Zrzavá veverka

Dosť rozpačitý film. Medem ma síce stále viac a viac udivuje a zároveň presviedča o tom, že jeho tvorčia vyspelosť je priam galaktických rozmerov, no veverka je už v niektorých ohľadoch tak trochu nad rámcom toho únosného. Moje výhrady sa netýkajú vecí, ktoré sú skôr aktuálne pre tajomno filmov Davida Lyncha, radšej by som to pomenoval tak, že Medem sa rozhodol niečo otvoriť, svojím spôsobom aj tradične zamotať, ale v konečnom dôsledku mne osobne chýba akási adekvátna odpoveď na otázky: prečo, načo, ako? Vonkoncom to však nie je zlý film, pretože po hereckej ako aj príbehovej stránke som bol prakticky po celý čas spokojný. Škoda, že Medem tentoraz mierne upustil od silnejšieho erotického dráždenia, ktoré sa v niektorých momentoch pýtalo v takej miere, ako to vie prezentovať len on. Hodnotenie u mňa lieta v rozmedzí 60-80%. (05.05.2008)

Opět hooodně vydařená Medemovina. Drama plné lží, manipulací a metafor se špetkou tajemné erotiky. A o čem to je? O lidech nebo o veverkách? :-) V době páření, na jaře a v létě, samečci začínají bojovat o území s ostatními. Jeden sameček porazí druhého tím, že ho ostře pronásleduje. Dominantní sameček, zpravidla ten větší, silnější, vyhání vetřelce. Dojde k potyčce, ve které je to nejhorší, co se může stát, ztráta kousku ocásku. ......Jsou také obratné, pokorné a lehké, jako mouchy, lháři, plaché, ale rafinované, kličkují a velmi schopně kují pikle za mužskými zády. 4,5* (17.01.2007)

Zrzavá veverka je o atmosfére, ktorú vie Julio Medem navodiť svojským spôsobom a ktorá ma vždy dostane, pričom ma vždy dokáže vtiahnuť aj do príbehu okolo postáv. Ten bol síce v tomto prípade jeden zo slabších než na aké som u tohto režiséra navyknutý, no i napriek tomu mám zo snímku dobrý dojem. Najmä vďaka tomu, že sa tu autor slušne vyhral s postavami a ich tajomnosť a nepredvídateľné chovanie ma bavili celý čas. Slabší nadpriemer. 70/100 (23.04.2018)

Medemův magický realismus už tu nepůsobí tak uhrančivě a přirozeně jako v Kravách, ale stále si zachovává přitažlivé a provokativní tajemství (jež zde ale nutí k interpretaci, zatímco v předchozím snímku na člověka působilo jako přirozená součást světa, kterou chápe v afektivní rovině) a vytváří cosi víc než pouhou dějovou skládačku. Vyprávění opět plyne samo, staví na postavách, které se nemění v ploché figurky vláčené narativní hrou, ale v plnohodnotně prokreslené charaktery, jejichž motivy a záměry zdaleka nejsou závěrem vyčerpány a nutí k dalším úvahám. Po stylistické stránce je film doslova lahůdka - kamera svými pohyby neustále překvapuje, nachází si nejnemožnější pozice, prolézá větvovím stromů či vysokou travou a podílí se na celkovém oparu tajemna a neznámého napětí. Zrzavá veverka je tak nečekaný odklon od Kravami nastoupené Medemovi cesty, který dokazuje, že jeho "podpovrchové" vnímání světa a jeho nejednoznačnosti výborně funguje i v zábavném filmu s ryze současným a mladým námětem. (09.01.2013)

Existujú "obyčajné" a "neobyčajné" filmy. J.Medem nikdy nenatočil obyčajný film. Točí obyčajné témy neobyčajne. Pracuje s vlastnou "filmovou logikou", vytvára zvláštnu ilúziu nereálnosti na reálnom príbehu, vzťahu, pocite...Proste prekvapuje, symbolizuje, imaginuje tak ako v Lucii, v Chaotickej Anne, tak aj vo Veverke... a vždy sa pristihnem pri tom, ako sa zmanipulovane dívam na jeho réžijnú tvorivosť, v kt. je proste úžasný a ja som po nej až závislá:)!!! Po Veverke mám znova bohatý subjektívny zážitok, len ten dej bol tentokrát trošku plytší v porovnaní s tým, na čo som u Medema zvyknutá. (03.07.2009)