Pianistka

Desivé, mrazivé, naháňajúce strach, hnus, odpor, ale i zvedavosť, záujem a snahu o pochopenie ... To všetko som našiel v tomto SILNOM diele so SILNÝM vykreslením charkterov postáv. Kto sa chce "odbavovať" na zvrhlých sexuálnych praktikách - zbytočná strata času. Kto sa dokáže a chce vcítiť do tragiky postáv oboch hlavných predstaviteľov, tak smelo doporučujem .... (31.05.2004)

Bylo to trochu zdlouhavý, chvílema nudný, ale hlavně to celý končí někde na půl cesty. Já čekal nějakou šokující pointu a kde nic, tu nic. Na druhou stranu sledovat hereckej výkon Isabelle Huppert je zážitek už sám o sobě. Ta hraje tyhle divný a zvrácený postavy tak skvěle, že snad musí bejt do jistý míry divná a zvrácená i v civilním životě. Spojení Hanekeho s Isabelle Huppert jsem viděl zatim ve dvou filmech a docela to zafungovalo. Né, že bych měl potřebu tohle vidět znovu, ale asi se zkusim podívat i na jiný filmy týhle dvojice. (21.06.2024)

Nic méně než film o lásce. Lásce dvou odlišných lidí. Paradoxem (je to Haneke takže paradox je povinný) je, že hlavní hrdinka ví, co chce (a dokáže si o to smysluplně říci a to není zrovna samozřejmé nejen pokud patříte mezi sexuálně narušené), zatímco její mladý milenec se potácí mezi svou normalitou a touhou po ní. (30.07.2009)

Šokující, hnusný, úchylný? Ne, nic z toho bych při popisu filmu nepoužila. A lidský? Proboha, jestli takhle vypadá lidskost, tak bych měla utéct někam hodně daleko, kde žádní lidi nejsou. Přesto se nedá na tento snímek jen tak zapomenout. I když jsem těžce bojovala s délkou filmu, zaryl se mi do hlavy. A to především díky úctyhodném výkonu Isabelle. Její jméno je vždy zárukou zážitku. Tak mně napadá, že jsem ji ještě neviděla hrát "normální" postavu. (12.12.2008)

Tak to dopadne, keď sa to s chtíčom (nemusí byť nutne sexuálny) preháňa, navyše je viac ako isté, že i jeho prípadne naplnenie ešte neznamená aj uspokojenie... Z pohľadu réžie ma Pianistka zaujala svojim civilným poňatím s veľkým dôrazom na samotných hercov (všetci traja boli vynikajúci). Tiež sa mi páčilo ako sa vo filme striedala vážna hudba s obyčajným ruchom z ulice, ten kontrast bol veľmi zaujímavý a prispieval tak k jedinečnej atmosfére. Na druhú stranu mi trocha vadilo, že sa Haneke všetko snažil vsadiť na to, aby diváka šokoval, hlavne niektorými explicitnými násilnými a sexuálnymi scénami, miesto toho aby sa trocha viac pohral s psychológiou jednotlivých postáv a trocha hlbšie sa ponoril do vzťahov medzi nimi. Napr. vzťah matky s dcérou mohol byť veľmi zaujímavý. V tomto smere tu bola iba slabo načrtnutá frustrácia hlavnej hrdinky, jej závislosť na matke a všeobecný citový a sexuálny chlad. Vzhľadom na námet a zámer však tu toho z tohto pohľadu bolo málo.To je rozdiel medzi Pianistkou a napr. takými Bergmanovými Šepotmi a výkrikmi, z ktorých, aspoň mne sa tak zdá, si Haneke zobral pár nápadov, no pritom ale na ceste k divákovi vsadil na inú kartu. Či urobil dobre tak to nech si každý posúdi sám. Pre mňa ale aj tak rozhodne pozoruhodný film. 80/100 (10.10.2016)