Ve spárech yakuzy

Krutosť môže byť vo filme prítomná a nemusí byť pritom viditeľná. Tento film ju nielenže zviditeľnil, ale venoval jej podstatnú časť stopáže. Jedna vražda môže predstavovať desivý zážitok (a nielen pre obeť), ale niekoľko desiatok vrážd už prináša so sebou stereotyp a nudu. A keď okrem vzájomného vyvražďovania sa vo filme veľa iného neuvidím a Kitana nepoznám, nemám dôvod ísť s hodnotením nad tri hviezdičky. (21.04.2010)

Tak trochu jiný mafiánský příběh. Hodně černohumorný, místy dost pomalý až nezáživný, aby v zápětí bleskurychle zrychlil ve zběsilou a výtečně natočenou akci. Vyhnaný Yakuzák Aniki je drsným cizincem, který si po svém příjezdu do Států vybuduje chladnokrevným bezohledným násilím respekt a novou "rodinu". Film je plný zvratů, obsahuje řadu vymazlených scén (třeba vyhlazení mexického gangu), ale celkově je bez jasné zápletky a nějak lépe vyklenutého děje. Mezi Kitanovými filmy jde o slabší kousek. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=5GQ43WbB2pY&feature=related (18.11.2012)

Veľmi zvláštne zostrihaný film, vďaka čomu nemá žiadnu celistvosť, len vidíme, že sa niečo stane a netušíme, ako k tomu došlo, čo tomu predchádzalo. Akoby to bol len zostrih krátkych scénok, väčšinou vrážd, no občas aj podstatne nudnejších, či už rozhovorov alebo hranie basketbalu. Je to totálne bez atmosféry, postavy postupne do bandy pribúdajú, neskôr ubúdajú, neviete o nich nič a tak strácate prehľad, kto je kto, no je to jedno, lebo žiadna postava okrem tej úvodnej štvorky sa tu dlho neohreje. Film o podsvetí musí mať trošku viac, ako len prestrelky, aj to nie nejako extra natočené. V úvode to vyzeralo, že aspoň Kitano bude svojou charizmou ťahať tento film, no postupne sa vytratí do úzadia a zjaví sa až v závere a aj tak som mu ten jeho poker face veľmi nežral. Pre mňa chladný a nudný film, ktorý mi toho o yakuze veľa nepovedal. (14.10.2015)

Prvních 20 minut po sobě japončíci řvou, uklánějí se a řvou a uklánějí se, jeden vypadá jako druhý a všichni jsou mi těžce u celulitických polokoulí, tak jsem si pro zábavu začala čistit nehty vidličkou. Ale jakmile ten ústřední Yamaha Suzuki Kawasaki našel svůj životní cíl v nové vlasti, po obrazovce začala stříkat krev, lítat mozky a odvíjet se kluzké smyčky střev, zjihla jsem, odložila příbor a věnovala filmu plnou pozornost. Ta sice po čase začala zase ochabovat, postavy mi totiž stále odmítaly přirůst k srdci a nadále mi vlály zavěšeny v oblasti zadního vertikálního úsměvu, ale "Brother" se (naštěstí!) nesnaží diváka k smrti unudit přepálenou stopáží a ukončí příběh plný násilí dřív, než se začnu vidličkou šťourat v uších. Sice tu samurajskou kamikaze mentalitu žeru, přesto s ní nejsem kompatibilní a většina žluťáckých kulturních počinů míří více či méně mimo mě. Takeši Kitano bohužel nepředstavuje výjimku. 66% (12.08.2013)

Tradičné gangsterky majú jednu rozporuplnú vlastnosť. Mafiáni v nich častokrát pôsobia dojmom, že si žijú nielen luxusne, ale aj pohodlne a bezproblémovo. Až pokým nezomrú. Neznie to možno stopercentne vierohodne, ale filmová zábava je to skvelá. V Kitanovej Yakuze sa však smrť skrýva za každým rohom a každá z postáv je si toho vedomá, no nemieni stáť na mieste. Jednoducho povedané, je tam cítiť ten chlad. Z pohľadu sugescie, palec hore, z pohľadu diváckeho pôžitku, dávam radšej ruky preč. (26.07.2014)