Bennyho video

Po šesté jsem se setkal s panem Hanekem a zase to bylo něčím jiné. Nejvíce mě zaujaly motivy chování postav. Mnoho lidí zde kritizuje rodiče, ale popravdě řečeno si myslím, že svým jednáním pouze dokazovali svou (možná nezdravou) lásku k synovi, přesto co udělal. Těžší je to s Bennym. Někteří obviňují jeho otce s matkou, jiní zase média plné násilí (ať už zprávy, filmy nebo ta porážka prasete nahraná na videu). Ale že by za to třeba mohl on sám? Normální člověk by se tak na jeho místě rozhodně nechoval, nasnadě je psychická porucha, nebo to byl prostě jenom spratek, jehož citová stránka byla silně zaostalá. Silný samotný akt, rozhovor rodičů v kuchyni a stejně tak nepochopitelný konec, ale jinak byl film vyplněn celkem nudnými záběry, o zbytečné cestě do Egypta nemluvě (to asi maminka s tatínkem opravdu nevěděli kam ještě narvat peníze, když ho stačilo vzít na statek, pryč od "uklízení"). Nelíbí se mi prezence režisérova názoru na danou problematiku; v mhoha jiných případech bych mu dal za pravdu, ale nato, jak postavil Bennyho příběh, musím říct ne. Po formální stránce se sice dbá na autenticitu, někdy to však připomíná spíše amatérismus. Podtrženo sečteno, slabší průměr. (09.08.2011)

Haneke předkládá tradičně brutální scény, nad nimiž se člověku trochu zvedá žaludek (tentokrát již v samém začátku). Ideově je silný v tom, jak se mu zde daří zobrazovat rodinné patologie a morální otupělost, naopak hloupě, na samé hraně směšnosti, působí jeho kritika vlivu násilí (zprostředkovaného médii) na lidské vědomí. Ono kazatelství mi na něm asi nepřestane vadit. (05.08.2019)

V tomto filme režisér skúma, aký silný dopad môže mať na dospievajúceho chlapca sila médií (TV a film, v ktorých je smrť človeka bežnou súčasťou) a zároveň keď násilie vníma aj naživo - hoci "iba" páchané na zvieratách na statku. Ak k tomu ešte pridáme nezdravé rodinné prostredie, môže sa stať, že sa mu to všetko trošku pomieša v hlave a odrazu nadobudne pocit, že je smrť (nech k nej príde za akýchkoľvek okolností) prirodzená. Zvedavosť, ktorá sa v ňom prebúdza, neustále rastie a 14-ročný Benny ju túži zažiť naživo... To, čo následne sledujete nasnímané s roztrasenou kamerou vám príde ako zlý sen. O to viac vás zaráža, keď si uvedomíte, že Benny necíti žiadnu vinu, strach z možných následkov svojho činu a v podstate mu chýba akákoľvek empatia. Na druhej strane tu máme rodičov, ktorí sa snažia so situáciou, ktorú ich syn spôsobí, popasovať čo najlepšie. A vieme ako to chodí, rodičia sú pre dobro svojich deti schopní urobiť čokoľvek... (26.09.2019)

Moje tretie stretnutie s Hanekem a druhé s mladým Arno Frischom a Ulrichom Mühe. Opäť silný emocionálny zážitok. Počas celého filmu mi blúdili hlavou otázky, či je to možné a ak áno, čo s tým. Mrazivý až desivý film, ktorého sila je v kontrapunkte medzi činom a reakciou naň. Z reakcie rodičov je zrejmé, koľko patologických vlastností Benny podedil a koľko ich v tom citovo vyprahnutom, sterilnom prostredí získal počas svojho krátkeho života. Dokonca som presvedčený, že ak by sa Bennymu prepiekla táto stichprobe, cesta k Funny Games je otvorená. A nie je to iba osobou režiséra a hercov. (07.10.2010)

Haneke nám ukázal pohľad na skazenú spoločnosť, no jeho snaha o psychológiu Bennyho mu nevyšla. Ak chcem vidieť pohľad do mysle vraha resp. človeka z ktorého vraha spravila spoločnosť, pustím si Henryho. Haneke jednoducho a dosť priamočiaro zobrazil zlo a dal odpoveď na tú otázku, ktorá pri podobných filmoch vzniká. Čo ho viedlo k niečomu takémuto? Na film som sa tešil pretože v neskoršom Michaelovom filme Funny Games, predviedol psychologický film ako sa patrí. S veľa otázkami, žiadnymi odpoveďami a naturalistickým zobrazením násilia. Benny´s Video mi pripadá ako rečnícka otázka. Režisér nám v prvej tretine filmu položí otázku, no zároveň v ďalších scénach odpovedá. Chalana pokazili bohatý rodičia, veci, ktoré si môžu dovoliť, pocit istoty a hlavne stereotypný život. Chcel len niečo nové, chcel to len cítiť. Zaujímavé a dobre zrežírované, ale časť v Egypte bola zbytočne dlhá. Cením si snahu o kritiku, pretože takéto ja môžem, žiaľ dokonale to vyšlo až o päť rokov neskôr. 55% (04.10.2010)