Jako nikdy

Přátelé, tak tohle byla největší zívačka, jakou jsem ve svém životě kdy viděl. :D Neskutečné, že jsem vydržel až do konce. A to i přesto, že děj filmu je vlastně totálně o ničem, vůbec nic se zde neřeší, jede si v tom svém uspávacím tempu a Vám je vlastně úplně šumák, na co koukáte. Zavřete oči, za deset minut je otevřete a zjistíte, že jste vlastně o nic nepřišli. Závěrečná pointa tu pak jaksi úplně chybí. Co víc dodat, pro mě je tohle nejnudnější film roku, možná i celého desetiletí. Z úcty k Jiřímu Schmitzerovi, bez kterého by tohle dílko zapadlo do nejtemnějšího zákoutí českého filmu a do absolutní břečky, dávám 1* a 20%. (29.11.2014)

Je jasné, že tenhle film není divácky jednoduše stravitelný a názory se na něho budou hodně různit. Tyc natočil atmosférické a velmi depresivní drama, v němž se zdánlivě nic neděje, jenže pod povrchem jsou skryta tajemství a traumata, která není radno závidět. Kamera je vskutku výborná a vytváří poetické obrazy, které v kontrastu s dějem a postavami působí hodně zajímavě. Samostatnou kapitolou budiž herci, protože ústřední trojka je famózní a kdyby se udělovaly ceny za kolektivní výkon, tak tihle by ji museli získat. Špalková s Medveckou výtečně vystihly charaktery svých postav a dokáží odlišit velmi jemné rozdíly mezi rivalitou, porozuměním a možná začínajícím přátelstvím. Schmitzer zase minimalisticky a uvěřitelně ztvárňuje člověka na konci svých dní, který někde hluboko uvnitř má lásku, jenže ji nedokáže dát najevo a tak je nesnesitelný a protivný. Je pravda, že kamerových exhibic je tu někdy moc a některé scény jsou odděleny příliš ostře, to ale nic nemění na tom, že Jako nikdy je pro mě osobně zatím tuzemským filmem roku. Bojím se ale, že budu v menšině. 80% (12.09.2013)

Chová se to, že to má velké ambice a tím to končí. Mixovat Janáčka s Kazety, jak se zlíbí, je dost mimo. Tak jako absolutně rozdrásaný scénář, který výborným hercům nenechá ani trochu prostoru. Spolu s kamerou, která vás bolí a střih mrská. Tyc to prostě fakt udělal celý nějak mimo všechno, zejména mimo mě. (22.02.2014)

,,ZASRANÝ, ZKURVENÝ, POŠAHANÝ BÁBY! CO MYSLÍŠ MILÁČKU? NEBYLO BY UŽ NAČASE, ABYS VYPADLA. KONEČNĚ SE NA MĚ VYKAŠLALA....“ /// Umělci. Vztahy. Lidi. Ženský… Dvě ženský kolem umírajícího chlapa. Dramatický dialogy a role, který si (nejen) podpráhově říkaj o nějakou cenu. Takový divadlo o smrti a umírání. Čekání na smrt mezi hádkama, který maj vyřešit … prostě vztahy. Připravte se na málo radosti. Ale to se asi dá vočekávat. Lidi se tady totiž maj rádi jen tím svým způsobem. Každej máme nějakej způsob. A nějaký vočekávání. I vod smrti. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Páč dneska už nic nenamaluju. 2.) Páč českej festivalovej film. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (13.08.2014)

Film měl bezpochyby nést různá poselství a vzbudit v nás sounáležitost s naším osobním životem. Zpracování však bylo krkolomné, nepřesvědčivé a mírně chaotické. Některé scény vyloženě do filmu nezapadaly a působily dost násilně. Věřím že nahota zvyšuje sledovanost (koupání v rybníku) ale tyto scény byly jako pěst na oko oproti celkové atmosféře filmu a působily spíš zoufalým dojmem. Kdyby byl film více jednotný, tak bych ho určitě hodnotila mnohem lépe. (17.09.2013)