Režie:
Andrea SedláčkováScénář:
Andrea SedláčkováKamera:
Jan Baset StřítežskýHrají:
Judit Pecháček, Aňa Geislerová, Roman Luknár, Eva Podzimková, Ondřej Novák, Roman Zach, Igor Bareš, Jiří Wohanka, Ondřej Malý, Taťjana Medvecká (více)Obsahy(1)
Osmdesátá léta v Československu. Mladičká sprinterka Anna (Judit Bárdos) se stává členkou Střediska vrcholového sportu. Její matka (Anna Geislerová) a trenér (Roman Luknár) doufají, že splní kvalifikační limit a postoupí na olympijské hry. Vybočením ze světa tvrdého sportovního drilu je pro Annu pouze milostný vztah s Tomášem (Ondřej Novák). Anně začnou být bez jejího vědomí podávány anabolické steroidy. Její výkonnost stoupá, objevují se ale rovněž první zdravotní problémy. Anna se o přípravcích dozvídá pravdu, a přestože je v sázce její účast na olympiádě, hodlá dál trénovat bez nich. Její matka však doufá, že Anna účast na olympijských hrách využije k emigraci, a rozhodne se jí anabolika pod rouškou neškodných vitaminů aplikovat tajně. (Falcon)
(více)Diskuze
Thargi: Ja? Ban? :))
Uživatel smazal svůj příspěvek.
Narcis: Precenuju sa. Ale pozitivne je, ze aspon mali co poslat
nominace na Oskara - nejlepsi cizojazycny film
už je to na netu ale pššt :D
A co, na hajzli uz vznikli aj nejake tie scenare k filmom. Na dvojvrstvy Harmassan. nejako sa zacinat musi ...
už sa neviem dočkať, nech už to je
V kině.
Usuzuji podle toho jak jsem to viděl ve filmu, přišlo mi, že do prádelny se rozhodl jít po tom co potkal na schodech nějakou paní sousedku s prádelním košem, a spojil si to s tím, že když dopsala na stroji, tak se tam rozhodla jít...ale samozdřejmě ho to mohlo napadnout jen tak...což by vysvětlovalo můj problém se štěnicí.
A podle čeho usuzujete, že byla informace o mandlu zachycena v odposlouchávacím zařízení? Z děje podle mě vyplývá, že StB se do mandlovny vydala náhodou na základě toho, že náčelník potkal na schodech dámu s košem vyžehleného prádla.
O dobově odpovídající velikosti štěnice si netroufám nic soudit, každopádně vím, že tatrovka funkcionáře Kracíka buď o rok a půl předběhla dobu, nebo jezdil exkluzivně jediným v té době existujícím prototypem a ještě s falešnou SPZ...
na příspěvěk reagoval Scandium
to sa da uz stiahnut z netu?
Mám otazku ohledně té štěnice, krom toho že mi přišla celkem malá na tu dobu a ani nevím jak přenášela signál k nim do ústředny ( čekal bych něco spíš neco napojeného na telefonní drát ) tak hlavně její zvukovou kvalitu, že by v té době zvukově zachytily psaní na stroji bych veřil ale že zachytí i to jak říka ve dveřích že jde do prádelny ( nevím jaké slovo to přesně říkala, něco jako "mandl" myslím ) to mi přišlo, že ty štěnice musely být hodně výkoné v té době, nebo nepřislo vám to divné že tohle zachytily a rozpoznaly co říkala celkem daleko od ní ?
na příspěvěk reagoval Martin_L
Á, pán je asi odborník na dopingovou problematiku v 70. a 80. letech, to si rád poslechnu, tak "vyprávěj"!
Příspěvek byl smazán administrátorem.
Tak dnes jdeme na nějakou tu "polonovinářskou" projekci, kde pak bude i režisérka filmu na pokec, tak jsem na to zvědavý;-) Bude tam hafo atletů, včetně nějakých bývalých vrcholáčů a snad i lidi od antidopingu.
..a možná přijde i Fuka:-D
Uživatel goat smazal svůj příspěvek.
PRAHA - Středisko vrcholového sportu. 80. léta. Příprava na olympiádu. Herečka Judit Bárdosová vypráví o době státem řízeného dopingu, běhání s pneumatikou přivázanou k pasu a o tom, že je dobré si do kina na její film Fair Play vzít kapesník.
