Šingeki no kjodžin

Pokud si mě něčím Shingeki no Kyojin opravdu získalo, tak vývojem jednoho blonďatého ukřičeného spratka v postavu, za kterou bych položil život. Co se seriálu jako celku týče, je to i v semifinále pořád těsně mezi 4 a 5 hvězdami a bude velmi silně záležet na konci. Zatím na něm oceňuju bez nadsázky geniálně mnohovrstevnatou vypravěčskou strukturu, která si na první zhlédnutí zvládne zaháčkovat, udržet a postupně neustále podsouvat nové informace až do totálního převratu konceptu naruby ve třetí a čtvrté sérii, aby pak při dalších zhlédnutích odhalila, jak všechny ty zkonzumované informace měly vždy dva významy - Marley a Eldia. Edit: Finále čistě remarqueovská slast plná skvělých zakončení a full-circle detailů, co pro mě legendární status seriálu zocelila, takže pětka a těšing na opakované rewatche a poslechy soundtracku. (13.05.2023)

Hrozně jsem chtěl, aby se mi to líbilo, ale prostě ne. Nejdřív, co je dobré: Nerozumím moc animaci, ale vizuálně mi Attack on Titan přišel velice v pohodě. Drží se tu na uzdě taková ta komická stylizace postav a hodně se používají počítačově dokreslované scény, takže to vypadá velice cool a vlastně i dospěle. Ale nepomůže to, protože scénář to má jak britská konverzačka ze 70. let. Zatímco v normálním seriálu máte na díl jednu nudnou scénu, tady máte na díl jednu zajímavou. Sledovat dvacet minut o tom, jak se někdo rozhoduje mezi tím, jestli narukuje k jedné jednotce nebo druhé, to je prostě ne-ne. V celém seriálu je pár super akčních scén nebo vypjatých momentů, ale když píšu pár, je jich fakt pár (pamatuju si dva, než jsem na to někde u 15. dílu přestal koukat). Nejlepší z celého seriálu je rozhodně znělka, tak si je obě dvakrát, třikrát pusťte a dobrý. (21.07.2014)

Moje nová droga. Chytnul jsem se asi po prvních třech dílech a pak už s tím nešlo přestat. Nevím, kde začít. Je to nekonečná jízda napětí, emocí a dějových zvratů. Dobře zvolený formát, kdy jeden díl má cca 25 minut, takže – sotva to začne, tak už je konec a vy honem honem pouštíte další díl. Hrdinové jsou zajímaví a celkem rychle jsem si je oblíbil. Takřka neustálá akce a nevídá (pro mě) brutalita, děs a deprese. Něco takového jsem jednoduše nikde jinde ještě neviděl. Už jen ti titáni – patnáctimetroví nazí tvorové, kteří vypadají jak mentálně zaostalí muži středního věku, kteří pomalu kráčí nebo klátivě utíkají. Mají připitomělý úsměv od ucha k uchu a neřeknou ani slovo. Vypadají děsivě sami o sobě, ale ten nápad, že zabíjejí lidi tím, že je žerou (doslova) je za milion… Nejde to popsat, to se musí vidět… (27.01.2017)

Anime se skvělou animací a dech beroucí atmosférou, která mě několik prvních dílů provázela. Zhruba první čtyři díly jsem byla opravdu unešená ze všech těch obrů a různého násilí. Bohužel to postupně nějak všechno vytratilo. Přijde mi, že se celá zápletka nějak pomotala a tvůrci nám nedali přesně to, co bych ráda. Naštěstí se můžeme v následujícím roce těšit na pokračování a já doufám, že se nám všechno objasní. (11.12.2016)

Ten začátek byl fakt pořádnej nářez. Neříkám, že bych takové chtěl všude, protože bych byl asi pěkně posahanej, ale ta působivost a vtažení do děje byly opravdu vzorové. A je úžasné, že i po padesáti překousaných lidech to na mě účinkuje pořád tak brutálně. Prostě kdykoli se něco děje, je to nadupaná a odjištěná bomba. Jen se tam bohužel vkrádá až moc povídání o lidské morálce a o lidskosti... brrr. Každopádně doporučuju každému, kdo nemá slabý žaludek. (14.10.2013)