Zrzavá veverka

Zrzavá veverka je o atmosfére, ktorú vie Julio Medem navodiť svojským spôsobom a ktorá ma vždy dostane, pričom ma vždy dokáže vtiahnuť aj do príbehu okolo postáv. Ten bol síce v tomto prípade jeden zo slabších než na aké som u tohto režiséra navyknutý, no i napriek tomu mám zo snímku dobrý dojem. Najmä vďaka tomu, že sa tu autor slušne vyhral s postavami a ich tajomnosť a nepredvídateľné chovanie ma bavili celý čas. Slabší nadpriemer. 70/100 (23.04.2018)

Dosť rozpačitý film. Medem ma síce stále viac a viac udivuje a zároveň presviedča o tom, že jeho tvorčia vyspelosť je priam galaktických rozmerov, no veverka je už v niektorých ohľadoch tak trochu nad rámcom toho únosného. Moje výhrady sa netýkajú vecí, ktoré sú skôr aktuálne pre tajomno filmov Davida Lyncha, radšej by som to pomenoval tak, že Medem sa rozhodol niečo otvoriť, svojím spôsobom aj tradične zamotať, ale v konečnom dôsledku mne osobne chýba akási adekvátna odpoveď na otázky: prečo, načo, ako? Vonkoncom to však nie je zlý film, pretože po hereckej ako aj príbehovej stránke som bol prakticky po celý čas spokojný. Škoda, že Medem tentoraz mierne upustil od silnejšieho erotického dráždenia, ktoré sa v niektorých momentoch pýtalo v takej miere, ako to vie prezentovať len on. Hodnotenie u mňa lieta v rozmedzí 60-80%. (05.05.2008)

Medemův magický realismus už tu nepůsobí tak uhrančivě a přirozeně jako v Kravách, ale stále si zachovává přitažlivé a provokativní tajemství (jež zde ale nutí k interpretaci, zatímco v předchozím snímku na člověka působilo jako přirozená součást světa, kterou chápe v afektivní rovině) a vytváří cosi víc než pouhou dějovou skládačku. Vyprávění opět plyne samo, staví na postavách, které se nemění v ploché figurky vláčené narativní hrou, ale v plnohodnotně prokreslené charaktery, jejichž motivy a záměry zdaleka nejsou závěrem vyčerpány a nutí k dalším úvahám. Po stylistické stránce je film doslova lahůdka - kamera svými pohyby neustále překvapuje, nachází si nejnemožnější pozice, prolézá větvovím stromů či vysokou travou a podílí se na celkovém oparu tajemna a neznámého napětí. Zrzavá veverka je tak nečekaný odklon od Kravami nastoupené Medemovi cesty, který dokazuje, že jeho "podpovrchové" vnímání světa a jeho nejednoznačnosti výborně funguje i v zábavném filmu s ryze současným a mladým námětem. (09.01.2013)

Muž se postará o ženu, která havarovala na motorce. Na nic si nepamatuje, což muži vnukne nápad živit v ní jistotu, že on je jejím partnerem. A zatím ..... ne, dál už nic neprozradím, přestože, jak už to u Medemových filmů bývá, nejde ani tak o to, co se stalo, ale jak nám to je podáno. Ve srovnání se Sex a Lucía a Milenci ze severního pólu je Veverka žánrově malinko jinde, ale metafory, vsugerované otázky a matení, cestičky a střípky k jejich objasnění, to je stejné a mně, i když dnes hodnotím trochu níž, je jen líto, že Medem nenatáčí tak rychle, jak moc jsem jeho filmů dychtivá. (16.04.2006)

Jota chce skočit z mostu, ale než se odhodlá, spadne z toho samého mostu motocyklista (mimochodem moc pěkná scéna). Jota běží na pomoc, ale když zjistí, že dotyčný je dívka a trpí ztrátou paměti, okamžitě jí podsune vymyšlený život, ve kterém vystupuje jako její přítel. Lisa (jak jí nazve), je nejen velmi krásná, ale i hodně zvláštní a on zjistí, že o ní hodně stojí a že se bojí její minulosti. Zvláštní a zajímavý film s jednou opravdu hodně nechutnou scénou. (22.07.2007)