hávu nádherné zahrady v ultra realistické animaci. Tak přesné, že jsem našel na mapách adresu čtvrtě snímaného mrakodrapu a přilehlého parku s altánkem. Shinjuku Gyoen - National Garden. Na náš středoevropský mentál ke konci možná až příliš sentimentální, avšak pro Japonce osvobozující přiznání svých niterných, nešťastných pocitů. 70% (21.09.2023)

Je to krátké, takže poměrně málo o postavách, přesto mi přijde, že jsem toho věděla dost. Nebo přesně tolik, kolik bylo záměrem. Přeci jen...je úplně běžné, že o tom druhém toho taky často nevíte dost. Takže možná lepší, že délka je, jaká je. Stejně jako déšť. Taky to netrvá dlouho. Plus do toho luxusní vizuál. Já sama mám pro déšť velkou slabost, takže naladově mi to hodně sedlo. A příběhově taky. A teď mě omluvte, jdu si pustit mou oblíbenou...I'm only happy when it rains I'm only happy when it's complicated And though I know you can't appreciate it I'm only happy when it rains... :) (11.10.2023)

Nádherná animace. Nejlepší, co jsem doposud viděl, a to už od prvního záběru. Anime bylo pro mě zpočátku jen forma zábavy; časem se mi ale podařilo objevit jeho uměleckou stránku. Malinko mě mrzí, že u „Zahrady slov“ je to bohužel řešeno na úkor příběhu i stopáže. Tuto pastvu pro oči si lze užít pouze tři čtvrtě hodiny, a příběh nebyl, alespoň pro mě, ničím výrazný. Mám rád Šinkaiovy filmy, mám rád jejich psychologickou stránku a vím, co to obnáší. Vím ale také to, že u jiných filmů se mu podařilo zaujmout moji pozornost příběhem lépe. Každý je zkrátka dobrý z jiného hlediska. Z osobního hlediska mě „Zahrada slov“ nejvíce oslovila skrze déšť, který je pro hlavní postavu Takaa tak důležitý. Připomněla mi, jak moc mám déšť rád. (22.02.2016)

Na rozdíl od Mijazakiho a Takahaty jsem vždy považoval Šinkaie za... no, zkrátka za kýčaře. V tomto případě je jeho postava v sobě utopený filozof, poeta a řemeslník, vše v jednom balení, který rád chodí venku, když leje, a kreslí boty. Jako jo, kluk je sympaťák a femme fatale pohrávající si s lodičkou na špičce bosé nožky zamotá hlavu nejednomu divákovi, ale pořád je to málo uvěřitelné, jednoduché a... kýčovité. (20.04.2021)