Zrzavá veverka

Docela dobrej blázinec, který mě hlodal v hlavě ještě asi týden potom, co jsem ho poprvé viděl. Ukázka toho, v čem tkví kouzlo filmu, který má divákovi něco říct. Kdo by u toho chtěl relaxovat, vypnout mozek a pochruopávat popcorn, tak mi ale asi neporozumí, stejně jako tomu filmu - a to já si netroufám tvrdit, že jsem mu cele porozuměl :-) (17.12.2006)

Zrzavá veverka je o atmosfére, ktorú vie Julio Medem navodiť svojským spôsobom a ktorá ma vždy dostane, pričom ma vždy dokáže vtiahnuť aj do príbehu okolo postáv. Ten bol síce v tomto prípade jeden zo slabších než na aké som u tohto režiséra navyknutý, no i napriek tomu mám zo snímku dobrý dojem. Najmä vďaka tomu, že sa tu autor slušne vyhral s postavami a ich tajomnosť a nepredvídateľné chovanie ma bavili celý čas. Slabší nadpriemer. 70/100 (23.04.2018)

Medemovy filmy jsou obvykle osobité, originální a obrazově nádherné. Na amnézii tu již spousta variací samozřejmě byla, ale tato je jiná. Lži, hrátky a předstírání v zájmu silné osobní přitažlivosti nebo úniku od zla minulosti v prostředí kempu u jezera - za sebe jako spokojeného diváka mohu jen doporučit. (30.06.2009)

Po Sex a Lucía a Habitación en Roma můj třetí Medem. Všechny spojuje erotika, mystično, touhy, vášeň. Obecně španělská vrcholná kinematografie (Almodovar, Medem, Saura) je na naše středoevropské poměry hodně švihnutá, což Zrzavá veverka jenom potvrzuje. Je příjemné, že většinu filmu nevíte, co je vlastně pravda. Emma Suárez byla kočka, přidal bych erotiky. (27.01.2013)

Zatím za 3. Pro mě to bylo doposud nejslabší setkání s Julio Medem. Jako jeho trademark ("snová záběry", kamera, fashbacky, s*x) tam je a žeru mu ho pořád stejně, ale po předešlých zkušenostech mě ve Veverce téměř nezaujala dějová linka nebo mi spíš přišla hodně slabá. A proto na první setkání s Juliem doporučuju buď toto profláknuté anebo tento jeho finskej cestopis. (09.10.2009)