Králové léta

Schválně, kdo někdy nezažil pocit, že ho všechno a všichni serou a nechtěl se sebrat a jít někam do prdele? Králové léta jsou příjemným filmem o pár lidech, kteří to udělali a chvilku si žili, aniž by je cokoli obtěžovalo. Ne, že by to byl kdovíjaký filmařský zázrak, ale na jedno podívání to byla moc pěkná věc. 80% (02.08.2017)

Taková malá letní pohodovka o přátelství a o soužití s rodiči, kterých měl snad každý z nás jednou za čas plné zuby. Biaggio je jedna z nejdivnějších filmových postav jaké jsem kdy viděl, za celý film se o něm člověk nic nedozví, kromě toho, že je to pomatený magor s dobrým srdcem. Jeho postava by vydala na celý film. Celkově není moc co vytknout, Králové léta jsou prostě malý a upřímný film. A mě se líbil. 75% (08.08.2016)

Útěk do Divočiny pro dospívající.. a vůbec ne špatně udělaný. Vlastně se to Pennově filmu v mnoha ohledech dost podobá - kamera, střih a celkem i samotnej příběh. Testování, jestli obstojí kamarádství a jestli zabere holka, na kterou se snažím udělat dojem, k tomuhle patří. Ale proč má cenu něco podobnýho sledovat, i když jsem věkem jinde? Není to totiž trapný ani nereálný. Dialogy rodičů působí přesně tak otravně, jako tomu bývá ve skutečnosti, hlavní kluk má fajn ideály (nevim, jak to dělá, ale šklebí se taky stejně jako James Franco), nosí knír a kamarádí se s brilantním, totálně wierdow Biaggiem. Hlavně díky němu jsem se i zasmál. (Navíc tu hraje Alison Brie!) (22.11.2013)

Ten celkový nadhled, se kterým je to celé podáno, je nesmírně osvěžující. Ať už se jedná o rodičovskou linii, lov či třeba souboj s hadem, vše je sledováno optikou dopívajících a na míle se vzdaluje klasickému pojetí podobných scén. Tento dojem ještě zesiluje spojení tří naprosto odlišných postav, která jsou každá na jiném stupni cesty životem, a spojuje je jen potřeba osvobodit se z okovů, ve kterých je drží omezení dospělí. Postupem času však snímek přestává fungovat jako celek a rozpadá se na propojené jednotlivé epizodky, které navíc nejsou vždy stejně zdařilé. V závěru, kdy dochází postupné vystřízlivění, dochází tak nějak nuceně a prudce, díky čemuž je celkový dojem výrazně oslaben. Tomu napomáhá i chování postav, jejichž pronášená moudra sice zapadají do celého konceptu, ale jsou otravná. (31.07.2014)

Ještě teď, takřka v sedmadvaceti, mi příběh tří puberťáků v rozpuku dokázal jasně připomenout pocity z doby, kdy mi rodiče sem tam děsně pili krev "svou nevědomostí" a každý únik mezi moudré vrstevníky byl vysvobozením. Co si budeme povídat, občas mě to bere do dneška. Stejně tak mi dokázal připomenout všechny ty úniky do přírody a mimo civilizaci, kterých jsem si v minulých letech užila požehnaně. Připomněl mi, jak jsme si dokázali v pubescentních letech horoucně vyčítat, když se té naší vyvolené lásce líbil z party někdo jiný. A hlavně mi dokázal připomenout, že i bez mobilu, kompu, nebo televize bylo a především může být na světě krásně, stačí jen chtít. Kings of Summer jsou prostě ze všeho nejvíc lidským příběhem o odvaze, odhodlání a o duši. A jsou bohatí na inteligentní humor, který zahřeje. A takových příběhů není nikdy dost, kór když vás dokážou na devadesát minut vtáhnout tak, že se s nimi sžijete, až skoro zapomenete na ten svůj vlastní příběh. Paráda, za mě dokonce zábavnější než třeba Into the wild, Mud, či Perks, jejichž je tohle lepší kříženec. Taky jsme si kdysi chtěli postavit chatku, mno dodnes se nic nezměnilo, furt se nám na louce kousek za barákem válí jen jedny dveře a dvě prkna, dnes už krásně mechem prorostlé... 85% (29.12.2013)