Das Bett
The Bed
Režie:
Oskar ReifScénář:
Oskar ReifKamera:
Igor LutherHudba:
Václav VondráčekHrají:
Michal Przebinda, Stanislava Jachnická, Sylva Langová, Jana Yngland Hrušková, Věra Kalendová, Jana Drbohlavová, Jan Pilař, Bohuslav Ličman (více)Obsahy(1)
Říká se velmi nepřesně: Žijeme na tomto světě a jsme jenom lidé... To ale není pravda. Žijeme totiž minimálně ve dvou světech: ve světě mužů a ve světě žen: a nejsme jenom lidé, ale jsme jenom muži a jsme jenom ženy. I když... Existují dnes ještě vůbec muži? S Lubošem Urnou - čtyřicetiletým hlavním hrdinou filmu - se seznamujeme v okamžiku, kdy umírá a tedy tento svět opouští. Bezprostřední důvod jeho smrti je banální a tragikomický současně, stejně jako situace, ve které se tak stane. Dokonce by se mohlo říci, že Lubošův konec je podobný většině událostí v jeho životě. Od útlého mládí až po dospělý věk. Kdo je vlastně Luboš Urna? S jistou mírou nadsázky je možno říci, že jde o určitý charakteristický typ příslušníka mužského pokolení konce dvacátého století. V jistém slova smyslu je možno Luboše označit za předobraz či určitý prototyp velice pravděpodobného mužského živočišného druhu ve třetím tisíciletí. Luboš je, stručně řečeno, reprezentant ne vlastní vinou degenerujícího biologického druhu - mužů, které zcela ovlivnil, pohltil a si podmanil plíživě agresivní svět žen.
Luboš se přitom nikterak nevymyká z průměru. Je učitelem, má rodinu, dvě děti, ale také značně vyvinutou citlivost a obrazotvornost, či přímo fantazii. Dalším charakteristickým rysem jeho života je skutečnost, že žije převážně ve světě žen.
Porodila ho žena, vyrůstá mezi ženami, dospívá mezi ženami, oženil se ženou a zplodil s ní dvě děti - samozřejmě ženy, mezi ženami pracuje, mezi ženami nakonec umírá... Mužů bylo v Lubošově životě vždy poskrovnu. Ve srovnání se ženami působili jen jako pouhé stíny, epizodisti velkých slov, prázdných gest a zanedbatelných činů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (137)
Vidět tenhle film v dobrém kině je filmovou lahůdkou. Skvělý obraz i zvuk. A je dobré být asi i muž....i když nic proti ženám.....je to nepochybně mimořádný film. Asi jediný důstojný pokračovatel nové vlny šedesátých let. Ve filmu zazní spousta mouder nebo alespoň podnětů k zamyšlení. Zajímavá je teorie degenerace mužského světa, opravdoví muži vymírají a nahrazují je muži přechodní. Ženy pak systematicky likvidují ve svých manželích poslední stopy chlapství, aby ho pak hledaly v romantických knihách a filmech.... a další a další zajímavé myšlenky. Nadčasový a převratný snímek. 90% ()
Dějiny poválečného Československa genderovou optikou. Film jiný i za cenu vlastní schizofrenie. Navenek feministický, v jádru šovinistický, útočný i omluvný, v němž se mužský divák najde stejně snadno, jako ztratí. Díky Lutherově kameře bezpochyby vizuální vrchol polistopadové kinematografie. Zatím nepřekonaný. 75% Zajímavé komentáře: Flipper, Pražák ()
No feministky si museli nad tímto filmem alespoň částečně mnout ruce, stejně jako zamindrákovaní hošani, kterým doma vládne sukně (že v tom srabu nejsou sami). Nicméně ošizen nezůstal ani český divák, kterému Oskar Reif nabídl do tehdejší doby vskutku netradiční černobílou podívanou na české poměry. Já sice nebudu patřit ke skupině těch, jež jeho dílo považují za nezapomenutelnou podívanou, ale lhal bych, kdybych neřekl, že i já se u některých momentů nezasmál. Podobně laděné filmy sice moc často nevyhledávám, ale tvůrčí genialita, solidní atmosféra a některé úsměvné hlášky určitě za pozornost stojí. Tento film však není pro každého. 60% ()
Naprostý unikát v české kinematografii, který v ničem nezadá se Švankmsjerovými filmy, co se týká osobitosti a surrealismu, ale mnohem více vychází z tradice 60. let (a možná i Jana Němce). Jde černohumorně vtipnou alegorii na svět mužů a žen, se kterou mnozí nebudou souhlasit a ještě větší počet i vůbec nestráví. Ale přesto jde o velmi hodnotný a artový kus. Samozřejmě musím vyzdvihnout nádhernou kameru a celou vizuální stránku filmu, dále pak herce, i když ne každému vyhovuje ve filmu divadelní pojetí. A scéna s Andrejem je naprosto geniální. ()
Podľa mňa sa tento pohľad do až utopistickej doby ovládanej ženami veľmi nevydaril. Začiatok je nanajvýš zaujímavý, obdobie Lubošovej mladosti bolo spracované v štýle, ktorý my pripomínal Malenu a mal aj svižné tempo, ktoré sa ale postupne spomalilo a nakonci som bol rád, že film netrval ani 90 minút. Inak celý film pôsobí veľmi bizardne, niekedy aj dosť perverzne a úchylne, čo však režisér nie vždy zvláda dokonale. Herecké výkony nie sú nijak výzarné, avšak treba oceniť skvelú Lutherovu kameru, zaujímavé výtvarné spracovanie a trochu netradične vybranú, ale skvelo sa hodiacu hudbu. Keď sa však celkovo pozriem na film, tváril sa byť veľmi umeleckým, občas sa mu to aj podarilo, no celkový výsledok je veľmi vlažný. ()
Galerie (21)
Photo © Barrandov Biografia
Zajímavosti (8)
- Nominace na Cenu tisku v rámci filmového festivalu v Paříži pro rok 1999. (charlosina)
- Roku 1999 dostává 5 nominací na Českého lva (nej. režie, scénář, kamera, výprava, ženský herecký výkon ve vedlejší roli). (charlosina)
- Jako sedmý film československé historie byl tento film v roce 1998 nominován do prestižní sekce na MFF v Cannes. (charlosina)
Reklama