Sedmý kontinent

Fiktivní příběh podle skutečný události, kterej je mnohem pravdivější a skutečnější kritikou kapitalismu než cokoliv od Michaela Moora. Zbožňuju Hanekeho záběry na předměty místo postav. Haneke odmítá nechat diváka ztotožnit se s jakoukoliv postavou nebo jí hodnotit, on totiž dlouho postavy mnohdy zabírá jen tak mimochodem a pouze jejich jednající části, zpravidla končetiny, tím dostává do filmu přímo diváka a dělá z něj postavu samotnou. V poslední části mu pak předkládá možný řešení. Emoční síla a deprese z filmu nevychází kvůli aktu samotnému, ale kvůli pocitu diváka, že Hanekem popisovaný svět je totožný s divákovým. Vztahová nefunkčnost je zachycena skrz neochotu komunikovat. Film je postaven na mozaikovitém stylu, kdy až poslední fáze nám podává vysvětlení k opakujícím se sekvencím a záběrům. (21.01.2011)

Osamocené a na první pohled ničím zvláštním nemotivované bloudění v útržcích a detailech každodennosti, doprovázené krátkými zprávami, které jakoby odkazovaly k aktivitám Baaderovy skupiny, a odkazy ke smrti, se postupně ukazuje jako vnější skořápka dlouhodobého a plánovaného procesu spějícího k utajenému a dohodnutému cíli životní cesty, k sebenaplnění prázdnoty negací své existence. Eliminace a destrukce v části třetí je popisována stejným filmovým jazykem a s touž mechanickou lhostejností a chladem jako útržky "produktivně-konzumní fáze" života rodiny. Odtažitost, s jakou jsou zaznamenány lidské každodenní úkony, připomíná přírodopisné behaviorální snímky. Haneke se snaží vynechat tvář a nahradit ji detailem. Kamera se soustřeďuje na opakující se pohyby, pohyby opakované v každé další analogické situaci, čímž zvyšuje pocit vyprázdněné automatizovanosti provázené erupcemi blíže neurčeného smutku. Reakce na přítomnost smrti jsou chladné či vůbec žádné. Jediná smrt, která rozjitří emoce rodiny chystající se přestěhovat na sedmý kontinent, je smrt bezbranných mlčenlivých tvorů, kteří neuzavřeli "dohodu". Sedmý kontinent je opravdu nevšedním zážitkem propracovaným v každém detailu ... (13.03.2011)

Silná káva. Extrémne. Povedal by som, že sa jedná o cca. 10 násobne ťažší film na strávenie, ako legendárna Apokalypsa, režiséra Coppolu. Som, až by som argumentoval, skrytým účastníkom udalostí troj - člennej rakúskej, dobre zabezpečenej rodiny, ktorá sa rozpadá, rozkladá, a bohužiaľ všetko sledujem cez depresívnu ľudskú optiku, kde nemôžem zasiahnuť, len sa tíško prizerať, a čakať, čakať, keď sa dostaví vytúžená Austrália, ktorá znamená KONIEC - smrť ! Neviem, či to má na príčine absolútna jednotvárnosť životov Anny, Georga a ich dcéry Evi, keď stratili akúsi chuť do života, ktorá by ich uspokojovala, a namiesto nádychu, nových výziev, zvolia výdych, čo rezignácia je hnacím motorom blížiacich sa deštruktívnych rodinných príhod, v ktorých som svedkom toho, ako si ničia hnuteľný majetok, obľúbené akvárium s malinkými rybkami, nedospelej Evi, padne za obeť taktiež ostatným veciam, ktoré sú už dávno zničené, totiž OTEC nakúpil náradie, ktorým sa systematicky začali likvidovať úplne všetky nábytky, ošatenie, televízor, skrátka, obsah domových izieb sa blíži totálnej katastrofe, alebo peniaze ich nezaujímajú ( rakúsky šiling ), tie kompletne roztrhajú na franforce, a spláchnu do HAJZLU ! Bolo mi ľúto Evi, ktorú títo nezodpovední a ľahostajní rodičia zatiahli do strašnej „apokalypsy” , z ktorej nebolo návratu ! Sledovanie scén, kde sa oddávajú náruživým likvidačným prácam, nie je nič jednoduché, práve naopak, zaťaží vám to žalúdok, až sa z toho pomaly ani nespamätáte ! Statická a priamočiara, uhlová kamera je nasmerovaná lišiacky tak, aby sa tieto pocity čoraz viac a viac znásobovali, umocňovali, až to zachádzalo do úmoru ! Haneke je skľučujúci, a dá sa povedať, že týmto ťaživým filmovým debutom si zvolil smer, ktorým sa bude uberať do „budúcnosti” , a vôbec, počas toho nemieni nikoho šetriť ! Veľmi nebezpečný snímok, ktorý ma zdeptal, až mám problém - vzchopiť sa ! Majstrovsky temný film, ktorý pomaličky ide do pekla ! Geniálna záležitosť, ktorá ale zabolí na duši človeka, ktorý sa na to pozerá ! Michael Haneke ma normálne FASCINUJE svojim pohŕdaním ku Homo sapiens sapiens... (03.09.2017)

Síla. Vždycky preferuju serióznější, uvědomělejší a depresivnější kinematografii před bezproblémovými, rozjuchanými a veskrze pozitivními povrchními filmy, ale tohle bylo dost i na mne. Nevím, prostě nějak nejsem schopen ani ochoten plně přijmout to, o čem film vypráví. Ale natočen je skvěle, o tom žádná. (04.06.2011)

Film, ktorý môžete pozerať v origináli bez titulkov, dialógy sú tu nepodstatné. Stačí poznať pár slov a zvyšok si domyslíte, aj tak sa vo filme takmer nerozpráva... Haneke vám tu všetko povie obrazom. A teda celkom dosť dramaticky, šokujúco a zdrvujúco. Smutné je, že téma filmu je aktuálna aj dnes. Možno viac, ako v dobe svojho vzniku. (22.07.2024)