Země

Angel je na půl člověk, na půl anděl, na půl živý, na půl mrtvý, je to blázen s nekonečnou představivostí, co hubí brouky. Chce zůstat, chce odejít někam daleko pryč, chce Angelu, chce Mari, chce čistou lásku, chce vášnivý sex. Tierra je ukázkovou výpovědí o absolutní lidské rozpolcenosti. P.S. Postelovou scénu, milování bez jediného doteku, může natočit jen mistr jinotajů, Medem. 4,5* (28.03.2008)

Originalni a skvele zpracovany eroticky thriller, ktery se svou sexualitou smele vyrovna tem nejlepsim filmum tohoto zanru. Diky dobre kamere je zde spousta nadhernych zaberu. Film pusobi az mysteriozne a ani ne tak diky hlavni postave, jako Silke, ktera je ve sve roli mlade nymfomanky naprosto uveritelna. Krasny film a pokud bych jej nevidel ve spanelsko-ruskem zneni, vysledek by byl jeste emotivnejsi. (07.04.2018)

Hezky nafouknutá bublinka, které ale někde v půlce začne unikat vzduch a očekávání díla věnujícího se zásadním existencionálním otázkám se vypaří jako po zásahu bleskem. Mám rád pocitové filmy, mám rád Medemovy originální nápady a jeho jedinečnou práci s kamerou (nemluvě o svůdných ženách, jež do svých filmů obsazuje :-)), jenže ve většině jeho filmů postrádám dotažení počáteční čtrty do konce a to, co by se dalo vnímat jako prostor pro fantazii a myšlení diváka, beru jako rušivé díry v neuváženě sestavené skládačce. Když to však vezmu kolem a kolem, je Země jen o něco málo slabší jako o tři roky starší Zrzavá veverka - a to není zas tak špatný výsledek. 70% (06.02.2009)

Mrazivá atmosféra krajiny z planety Mars, kde se hodně blýská a dějí divné věci... Mystika, jiskřivá alchymie, zvláštní fluidum vyprávění, kterým Medem umí mámit, špetka kouzelných rošádových variací na závěr... Cihlově prašný opus udeřil do mých filmosvodů a ač se zdá, že se může hnedle zase vykouřit, stínky se zahnízdily a spustily zemitou chuť vína na jazýčku vah mezi uměleckou inspirací a psychologickou konspirací. (16.09.2011)

Medem servíruje příběh schizofrenika trpícího navíc nadprůměrnou představivostí. Kamera je víc než objevná, hudba jak víno. Zprvu jsem na to čuměl dosti vyjeveně a říkal jsem si, že to ten španěl už ňák překombinoval. Na závěr divákovi, pokud není idiot, vše docvakne a je to perfektní, byt složitá podívaná. Některé monology i dialogy tu působí dosti strojeně, nicméně většina má švih. "Jsem napůl živý a napůl mrtvý", "Nikdo přece nepotřebuje abych byl živý", "Mám problém, jsem posedlá sexem, měla bych se zamilovat", "Jsem malá kurva", "Zemřel dvakrát a stačil m i to říct" atd. Velice neobvyklé dílo(točí Medem něco obvyklého?), které ve vás zanechá jizvu s nutností analýzy, proč vlastně žijeme a nežijeme třeba taky na hovno? (02.08.2008)