進撃の巨人
Attack on Titan
VOD (1)
Série(4) / Epizody(89)
-
Season 1 (2013) - 25 epizod
-
Season 2 (2017) - 12 epizod
-
Season 3 (2018) - 22 epizod
-
The Final Season (2020) - 30 epizod
Obsahy(2)
Lidé byli nuceni bojovat s obry o záchranu svého pokolení. Když se schylovalo k nejhoršímu, postavili několik měst pod ochranou mohutných zdí, které obři nedokázali překonat. Po jedno celé století si lidé za hradbami mohli oddechnout a žít v relativním míru, avšak odříznuti od okolního světa. Mír ale trval jen do dne, než jedno z těchto měst, obehnané zdí, Maria, bylo napadeno dosud nevídaným šedesátimetrovým obrem, kterému se ochranu města podařilo překonat. Ústřední postava příběhu Aren Jaegar se svou adoptivní sestrou Mikasou při útoku přicházejí o svoji matku a vydávají se vstříc nehostinému světu. (-Victor-)
(více)Videa (34)
Recenze (188)
Hodnotit budu až po více dílech. Nicméně musím konstatovat, že první díl měl celkem dobrou atmosféru a určitě v sobě skrývá dobrý potenciál. Uvidíme, jestli to následující epizody potvrdí. | Tak tu máme aktualizaci komentáře. Shingeki je nastavovaná kaše, která se pravděpodobně dočká několika desítek dílů. Po několika prvních dílech jsem cítil jisté prázdno v ději a tak jsem si přečetl mangu. A co jsem se dozvěděl je, že je to právě ona nastavovaná kaše. Dobrý rozjezd anime sice mělo, ale nedokázalo si mě získat. Kdo je příznivcem nekonečných anime, ten si jistě přijde na své. Já to ovšem nebudu. ()
Tohle anime si mě ihned získalo. Hudba naprosto boží, všechny OST poslouchám dost často, jen mě mrzí, že nemůžu najít pár kousků, které byly v anime a na OST nevyšly. Animace velice krásná. Příběh zajímavý, napínavý a plný akce. Škoda, že těch 25 epizod uteklo tak rychle a to se ani nedostali do toho sklepa. Snad se dočkáme druhé série, ale ohlasy byly výborné. Samotné hodnocení je taky vše říkající. Na AP je to 6. nejlepší anime a na MAL je to 9. nejlepší anime. Takže s druhou sérií to vidim dobře. Pro mě nejlepší anime roku 2013 (2. Silver Spoon, 3. Kill la Kill). 90% ()
Tak si nejsem jistý jestli se můj vkus s věkem zlepšuje nebo zhoršuje, každopádně dát druhou šanci Šingeki no Kjodžin nebyl špatný nápad. V době premiéry jsem seriál zatratil hned po prvním dílu, přišlo mi, že seriál příliš tlačí na divákovi emoce drastickými scénami (podobně jako nedávné IMHO příšerné Inujašiki), design „příšer“ mi přišel spíše komický než děsivý a celkově jsem k němu přistupoval se zaujetím jako k novému přehypovanému seriálu pro masy. Postupem času mi to ale nedalo, seriál na mě stále odněkud vyskakoval a tak jsem se podíval na video, kde nějaký weeb vysvětloval jak se v názoru na Šingeki no Kjodžin spletl a že je s každou sérií čím dál tím lepší. Dal jsem tedy seriálu další šanci, a byť co jsem psal do jisté míry stále platí, po shlédnutí první řady musím ocenit jak „bezfillerově“ seriál působí, až tak, že bych dokonce za nějaké zvolnění akce byl vděčný, v tom jsem se utvrdil po shlédnutí OVA epizod, které vnikly po první sérii. Docela mě mrzelo, že jsem s nimi neprokládal hlavní dějovou linku (všechny se totiž odehrávají během první série). Obzvláště vzhledem k tomu, že „world building“ je jinak další silnou stránkou seriálu, téměř vždy jsem pauzoval epizodu v předělovacích obrazovkách, které dovysvětlují fungování světa a techniky a těšil jsem se na každý střípek informace o tom co jsou titání vlastně zač. Také musím ocenit nápaditost designu boje s titány styl spiderman, měl jsem strach, že v animované podobě bude působit prkenně, ale musím složit poklonu WIT a I.G. studiu, na rozdíl od jiných akčních anime seriálů, kde tak nějak poznáte, že do pěkné akční scény šly peníze jen v první epizodě, zde vše působilo až „filmovým“ dojmem, což je vzhledem k množství akce skutečně působivé a tohle je spíš subjektivní pochvala ale prakticky úplná absence zjednodušování animace ve formě hyperdeformací a celkově absenci humornějších scének jsem kvitoval s povděkem, které jsou jinak tak populární u shounen mang a do značné míry zničily můj dojem třeba z FMA. Stejně tak si zasluhuje pochvalu zvuková stránka, hudba zde naštěstí „nepodkresluje“ scény, ale je jejich nedílnou součástí. K příběhu se asi vyjádřím až po shlédnutí všech sérií, zatím je to stejně především o akci skoro jako sledovat začátek vojína Rayena, akorát tady vylodění trvá 10 hodin, takže plně chápu kritiku některých lidí na neustálou uřvanost dialogů... edit: Po zhlédnutí finální dvojepizody se tedy konečně mohu vyjádřit k příběhu, který byl až téměř do úplného konce senzační, zejména z toho důvodu, že bylo jasně vidět, že na rozdíl od mnohých jiných shounenů byl příběh vystavěn od začátku do