Milenci z polárního kruhu
Los amantes del círculo polar
Les Amants du cercle polaire
Lovers of the Arctic Circle
Režie:
Julio MedemScénář:
Julio MedemKamera:
Gonzalo F. BerridiHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Najwa Nimri, Fele Martínez, Nancho Novo, Maru Valdivielso, Ángela Castilla, Pep Munné, Joost Siedhoff, Beate Jensen, Jaroslaw Bielski, María Isasi (více)Obsahy(2)
Může-li existovat věčný sníh, proč by nemohla existovat věčná láska? Film s poněkud záhadným názvem Milenci ze severního pólu natočil španělský režisér Julio Medem v roce 1998. Příběh vášnivé a tajné lásky Any a Otta začal jednoho odpoledne roku 1980, kdy bylo oběma osm let. Potkali se ve škole a zamilovali se. Od té chvíle byl jejich osud doslova zpečetěn. Cokoliv je potkalo a jakkoliv je rodinné i vnější důvody rozdělovaly, jejich společná láska byla jedinou skutečnou jistotou v jejich životech.
Námět by se mohl zdát poměrně banální. To, co z něj však činí filmové dílo mimořádné hodnoty, je způsob, jakým jej talentovaný scenárista a režisér vypráví. Jak kdosi velmi trefně poznamenal: „...tento film je z těch, o kterých se dá těžko mluvit. Ten se prostě musí vidět!"
Magickou atmosféru vyprávění dotvářejí impresivní záběry Medemova kameramana Gonzala Berridiho, stejně jako působivá hudba dalšího Medemova stálého spolupracovníka, Alberta Iglesiase. Film byl nominován na národní cenu Goya za nejlepší původní scénář, na MFF v Benátkách 1998 byl uveden v hlavní soutěži.
(Česká televize)
Recenze (164)
Spôsob, akým je celý príbeh zaľúbenej dvojice prerozprávaný, ma zo začiatku iba silno zaujal, neskôr však priam až magicky očaril. Možno tu je trocha veľa náhod, ale prečo nie? V živote je možné takmer všetko, aj takýto prapodivný sled udalostí. To je ako vyhrať na športke, človek s tým moc nepočíta, ale raz za čas sa to jednému z mnohých miliónov podarí. Samotný príbeh tu pekne dotvára perfektná hudba, môžem len odporúčať. 80/100 ()
Tento film je tak nadčasový a "nadprostorový"... Pro mne osobně jeden z nejkrásnějších filmů o lásce společně Kar-wayovým filmem Stvořeni pro lásku... Přestože se jedná o vztah dvou nevlastních sourozenců, stejně máte stále pocit, že se díváte na něco incestně zakázaného... Prostředky, jimiž režisér zachycuje lásku svých protagonistů, jsou voleny s tak jemným citem pro lidské city, že si přejete, aby film nikdy neskončil... a rozhodně ne smutně... právě to si přejete, jelikož smutek se celým filmem line jako taková tenká červená nit... některé divácké tužby se však nevyplní... Tento film je u mě hned na 11. místě v osobním hodnocení. ()
Vyvěrající střetnutí lásky tak snílkovsky lapené, tak nepřehlédnutelné, tak opětované. Sonda beze slov, nahodile poskládaná. Setkání s únikem od reliktů harlequinských frází. Jednotlivé tahy a kroky hrdinů, které si v reálné až surrealistické magii, projdeme s nimi. Stáváme se součástí jich samotných, pozůstáváme v okamžicích poezie snílků prokřehlých. Gravitace citů a emocí zasazených na stupnici jinakosti, v plachých jinotajích, vzácných dveřích osudovosti, na společné cestě galaxií neměnných náhod. Milenci osvobozeni, diváci okouzleni. Kruh se točí po své ose. Kruh se otevřel, čeká na své vyvrcholení, na pomyslnou tečku k uzavření. Harmonické i tklivé náhody existují, pohrouženy do stavu osudové oddanosti. Příběh, který setrval v očích Aniných, v duši Ottově. Příběh, který má své alternace pohledu. Příběh, který můžeme vidět zepředu i zezadu, ale pokaždé jinak, subjektivním zrakem. Mytologický archetyp příběhu čarovné moci lásky na poličce bájí čistoty osudových křestních jmen, které otevřely oči průrvě zemi dokořán. ()
Dosti Améliovské (tzn. postavy jsou idioti a loutky bez vnitřku, ale všechno kolem nich vypadá, že má ohromný vesmírný rozměr, i když je to celé jen scenáristický naschvál), ale není to tak nesnesitelné. Navíc to má podstatně podnětnější formu vyprávění než chudá Amélie, která své kouzlo staví jen na barokně rozbujelém stylu. ()
Po Zrzavé veverce můj druhý Medem v pořadí. Nevím proč, ale něco z atmosféry filmu mi silně připomínalo Tykwerovy Zimní spáče. Možná ty náhody, které rozhodují o našem příštím osudu - občas neškodí, když si to člověk uvědomí. Film je poskládán střídavě z pohledů Otta a Any a všechno do sebe zacvakne až na konci. Vynikající. ()
Reklama