Cirkus Bukowsky

V souvislosti s "Cirkusem Bukowsky" se hodně mluví o severské škole televizních kriminálek, ale inspirace v tomto směru je pouze vizuální. Skandinávské, především dánské televizní produkce se vyznačují v prvé řadě komplexně rozvedenými a postupně rozkrývanými vztahy mezi postavami a mnohoznačností jednotlivých figur. Počínaje "Zločinem", jenž svým úspěchem posloužil jako inspirace i šablona pro další tituly jako "Most" či "Ti, co vraždí", můžeme vytyčit několik opakujících se postupů. V prvé řadě je to situování větší části vyprávění do nočních hodin, což seriálu dává onu temnější atmosféru, ale především vyvíjející se vztah dvojice vyšetřovatelů, ženy a muže, přičemž obě postavy dostávají osobní motivace, které je pozvedají nad standardní klišé. V případě "Cirkusu Bukowski" ale ono vztahování se k současným severským kriminálkám vyznívá spíše jako propagační snaha svézt se na mezinárodním trendu. Když ponecháme stranou zdařilé využívání atmosféry nočního velkoměsta, tak se severskými krimi tu jinak žádné souvislosti nenajdeme. Naopak tu příznačně najdeme zcela zjevné stopy naprosto odlišné tradice, a sice drsné školy, nicméně nikoli té klasické americké ze čtyřicátých let, ale naopak ve stylu ikonického "Posledního skauta". Když pomineme zcela přímé citace (probuzení v autě v prvním díle, obliba ve zraňěních nosní přepážky), snahu o stylizaci postav (umolousaný Kuneš svým věčným kouřením a chlastáním i osudovou sveřepostí vyznívá až jako cosplay za Joa Hallenbecka) a samotný koncept (dva různorodí chlapíci ze zcela odlišného prostředí, které spojuje vražda ženy, kterou oba nějakým způsobem znali, jež je vede do vyšších sfér společnosti a navzdory policii) se dědictví Shanea Blacka nese v prvé řadě ve zdejší podobě mužství. Podobně jako "Poslední skaut" také "Cirkus Bukowsky" se tváří hrozně osudově a nihilisticky, ale v jeho základu je naopak ryze optimistická oslava tradičního hrdinství a chlapáctví. Seriál je stejně jako film ódou na machismus v post-feministickém, či v případě českého prostředí (post)chcípáckém světě, který pro dobu, kdy už zdánlivě mají tradiční akční hrdinové odzvoněno a můžou se jen upíjet, ukazuje, že když dojde na lámání chleba, tak "this is a man's world". Čemuž ostatně odpovídá i situování děje do světa mimo tradiční společenské struktury jednak v rovině policisty vyloučeného ze sboru, ale především pak v prostředí světských a cirkusáků, které ještě dýchá příslibem dobrodružství a nevázanosti. V souladu s tím pak v seriálu (stejně jako v Posledním skautovi) jsou všechny ženské postavy zredukované jen na sexuální objekty s různým stupněm dostupnosti či schematické megery (vrcholem schematizace je příznačně zcela nepřítomná a ani nepojmenovaná manželka policejního majora, která mu jen volá s otravnými domácími nesmysly). Ženskou postavu v ranku Sarah Lund či Sagy Norén, ale ani alespoň zdánlivě se schématům vyhýbající Katrine Reis Jensen z "Ti, co vraždí" bychom v této chlapácké extravaganci hledali opravdu stěží. A stejně tak bychom tu nenašli komplexní vztahy postav ani profilaci nad rámec schémat. Byť nutno přinejmenším pochválit žánrový nápad na dramatický oblouk titulního hrdiny, který začíná jako chcípácký intouš, jak vystřižený z "Nestydy" či jiného českého filmu posledního desetiletí, ale díky cirkusu a krimi příběhu v sobě znovu objevuje opravdového chlapa. Navzdory veškeré povrchní umolousanosti, ponurosti a vyhrocenosti v nitru seriálu prostě tepe snaha dát české televizní produkci drsňácké kriminalisty-chlapáky, již mají být protipólem plakátových figurek ala "Major Zeman", ačkoli samy o sobě jsou jen dalším naivním ideálem. Po druhém díle by se sice mohlo vyprávění "Cirkusu Bukowsky" ještě pořád stočit ledasjakým směrem, ale něco mi říká, že i když si možná Bukowského žena nekoupí psa a Kuneš nezatančí jigu, pořád tu bude v jádru skautovské finále, kde naši hrdinové starými dobrými způsoby mimo všechna ta slabošská okleštění byrokratických postupů dají všem povýšeným šupákům nafrak a v cirkusáckém karavanu odjedou do západu slunce. ______ PS: Co do řemeslné stránky formálního zpracování je "Cirkus Bukowsky" projekt na úrovni světového standardu, ale spíše než ho jen díky tomu vyzdvihovat, měl by se opakovaně zdůrazňovat tristní stav větší části domácí tvorby. ______ Update po konci první série: Tuze smutný doklad úrovně nejen české seriálové produkce, ale především zdejší společnosti - v době, kdy špičkami quality TV jsou veskrze feministické seriály jako "Orange Is the New Black" či "Scandal" i dlouho běžící série rozkrývající a podrývající niternou zvrácenost genderových stereotypů či predispozicí jako "Breaking Bad" a "Mad Men", se jako vrchol české seriálové tvorby, který má "směle konkurovat" zahraničí, vydává tato odporně šovinistická óda na machismus. Nejen v tomto ohledu, ale také z hlediska kvalit, či spíše směšné absurdity scénáře vyznívá srovnávání "Cirkusu Bukowsky" se současnou britskou a skandinávskou tvorbou v detektivním žánru (bez rozmyslu přejímaná z PR materiálů seriálu) buďto jako smutná nesoudnost nebo prostě jen nehorázná drzost.  - více v recenzi pro Cinepur (07.11.2013) (méně) (více)