Broadchurch

Celkové hodnocení po 3. dílech: Taková uchcané, ubrečené maloměstské přecitlivělé vyšetřování vraždy mladého kluka. Každý tam bulí nebo se tváří se jak kokotko. Táhne se to jako smrad. Do toho ještě nesympatický vyšetřovatel...ech. Co je na tom tak pozoruhodného nevím. Takových kriminálek se všude válí tuny...ty trapné citové výlevy, neoriginální linie podezřelých - jednoduše o ničem. 46%. (26.03.2016)

Extrakt dánského klenotu v osmi dílech, který namísto seversky syrové a pochmurné stylizace vsadil na melodramatickou patinu. Což nemusí být vhledem k námětu o ztrátě vůbec na škodu, ale tady jsou takové ty odzvučené zpomalené záběry za afektovaně tklivé/dramatické hudby či snímání proti zapadajícímu slunci tak časté, až je to vyloženě otravné. Největší úskalí je ovšem již samotný koncept; vsadím-li na civilní psychologickou stránku, která se spíše než zločinem a jeho vyšetřováním (což je dobře, jelikož "kdo a proč" je nade vší pochybnost odvoditelné velmi záhy čili v krimi aspektu seriál nefunguje ani za mák) zaobírá dopadem na rodinu pozůstalých i jejich okolí a vůbec důsledky i vyrovnávání se s tragédií v rámci uzavřené komunity, tak chtě nechtě musím mít skvěle napsané a vyprofilované postavy, které takovouto drobnokresbu ustojí. Samozřejmostí je pak skvělé obsazení. A byť tu takové postavy nesporně jsou, tak to nejsou ani zdaleka všechny. A i ty co z toho vyjdou nejlépe, tak zůstávají jen a pouze postavami; ani jedna není tak "živoucí" jako manželé Birk Larsenovi ze zmíněného dánského předobrazu. Nejsilnějším aspektem seriálu tak je genius loci vísky Broadchurch. (22.05.2013)

Obyčejné a předvídatelné. Ellie Miller je unylá, Alec Hardy má zjevně ztotoňovat prototyp na povrchu drsného, uvnitř zranitelného vyšetřovatele, jenže když je jeho jedinou slabostí srdeční aritmie, která mu život zkomplikuje průměrně tak jednou za čtyři díly, je to celkem nuda. Detektivní seriály, kde je jediný případ roztažený na délku celé řady, mě baví, jenže musí mít celistvý příběh a ne být natočeny stylem: “prvních x epizod se zaměříme na spoustu nevinných podezřelých, kteří se zločinem nemají nic společného, a na konci se zničehonic objeví důležitý důkaz, který vše během několika minut vyřeší.” Musí být zkrátka trochu víc jako River z produkce konkurenční BBC, kde vše, co vyšetřovatelé v průběhu jednotlivých epizod zjistí, na konci zapadne do sebe a vytvoří celistvou mozaiku. Musí se více věnovat psychologii postav a vytvářet jim uvěřitelnější motivace. A měl by mít méně průhlednou šablonu, aby divák snadno neodhalil pachatele několik dílů před koncem. První řada: 60 % (25.01.2016)

Jakkoliv je detektivní linka zajímavá - a rozhodně mně zajímá, kdo zabil Dannyho - hlavní síla seriálu je v psychologii postav, v tom jaký dopad má vražda nejen na jednotlivé obyvatele, ale jak zároveň působí na celou komunitu lidí malého městečka. Na povrch vyplouvají skryté aféry, Broadchurch začíná ovládat atmosféra strachu a vzájemného podezírání a do neklidného ohně přikládají navíc ještě všudypřítomní novináři, snažící se ze smrti malého chlapce získat co nejvíce pro svoji mediální kariéru. Dalším plusem je hlavní dvojice vyšetřovatelů - Ellie Miller je empatická žena, která má pro lidi v Broadchurch pochopení a soucit, protože je místní a mnozí z nich jsou její přátelé. Naproti tomu detektiv Alec Hardy, který byl k případu povolán odjinud, působí uzavřeným a ne zrovna přívětivým dojmem, sebou si vláčí tajemství z minulosti a k případu přistupuje věcně a bez emocí. A právě Elliino vcítění a Alecův nadhled tvoří zajímavou spolupráci, co se týká v přístupu k celému vyšetřování. Herecké výkony, hudba, vizuální stránka, to všechno funguje na jedničku a jako správnou whovianku mě potěšilo vidět spolu v jednom seriálu Davida Tennanta s Arthurem Darvillem...Tak musím říci, že konec první série byl hodně emotivní, zatím 75% a těším se na sérii druhou. (06.04.2013)

Jako detektivka malinko fail, protože to používá typický "zbabělý model svícnu", nakupí to motivy odvádějící pozornost a vraha uhodnete jen tehdy, pokud zapojíte do hry zkušenosti s podobnou žánrovou taktikou. Což se mi moc nechtělo dělat, protože jsem doufal, že právě tomuto manévru se tvůrci vyhnou. Výstavba figur, úroveň epizodních linií a pojetí hlavních postav je totiž na vyšší úrovni, stejně jak zpracování, které využívá sytých barevných i světelných kontrastů, ponurých polodetailů na postavy v sychravé krajině i nesymetrické rámování. Ano, Wallander a severská detektivka tanou na mysli, i díky tomu modelu detektivní zápletky a zatajeného motivu. Broadchurch je nejlepší v tom, v čem zůstává svůj - skvěle vykreslená komunita, rozčeřená hladina až příliš poklidných životů, nejednoznačná práce s motivem incestu a především znamenité postavy detektivů, které ctí severský model asociála, ale zajímavě ho překládají do poněkud sentimentálnějších ostrovních not. Tennantův krysí obličej je přesný match, stejně jako tuctová tvář Olivie Colman. Nakonec docházím k nezvratnému dojmu, že Broadchurch jako drama funguje dokonce o něco lépe než Zločin (především se tolik nehledá a nabízí zajímavější perspektivy v psychologické a sociální rovině - média, komunita), ale jako detektivka zvládl pochytit jeho nešvar v osmi částech. Ta uhýbavost zamrzí, i když je jasně daná formátem. Stejně jsem v tom městečku ale citově nastěhovaný až po uši. [85%] (26.01.2014)