Žlutá ponorka

Krásný a velmi nápaditý příběh který musí oslovit jak děti, tak i většinu dospělého publika. Tým výtvarníků pod vedený německým výtvarníkem Heinzem Edelmannem vytváří barevný, hravý svět pro tento ,,květinový" film s četnými písničkami této legendární kapely. Ve žluté ponorce pod záštitou psychedelických obrázků, vizí, různých proláklin, barev všeho druhu cestují a prožívají nejedno surrealistické dobrodružství. Cestují do ráje hippies Peperlandu, aby jej osvobodili od nepřátel hudby a lásky ,,modrých mravenců". V závěru filmu je všem příznivcům této kapely, přeci jenom dopřána jedna věc? A to sice ta že můžou konečně vidět své miláčky a jejich skutečnou podobu i když jenom na mžik. Jejich čtvrtý film pro mně přeci jenom dopadl o něco lépe než jejich předchozí Magical Mystery Tour. Nejlepší písně ze soundtracku k filmu krom první strany kde byla v režii jejich producenta a manažera George Martina, speciálně zkomponována orchestrální hudba jen pro tento film tak jednoznačně tenkrát ve své době, vlastně i dnes velice poplatné píseň All You Need Is Love, a ještě se mi líbila třeba Hey Bulldog. Pro Eddarda? Ano já to slyšel, jako fanoušek Beatles a vůbec celých šedesátých let jsem o této písničce dávno věděl. Píseň ale ve filmu nezazněla, byla z roku 1967 a Beatles ji tenkrát tuším vydali současně s albem nebo přímo na albu Sergant Pepper's.Za 4* prostě skvělá LSD atmosféra. (22.10.2006)

"Once Upon a Time… or Maybe Twice" Ze strany George Dunninga to byl vlastně geniální tah. Dal dohromady film, který nemá (mít) smysl, k čemuž mu posloužila těžko zařaditelná animace a hlavně animace stejně jako hudba od Beatles nestárnoucí. Mile nonsensový, lehce pohádkový a těžce psychedelický příběh drží pohromadě krom čtyř brouků také typicky britský humor, občas na hraně dadaistických hrátek. Dnes, kdy Ponorka proplouvá bezbřehými vodami internetu a není problém ji všelijak pokoutnými způsoby zhlédnout, vyznívá jako zábavná kuriozitka, jako přidrzlý úlet jedné bandy dost slavné, aby si jej mohla dovolit. Ale představa, že na ni před několika desítkami let chodili nic netušící lidé do kina a za peníze (!), mi přijde krutá a až zlomyslně úsměvná. Kdoví, třeba Ponorka vypovídá o své době mnohem více, než jsme si ochotni připustit. Třeba byla zlatá šedesátá skutečně dobou „shiny happy people“, jež se všichni vznášeli v oblacích (v jedné velké žluté ponorce), omámeni snadno dostupnými halucinogeny. Potom by Ponorka byla nejvýstižnějším zachycením nálady své doby. Groovy! 75% Zajímavý komentář: Karlos80 (09.08.2008)

Pokud odmyslime Beatles, tak z toho moc nezbude a... Jenze proc bychom to meli delat. Beatles tu jsou a prvotridne naladeni, komu to nesedi, at si vybere nejaky mene psychedelicky dopravni prostredek. Pokud bychom chteli opravdu odmyslet, tak je treba preci jen pochvalit vytvarnou a efektovou vypravu - tam by se hvezda vzdycky nasla. (05.05.2008)

Tohle bylo těžké rozhodnutí, ale už nechci plýtvat pětihvězdičková hodnocení. Přece jen , v první třetině (tj. před setkáním s Jeremym/Hillarym/Boobsem) jsem se trochu nudil a Beatles tu tak trochu vypadají jako přiteplení křečci. Ale jinak samá pozitva. Scény boje s "blue meanies" jsou na šest hvězdiček, stějně jako kterákoli scéna s Nowhere Manem. Inu, občas se hodí i díra v kapse... P.S. Příště to chci vidět s přáteli a nejmenovanou rostlinou. (31.10.2007)

Ztřeštěná, správně netradičně animovaná, hippie-LSD atmosférou šmahnutá (mimochodem, kdo z vás slyšel, že písnička Lucy in the Sky with Diamonds je o acidu?:-), infantilní a přitom dospěle vtipná filmová hříčka, či muzikál chcete-li. Pokud máte jako já rádi pozdní tvorbu Beatles a mevadí vám komediální ujetiny, bude se vám ponorka určitě líbit. 80% (25.07.2006)