Pochází ze Slovenska, je Maďarka a v novém českém filmu Fair Play hraje devatenáctiletou holku, která miluje sprint a již její trenér nutí dopovat. Mladá herečka Judit Bárdosová je ráda, že tu dobu nezažila.
V socialistickém Československu se píše rok 1983 a ona ví, že nebude-li poslušná, s vrcholovým sportem končí. Matku má disidentku a uklízečku, její první láska nečekaně emigruje a ona stojí před rozhodnutím, co dál...
Snímek o stále tabuizovaném tématu dopingu za éry socialismu podle vlastního scénáře režírovala Andrea Sedláčková (Oběti a vrazi, Musím tě svést) a premiéru bude mít 6. března.
LN Ve filmu vás vidíme běhat v plynové masce, s pneumatikou přivázanou k pasu... Jak vyčerpávající bylo hrát sprinterku?
Měla jsem v Bratislavě trenéra, od února do léta, než jsme začali natáčet. Chodil se mnou třikrát týdně do haly, mohla jsem pozorovat sportovce – jak si povídají, co dělají, prožívají. To mi hodně pomohlo. Dvakrát týdně běžecký trénink, jednou posilovna. Trpělivě mi vysvětlovali, jak mám používat ruce a nohy. Bavilo mě to. Teď už se nedokážu přinutit, abych si sama dávala tak intenzivně do těla, ale pro film byl trénink zásadní. Měla jsem potřebné svaly a navíc přirozeně zhubla. Neobešla bych se ale bez dublérky, protože třeba při natáčení velkých závodů bych musela běžet tolikrát, že bych nejspíš padla vyčerpáním.
LN Fyzická příprava je jedna věc, psychická druhá. Co jste si říkala, když jste si vy, narozená v roce 1988, přečetla scénář o letech 1983 a 1984?
Měla jsem radost, že je to jiné, neotřelé, vlastně retro. Je to silný příběh – když je někomu devatenáct, chce být dobrý v tom, co dělá, chce dosáhnout maximum, chce toho maxima dosáhnout sám za sebe a cítí, že má k tomu sílu i schopnosti.
LN A najednou mu někdo všechno vezme, protože si odmítne píchat ilegální dopingové látky...
Jenže Anna chce hrát fér, proto se ten film tak jmenuje.
LN Přemýšlela jste, jaké bylo, žít v osmdesátých letech?
Jsem ráda, že jsem tu dobu nezažila. Rodiče mi o ní vyprávěli: Jednou za rok za hranice, když máte štěstí. Pak prohlídky celníků, otázky, co máte v kufru, proč tam jedete. Když jsme vstoupili do schengenského prostoru, naši byli hrozně šťastní, a já to přitom vůbec neprožívala... Ale pak jsem si uvědomila, že můžu jet do Německa, Chorvatska i Anglie, kdy chci, a je to každému jedno. Jenže takhle to nebylo. Vždyť moje hrdinka Anna se musí rozhodovat jako dospělá. Teď je mi pětadvacet, a když si vzpomenu, jaké jsem byla v devatenácti dítě... Můj život je rozhodně pohodlnější, bezstarostnější, než měla Anna.
LN Vysvětloval vám někdo politické zákulisí doby?
Studovala jsem fenomén státem řízeného dopingového programu, do kterého se moje postava v normalizačním Československu dostane. Četla jsem o tom ve slovenském týdeníku Týždeň, kde bylo hlavní téma o olympiádě v Los Angeles v roce 1984, což je ve filmu jeden z motivů. Psaní scénáře muselo být pro Andreu Sedláčkovou vzrušující, snažit se dobrat pravdy; vždyť scénář vznikl na základně skutečných událostí, a ještě o tom nikdo nic nenatočil. Doping je aktuální, zajímavé téma.
Celý rozhovor s herečkou Judit Bárdosovou o filmu Fair Play i o jejím otci, který kandiduje na slovenského prezidenta, si přečtěte v magazínu Pátek. Vyjde 14. února.
Estébáci a běhání za čtyři.
A překvapivě nový trailer (od toho původního ale odlišný jenom minimálně): http://filmserver.cz/clanek/6957/neni-dulezite-zucastnit-se-ale-za-pomoci-steroidu-vyhrat/ .
Judit Bárdos mi připomína v některych zaberech Trinity z Matrixu, akorat ta "nase" je hezčí :)
První upoutávka: http://filmserver.cz/clanek/6733/exkluzivni-trailer-na-sportovni-drama-fair-play/ . Naděje herecké obsazení a slušná výprava, ale asi si počkám na TV.