Hany

„Hele zeptáme se tady mladýho zoba, ne? Ať nám řekne takovej mužskej pohled na věc, viď? Oni chlapi obecně dost hluboce cejtěj všechno, viď?“ – „Jo no, to cejtíme.“ – „Že jo?“ – „Hlavně třeba ryby.“ Hany je po delší době jeden z filmů, který se mi nejen, že špatně hodnotí, ale vůbec jakkoliv uchopuje. Dokonce se mi těžko rozhoduje, zda se mi snímek spíš líbil či ne. Styl natočení mě vcelku zaujal, „štafeta“ navazování (pomocí postav) mi přišla docela přirozená, nenásilná a zajímavá (přestože jsem posmutněl pokaždé, když se centrum dění „vyneslo“ pryč z ústředního podniku, jakkoliv byly třeba řeči štamgastů v nedaleké hospodě taky docela výživné). Nepochopil jsem však, proč tvůrci porušili avizovanou (a samozřejmě imaginární) „jednozáběrovost“, když to vlastně absolutně k ničemu nevedlo (vtěsnat do filmu další postavu, která by publikum „dostala“ zpátky do Hany, by jistě žádný problém nebyl, takže o co mělo jít?). Nejsilnější na filmu mi přišly (místy až dokonale) absurdní dialogy. Při jejich poslouchání mi dokonce ani tak moc nevadila zjevná stylizovanost (jen občas), protože to, co si nanejvýš birazní postavičky sem tam sdělovaly, mě upřímně hodně rozesmávalo (i Jirkův dlouhý monolog na cestě k zastávce překvapivě nezačal nudit). Bohužel však docházelo na hlušší místa (otec s kolem?!) a jejich korunovací byl moment, který přišel zhruba po hodině projekce. Po střetu na ulici se totiž celý film ponořil do zdánlivé anarchie, já nechápal proč, co tím chtějí tvůrci říct, a Samirův počin mě rázem přestal bavit. Cíl filmu mi tak zůstal utajen (snad nemělo být pointou toho všeho něco tak banálního, jakože si „na veřejnosti“ hrajeme na něco jiného, než ve skutečnosti jsme), a pokud jím naopak mělo být čistě pobavení (a snad i jakási satiricky zabarvená sonda do nočního života určité věkové a společenské skupiny), byla poslední dvacetiminutovka naprosto zbytečná a mimo. Ve výsledku tak hodnotím „neutrálním“ průměrem. „Jo a potom, pak asi půl hodiny bylo ticho, to asi přišel ten její táta, hele ten je taky takovej…“ – „Co?“ – „Divnej, furt na mě čumí, když tam sem. Jako ten z tý krásy americký…“ – „Spacey?“ – „Jo! Ježiš ty seš tak chytrej!“ (26.01.2015)

Passivity in a character is a real danger to dramatic values. But a figure who does not (or cannot) actually do things or who hasn´t got the gumption to struggle in a way that produces new situations and developments is to be a dead weight on the narrative. In effect, a bore. - Alexander Mackendrick. ____ Kluci by se mohli někdy podívat třeba na O slavnosti a hostech a ne tolik hltat videoklipy Kaneyho Westa. Nebo v lepším případě si přečíst nějakou knížku o stavbě dramatického díla, potřebujou to jako sůl. (11.05.2014)

Tento příspěvek obsahuje značné množství SPOILERů. Pokud máte po této látce alergii, tak obsah tohoto příspěvku prosím ignorujte, a pokud jste chytří a chápete tento film, tak mi napište vysvětlení do zpráv.Ze začátku si říkám ty jo...jakto, že to má tak nízké hodnocení?? Naprosto nechápu, protože ten film je zajímavej. Připadáte si jako byste tím večerem procházeli jako nezúčastněný divák a divíte se kolik se toho za jednu noc dá stihnout, a co všechno se za drama odehrává třeba jen v jedné ulici o patro výše, či dole v nějaké hospodě. Třeba si i trefně říkáte - a hele přece jen ty české filmy nejsou tak špatné a třeba se nám také rodí nová zajímavá herecká generace! Všechny tyto postřehy jsou na místě. Ale zatímco obdivujete třeba ty kontinuální záběry a um herců 25 minut filmu se nepřeřeknout a bez střihu natáčet, tak vám unikne něco podstatného. Unikne vám něco, bez čeho celý film nepochopíte. A mě to uniklo...Zajímal mě příběh a opravdu jsem se snažila pochopit proč tam ke konci najednou leze několik desítek nějakých týpků a proti nim policie se štíty, kteří na sebe naprosto nepochopitelně nechali házet věci. Díky tomu, že vím zhruba jak to při policejním zásahu na takové "akci" chodí, tak mohu zcela jistě říct, že tato část filmu je naprostá pitomost. Ke konci filmu jsem si tedy kladla otázky tipu - ale proč?? nebo jaký to má smysl?? či navazuje to k něčemu? a dělají se demonstrace či vzpoura v noci? -- přijde mi, že spíše ne..... A vzpoura vůči čemu? Prohnilému světu či proti nedostatku fetu? Těžko říci co tím chtěl básník říci... (02.04.2016)

Prázdná prázdnota nevypovídající o ničem, ani o prázdnotě samé. Jestli tohle má být pokus diagnostikovat generační frustraci, vzniklo jen hezky nasnímané generační klišé. Scénáristické cvičení s mizerně vybudovanými charaktery, nezajímavě stagnujícími situacemi, které ani při snímání na jeden (tři) zátah(y) nevytvářejí dojem fluidnosti času a prostoru, ale spíš rozpačitého těkání od detailu k detailu a odtud k bezradně zacyklenému celku. Přirozenost hovoru neustále sráží to, že postavy vedle všedního blábolení zdůrazňují i nošení masek a exhibicionistické zakrývání vlastní bezvýznamnosti (je to místy tak úporně doslovné, až to působí naprosto nerealisticky). Podstata frustrace a agresivity tu nejspíš nezáměrně vystupuje jako něco, čeho se tvůrci zpoza bezpeční kavárenských výloh skrytě obávají, ale nejsou schopni tomu dát smysluplný tvar a motivaci. Při odkazu Samira na London Riots se mi ve vztahu k Hany vybavuje výsměšný refrén destrukční symfonie londýnského rappera Plana B: "Oiy! I said Oiy! / What you looking at you little rich boy! / We're poor 'round here, run home and lock your door / don't come 'round here no more, you could get robbed for." Od nejmladší generace bych čekal radikálnost, dráždivost, podvratnost, ne pohodlné neobjevné stereotypy. To si fakt můžu jít dřepnout do Hany Bany a tupě čumět na ulici, kde se už roky děje to samé prázdné, nepodstatné, zato notně uřvané nic. Dvě za odvahu zkusit točit jinak a celkem působivou Žiaranovu kameru. [40%] (28.04.2014)

Zpracováním na české poměry nezvyklá, ambiciózní a zajímavá, ale bohužel zmatená sonda do několika hodin vykonstruovaného života neexistujících loutek. Těžko uvěřitelný bzukot Ulice by mi ale sám o sobě nevadil. Poetické odtržení od reality mi je vlastně sympatické. V průběhu snímku ale došlo k několika dějovým (sugerovaně kauzálním) kolotočům, které jsem naprosto nepochopil. Zmatek vrcholí ve třetí čtvrtině snímku (riot), kdy se tento totálně rozsype. Škoda. (03.12.2014)