Milenci z polárního kruhu
Los amantes del círculo polar
Les Amants du cercle polaire
Lovers of the Arctic Circle
Režie:
Julio MedemScénář:
Julio MedemKamera:
Gonzalo F. BerridiHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Najwa Nimri, Fele Martínez, Nancho Novo, Maru Valdivielso, Ángela Castilla, Pep Munné, Joost Siedhoff, Beate Jensen, Jaroslaw Bielski, María Isasi (více)Obsahy(2)
Může-li existovat věčný sníh, proč by nemohla existovat věčná láska? Film s poněkud záhadným názvem Milenci ze severního pólu natočil španělský režisér Julio Medem v roce 1998. Příběh vášnivé a tajné lásky Any a Otta začal jednoho odpoledne roku 1980, kdy bylo oběma osm let. Potkali se ve škole a zamilovali se. Od té chvíle byl jejich osud doslova zpečetěn. Cokoliv je potkalo a jakkoliv je rodinné i vnější důvody rozdělovaly, jejich společná láska byla jedinou skutečnou jistotou v jejich životech.
Námět by se mohl zdát poměrně banální. To, co z něj však činí filmové dílo mimořádné hodnoty, je způsob, jakým jej talentovaný scenárista a režisér vypráví. Jak kdosi velmi trefně poznamenal: „...tento film je z těch, o kterých se dá těžko mluvit. Ten se prostě musí vidět!"
Magickou atmosféru vyprávění dotvářejí impresivní záběry Medemova kameramana Gonzala Berridiho, stejně jako působivá hudba dalšího Medemova stálého spolupracovníka, Alberta Iglesiase. Film byl nominován na národní cenu Goya za nejlepší původní scénář, na MFF v Benátkách 1998 byl uveden v hlavní soutěži.
(Česká televize)
Recenze (164)
Jsem z těch chlapů kteří vrčí, když chce jejich rádobyromantická partnerka místo finále MS v hokeji, sledovat západ slunce, nebo když dává přednost svíčkám před skvěle zářícími LED žárovkami z Ikei. Přesto. Jsem romanticky založený člověk, cíťa v utajení, empatik z planety Mars. Takže můžu kvalifikovaně prohlásit, že tento film, je romantický asi jako tchoř, který si na playback prozpěvuje Everything what i do... od Briana Adamse. Začátek filmu je mile ulítlý, všichni Jiní si příjdou na své, člověk se spíš usmívá a se zájmem sleduje, jak si děti poradí s tím, že jsou tak trochu jeblé. Pak s lehkým porozuměním sledujeme jejich rodiče, jak se popasují s tím, že jeblost jejich ratolestí neustupuje a hold z nich normální průměrní občani nevyrostou. Zbytek příběhu je hraní si s náhodami, kterých je tolik a jsou tak nepravděpodobné, že se distributoři rozhodli přiklepnout k žánrovému označení drama/romantický, ještě i mysteriózní. Pokud jste tedy čekali, že se bude čarovat, nebo odněkud vyjukne Mulder se Scullyovou... . No, ale co už. Neměl jsem problém to dokoukat, protože mě zajímalo, jak nakonec tvůrci naloží s hlavními postavami. Bude hepáč? Píší, že je to romantické. No jo, ale taky je to drama. A navíc je to mysteriózní, takže třeba umřou a pak obživnou... . Tady máte důvod, proč se na to podívat. Ze zvědavosti. Přestože se to tak snaží vypadat, žádný ááárt to není a nepomůže ani to piááááno. Zcela jistě to ale není ani tuctový film. Trojstáár tedy neznamená průměrný, ale spíš ne až tak originální a pro mě přínosný film. ()
Netradiční a pozoruhodná romance, ve které se kloubí originální pojetí autora s typickým španělským vnímáním filmu (latinskoamerické telenovelové zběsilé zvraty v ději v ironickém nadhledu povýšeném na umění). Dotyky, zastavení, posezení, letmé pohledy na vztah dvou lidí, který je už od svého počátku postrkován v zamotaném kruhu života přes své výkyvy až k úplnému vyvrcholení nemožnosti naplnění. Předurčenost ovlivněná náhodou, osudem a přitažlivostí. Přervána emocemi, vášní, zaslepeností, ublížeností a ironickým výsměchem života. Vášně, emoce, sexualita, přitažlivost, sobectví, beznaděj, vykořeněnost, hledání, nacházení, neuskutečnění. Možná až absurdní, ale přesto silné a svým netradičním podáním i půvabné. Ana (zajímavá Najwa Nimri, jako malá