konce, než byla nakreslena první stránka a nevznikal za pochodu, (důkazem pro mě byly odkazy v poslední sezoně na indicie, které byly již v té první) seriál je tak plný skutečně překvapivých a promyšlených zvratů, které z něj dělají nejen výtečný akční seriál, jak tomu bylo zejména u první série, jen škoda toho úplného konce kde i po přepracování některých dialogů (které uznávám byly v manze ještě o drobet horší), je poměrně slabý, již zde nedojde k žádnému většímu odhalení nebo působí velice zvláštně a zkratkovitě takže postrádají ten wow efekt, kterých byla jinak série plná a konec by si prostě nějaký zasloužil (spoiler: takže za všechno vlastně může nepochopitelná láska Imir ke krály? Jako vážně?), místo toho se tak konec utápí v sentimentu a přeafektovaných výlevech hlavních postav a i závěrečný souboj působí dost nuceně a CGI titáni prostě na epičnosti scén hrozně ubírají (o to víc zamrzí když Mappa v nové sezoně Džudžucu Kaisen dokazuje, že to stále umí i bez CGI.), tyto výtky ale opravdu patří zejména finálové dvojepizodě, takže s odřenýma ušima to na těch 9/10 stále je. () (méně) (více)
OK. Můžu uznat, že výchozí premisa je relativně neokoukaná, že je celý ten svět docela hezky vymyšlený (od společenskopolitických struktur až po drobné technické vychytávky), že mě další a další směřování děje zajímá..... ALE.. Zároveň je to i neuvěřitelně rozmělněné nekonečným žvaněním, vysvětlováním a pseudofilosofováním. Každá postava si jakoukoliv sebezásadnější situaci musí ve vnitřním monologu stokrát rozebrat. Každá sebeméně zajímavá situace musí být divákovi (jako úplnému debilovi)vysvětlována. Vnitřní sebeanalitické emo-monology postav jsou na jedno brdo a velmi rychle začnou srát.. Režie nemá vůbec cit pro dynamiku a je schopná prdnout doprostřed akce (klidně doprostřed skoku) další pathetický, stokrát omletý monolog nejistého chlapce/dívky (to může fungovat v manga formátu, ale v anime to -v takové míře- nemá co dělat).. Někdy se i pětiminutová akce (nebo prostě jen scéna) roztáhne klidně i na díl a půl protože všechny přítomné postavy si musí vnitřně odříkat co se děje, co se dělo před chvílí, co z aktuální situace logicky vyplývá a jak si je nejistá (nasraná, odhodlaná, nebo vystrašená).. Díky tomu se děj, který by se všemi důležitými situacemi i poctivým vykreslením psychologie postav, zabral maximálně 15dílů, rozsračičkovává v divákově nekonečném utrpení celých 25 epizod a ve finále (jakkoliv otevřeném) by jeden skoro až slavnostně otevřel šampáňo, že je ten porod konečně u konce... Tady se jen potvrzuje, že když dva dělají totéž, není výsledek vždy stejně kvalitní. Děti a teenageři vržení do extrémní situace a nesoucí na svých bedrech tíhu a osud lidstva, nejsou pro japonce žádným novým fenoménem- naopak jde o až obsesivně se navracející motiv s kořeny hluboko v japonské společnosti. Tihle hrdinové mají v hlavě pochopitelně bordel, musí hledat motivaci a vnitřní sílu, musejí se srovnat sami se sebou.. zkrátka a dobře musejí se vnitřně vyžvanit. Ale, je žvanit a žvanit. Když diváka vnitřkem své hlavy provázejí postavy např.z NGE (a že ty toho vnitřně napřemýšlejí mnohem více) je to smysluplná cesta, u každé postavy jiná a hluboká. Postavy AoT spíše kloužou po povrchu a přes všechno to rozpitvávání k nim na konci série nemám o mnoho větší vztah než na začátku.... Ještě teda dám šanci OVAčkám (když už hraný film skončil totální katastrofou). Třeba to chytne drive a hloubku. ()
Dobře, přiznejme si že asi jedu na anime mainstreamu, ale zatím mě to baví. Tohle mě oslovilo lehce nezvyklou animací, ne úplně běžným dabingem a to hlavně ženských postav a tím, že ač jsou určitě mnohem brutálnější kusy, tohle anime se se svými hrdiny nepáře. Uvidíme co bude dál. Zatím mě jenom vyloženě mrzí že postava Erena přežila a je zněj teď uberklučina, mnohem víc by mě to asi zajímalo, kdyby bylo vážně po něm. EDIT: Vracet se po deseti letech ke svým komentářům je bolestné i úsměvné. Hvězdičky nechám spolu s předchozím komentářem, ať se můžou další generace bavit naivitě diváka po první sezóně. ()
Galerie (3 257)
Photo © MBS
Zajímavosti (52)
- Autor mangy Hadžime Isajama se při kreslení Erenova útočného titána inspiroval postavou japonského MMA bojovníka Jušina Okamiho. (Dolero)
- Zařízení, díky kterému jsou lidé schopni bojovat s titány se v originále jmenuje Rittai Kidou. Do angličtiny bylo přeloženo jako Three Dimensional Manouvering Gear (3DMG). (fallanga)
- Vzhled velitele Průzkumné legie, Erwina Smithe, byl inspirován antihrdinou Ozymandiasem z komiksové série „Watchmen“ a jedním z tajných agentů z hudebního videa Paris Hilton jménem Paris for President. (Dolero)
Reklama