Jako nikdy

Zase jednou po dlouhé době český film, který stojí za to vidět! Základem je výborný scénář, kde vše dává smysl a vychází z psychologie postav. Ty se nám sice nemusí líbit, ale o to působí životněji. Což je samozřejmě z velké části zásluhou výborných herců (a teď nemluvím jen o třech hlavních a dvou vedlejších rolích, ale i o těch, kteří se objeví třeba jen v jediné scéně), ale i spolehlivého režijního vedení. Drama o umírání prosté patosu asi v kinech nic nevydělá, ale mezi všemi těmi zaměnitelnými napůl dramaty a napůl komediemi suverénně vyniká (90%). (27.09.2013)

Optimistický film o zomieraní. Pretože plný poézie, jemnej starej i vhodne zvolenej novej hudby (Visací zámek, Kazety) a krásnych obrazov českej vidieckej krajiny. O umierajúceho sa stará partnerka súčasná aj bývalá. Dočká sa i bonusovej návštevy syna i budúcej nevesty. Isteže sú tam vážne konflikty a nevyriešené veci z minulosti. Keby ich nebolo, šlo by o čistú gýčovitú selanku romantického umierania v záhrade plnej voňavo dozrievajúcich ovocných plodov. Obratne vyriešené príjemné pozeranie na nepríjemnú tému obdivujem a napriek kritizovanej podbiehavosti, údajnej stredoprúdovosti a povrchnosti, som si film ako skvele zrežírovaný druh iluzívnej rozprávky vychutnal. Pretože, úprimne: dnes temer každý umierajúci končí na gumou potiahnutom nemocničnom lôžku, v opatere sestričiek, čo nemajú na nič čas, opásaný infúziami a hadičkami. Príbuzným robí dobre, keď sa môžu nepohodlnej skoromŕtvoly zbaviť jej odvozom do studených a chladných inštitúcií akými sú nemocnice, doliečovacie ústavy, či domovy sociálnych služieb. Protipohľad na inú možnosť, nevzdávajúcu sa kontaktu s umierajúcim, no stále sa života dožadujúcim preto potešil. (14.11.2013)

Chová se to, že to má velké ambice a tím to končí. Mixovat Janáčka s Kazety, jak se zlíbí, je dost mimo. Tak jako absolutně rozdrásaný scénář, který výborným hercům nenechá ani trochu prostoru. Spolu s kamerou, která vás bolí a střih mrská. Tyc to prostě fakt udělal celý nějak mimo všechno, zejména mimo mě. (22.02.2014)

Fungující atmosféra pozdního léta kombinovaná se zmírajícím Schmitzerem? Kdo by to byl řekl, že to dokáže být tak zábavné (pozor, nezaměňovat slovo "zábavné" za "vtipné"), hlavní díl má na tom excelentní výkon samotného čekatele na Smrtě, ale i překvapivě dobré Petry Špalkové, která krom velmi dobrého hraní zapadá do své role snad vším jako do sebe zapadají důkazy v teoriích Hercula Poirota. Dokonalý tenhle film není, trochu u něj zamrzí nedotaženost snad žádné linie do nějakého jasně definovatelného konce (ha, že bys to byl ty, ty tajemný arte?) a mrzká gradace před očekávaným, pořád je to ale sakra dobře odvedená práce na všech frontách (třeba hudba je jedna z nejlepších z českých v posledních letech). (20.02.2014)

"Co nespíš, je půl čtvrtý. Promiň, že jsem Tě vzbudila. Čím bys mě vzbudila? Já nevím, asi jak nespím. Jak přemejšlím. To je asi blbost,co?!" --------------------- "Vím proč s Tebou jsem. Někde v Tobě, uvnitř, v hloubce, je ukrytej kus diamantu. I když ho schováváš a zabíjíš, tak já vím, že tam je.." ---------------------"Dáš si čaj? Dám si rum. Hm, a je to rozumný? Ne!.." Áno, ako píše Murro, toto na papieri fungovať nemohlo a ak film niečo zachraňuje, tak sú to herci. Mimochodom, extrémne zle zostrihané. A že Zdeněk Tyc vie...a ako výborne, však Vojtěchu ! (02.03.2014)