Sara Valiente, jako dospívající Kristel Díaz) se pokládá do prožívání svého citu. Aby se po osamění a hledání, odebrala na předurčené místo k nenaplněnému naplnění. Otto (dobrý Fele Martínez, jako malý Peru Medem, jako dospívající Víctor Hugo Oliveira) se přes fascinaci a objevování sexuality zabředává do samoty své ublíženecké sobeckosti. Aby pak spěl ve stopách znamení na místo svého předurčení, po pochopení skutečné podstaty svého života. Z dalších rolí: Ottův otec a Anin otčím Álvaro (zajímavý Nancho Novo), kráčející do opuštěnosti ducha, Anina matka a Ottova macecha Olga (Maru Valdivielso), jdoucí svéhlavě za svou touhou, nový partner Olgy Álvaro Midelman (Jaroslav Bielski), jeho otec Otto (Joost Siedhoff), pilot z dávného příběhu, a Ottova matka (Beate Jensen), důležitá osoba v životě chlapce. Nevšední, působivé, zajímavé ve svých asociacích a náznacích, ve svých polohách a snech, ve svém provedení a způsobu. Má to velkou vypovídací hodnotu o partnerských vztazích se svou láskou, procítěním, sbližováním, chtěním, sobeckostí, ublíženectvím, vztahovačností, odcizením, strachem, beznadějí, uzavřeností, zahleděností do své osoby, doufáním, čekáním, pochopením, podvodem, rozčarováním, naschválem, obětováním, přehlížením, míjením, neschopností pochopení a snažením. Vztah ve své velikosti a metaforické vznešenosti, kdy i obyčejnost může znamenat nevšední velkolepost. ()
On a ona. Vyprávění, které se pohybuje na pomezí standartní dějové linie a flashbacků, umně namíchaných do jediného plynulého celku. Souvislosti mezi vším, na každém kroku. Otto a Ana se stávají sourozenci poté, co Ottův otec pojme za ženu Aninu matku. Mezi nimi je ale něco jiného. Nikdo to neví, protože v jejich rodině se příliš otevřenosti nenosí (Otto neví, kde pracuje jeho otec; později otec neví, kde pracuje Otto). Otto je fixovaný na matku, ale citovou náplastí se mu stává Ana, která v něm vidí reinkarnaci zemřelého otce. Když matka umírá, odchází ode všeho pryč. Stává se pilotem, neboli tím, co měl od dětství nejvíce fixované ke svému jménu; létá daleko na sever. Ana prchá za polární kruh, který se jim stal určitým středobodem existence. Ve vzduchu visí setkání dvou lidí, jejichž citový život nikdy nebude normální. Tvůrci využívají bizarních situací a absurdních rozhodnutí postav k zrcadlení nesmyslnosti a osudovosti těch vztahů, které člověka pohlcují, ale nedovolují mu pro vlastní odlišnost pokračovat běžnou cestou. Otto s Anou tak putují na sever, očekávajíc toho druhého, aniž by museli cokoliv svým blízkým přiznávat. Stačí jim dostatek vzájemné podobnosti. Některá dějová odhalení se zdají být zbytečná, přesto se z nich těšíte - viz celá linie s německým pilotem a rodinnými souvislostmi. Scénář je jedním velkým řetězcem drobných překvapení, setkání i míjení se, uzavírajících se kruhů, přičemž poetika "beze slov" se k závěru stává jedním velkým tragikomickým kolotočem. Film mi slzy v očích nezanechal, ani mě nijak zvlášť emocionálně nedrtil, přesto pro svůj obsah i zpracování zůstává velkým zážitkem. Jo - scéna v prodejně s kupováním srdce je dokonalá. ()
Moje prvé stretnutie s Juliom Medemom nedopadlo nijako slávne. Milenci sú určite nadpriemerným filmom, ktorý mal na to, aby bol mimoriadnym. Nestalo sa, a hlavnú vinu na tom má scenár, z ktorého ani herci nedokázali vyťažiť maximum. Rašomonovské pohľady z dvoch strán už neprekvapujú, skôr zakrývajú istú bezradnosť. Opakujem, že film je nadpriemerný a vôbec neľutujem, že som ho videl. ()
Milenci ze severního pólu je příběh o lásce tak krásné, čisté a trvalé, že nic hezčího si v životě člověk nemůže ani přát. Jak se ten zajímavý příběh rozvíjel, čím dál víc jsem se bála toho konce, o něho, o ní, o promarněnou příležitost a ono to nakonec dopadlo strašně i krásně zároveň a ve mně zůstalo ještě dlouho mnoho KDYBY... ()
Reklama